VYBERTE SI REGION

Pavel Bobek: Motto? Vždycky můžu pár přátel pozvat na pár lahví vína

Kralupy /ROZHOVOR/ – Čtvrteční koncert Pavla Bobka v kralupském kulturním domě Vltava se vydařil. Na české hudební scéně se zpěvák pohybuje už několik desítek let. Veď mě dál cesto má a další jeho písničky zná několik generací. Už na vysoké škole zpíval ve fakultní kapele FAPS a poté ve Studiu bigbeatové hudby. Od roku 1959 vystupoval v divadle Paravan. Svou nádhernou hudbou ho uchvátil Johnny Cash, proto předělal několik jeho písní do češtiny a nedávno vydal album, plné svých "cashovek". Dnes je Pavlu Bobkovi už čtyřiasedmdesát  let a se svou současnou kapelou stále koncertuje  po celé České republice. Jeho doprovodná kapela Malinaband hraje také s Robertem Křesťanem, lidé ji mohou znát pod dalším názvem Druhá tráva. S Robertem Křesťanem spolupracoval i sám Pavel Bobek…

12.3.2012 1
SDÍLEJ:

Pavel BobekFoto: Milan Pták

Jak často koncertujete? Kolik koncertů za rok odehrajete?
To vůbec nevím, nepočítám to. Někdy je to třeba padesát koncertů ročně, jindy méně. Není to ale otázka pro mě, protože jak to nesleduji, neznám ten počet.

Spolupracoval jste s mnoha předními hudebníky, s kým se vám dělalo nejlépe?
Asi nejlépe se mi spolupracuje s mou současnou kapelou. Jsou to skvělí hudebníci a navíc i skvělá parta. Samozřejmě se mi za časů divadla Semafor spolupracovalo skvěle i s jeho protagonisty. Ale dnes už je to minulost a jsem rád za kapelu, kterou mám. Říkám, že to není doprovodná skupina, ale tvořivá.

Chystáte nějaké nové písničky? A skládáte také?
Já osobně jsem v životě nesložil téměř nic, jen asi dvě písně. Nechávám to na fundovanějších. Ale právě chystám další album dvanácti písní, které mají americký původ.

Na kdy toto album plánujete?
Až to vyjde. Ale předpokládáme, že třeba na jaře by se to mohlo povést.

Asi máte dost zajímavých zážitků z vašich cest… Na které z nich nejraději vzpomínáte?
Koncertoval jsem s kapelou hlavně po Čechách a Slovensku. Tenkrát nepřipadalo v úvahu vyjet někam do zahraničí. Zážitků mám samozřejmě hrozně moc, ale na každé cestě je něco krásného, a tak si každé cesty považuji stejně. Třeba téhle do Kralup nad Vltavou si považuji stejně, jako té do Bratislavy a do dalších míst. Prožívám to vždycky.

Co vás přivedlo ke country hudbě?
Přivedl mě k ní rock and roll. Protože ten je to samé, co country muzika. A když rock and roll skončil svou první fázi, která se mi opravdu líbila, přešel ke druhé fázi, která byla určovaná taktovkou Beatles. To už se mi tak moc nelíbilo. Všichni američtí velikáni, kteří měli v rock and rollu co říci, pak přešli tím správným směrem ke country, ke kořenům rock and rollu. Je-li možné to takto říci, byla to logická cesta.

A co vás přivedlo k hudbě jako takové?
Jako dítě jsem se učil hrát na piáno, trochu jsem se to naučil. A moji  rodiče byli oba muzikální, i když jejich povoláním nebyla ani v jednom případě hudba. Ovlivnil mě poslech radiové stanice pro americké vojáky v Mnichově. Tam jsou poslouchal ty nádherné písně, které komunisté zadržovali.

Jaké je vaše životní krédo?
Nikdy jsem nebyl příliš bohat a nikdy se mi nestalo, že bych nemohl pár dobrých přátel pozvat na pár lahví dobrého vína.

Autor: Lucie Čížková

12.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies