VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Janda: Muzika ztratila dech. Vynahrazuje to fúze žánrů

Myslí si frontman Olympiku. Až prý zjistíme, že tudy cesta nevede, začne nová éra. V rozhovoru povídal o dceři Martě, Českém Slavíkovi, Ortelu, akustické tour i orchestrech.

11.1.2017
SDÍLEJ:

Kapela Olympic. Foto: Deník/Martin Divíšek

V listopadu jste jeli unplugged tour, to je pro hlučný rockový Olympic poměrně netradiční forma vystoupení. Měnili jste hodně aranže písní?

Akustický koncert mi přijde trošku nudný. Udělali jsme to tedy trošku jinak. Šlo o tišší koncert, který je občas akustický a občas elektrický. Máme pak bohatší výběr písní.

Všechny také nejdou hrát unplugged. Jsme přeci jen rocková kapela. Něco je lepší hrát na elektriku. Zvláště sóla. Odehráli jsme asi sedm koncertů. Byly moc hezké a publikum bylo spokojené.

Obohatili jste i obsazení.

Přidali jsme ještě jednu kytaru, saxofon a flétnu. Sbory jsou mohutné. Na tom jsme udělali hodně práce. Hladí to, není to brutální. Hrajeme na malé aparáty, na malou bicí soupravu. Klávesák nemá tři nástroje, ale jeden. Zní to komorněji.

Před čtyřmi lety jste hráli s orchestrem, ale akusticky to byla premiéra, ne?

Ano, to byla oslava padesátky s Národním symfonickým orchestrem. Taky pěkné, ale teď jsme to nedávno opakovali v Ostravě, dvakrát ve Zlíně a v Jaroměřicích nad Rokytnou na zámku. Máme různé zajímavé nabídky. V Bratislavě jsme například hráli s velkým dechovým orchestrem. Nedávno přišla také nabídka od bývalého orchestru Hradní stráže.

Nepřehlédněte: Petr Janda navázal spolupráci s Berklee College of Music

Tak to máte pestré.

Je v tom vidět jedna věc. Muzika ztratila dech a neví jak dál. Nejenom rokenrol, ale veškerá. Já myslím, že nikdo neví jak dál v žádné muzice. Nahrazuje se to těmi fúzemi, spojují se různé žánry. Nikam to nevede. Není to cesta, jen nádech. Snad potom, až si ozkoušíme, že to k ničemu není, pustíme se do hledání něčeho nového.

Loni vyšel závěrečný díl trilogie Souhvězdí romantiků. V posledních letech jste hodně činní. Je to i příchodem nového bubeníka?

Trilogii jsme vytvořili i právě kvůli němu, aby se etabloval v kapele. Ještě je brán jako host, zatím nemá status člena. To přijetí trvá. Chtěli jsme, aby hrál i něco za sebe. Hrál přeci jen hlavně covery. Teď už hrajeme v programu šest nebo sedm věcí, na kterých se podílel… To je fajn.

Jak jste se s Martinem Vajglem seznámili? Vlastně jste ho přetáhli z Vltavy. Proč jste oslovili zrovna jeho? Měli jste i jiné kandidáty?

Byli jsme v průšvihu, kdy Milan spadl ze schodů a zabil se, když jsme přijeli z koncertu. Spíš to vypadalo, že to zabalíme. Bylo to hrozně nepříjemné a velký smutek. Týden jsme lapali po dechu, aniž bychom něco vymýšleli, a pak volala manažerka, že by měla náhradu. Řekla Martina, kterého jsem znal povrchně a já jsem ho jednou poznal jako hrozně čestného chlapa. Nebudu vyprávět příběh, je dlouhý.Ale ověřil jsem si, že je to strašně hodný kluk, a líbil se mi. S takovými lidmi já rád pracuju. S návrhem jsem souhlasil.

Tak to se do skupiny včlenil dost rychle…

Právě. Blížil se nějaký důležitý koncert, dal to jen s jednou zkouškou, pro něj to byla zkouška, jestli ano, nebo ne. Už spolu hrajeme čtyři roky a je to super.

Každý rok vznikne taková malá kauza okolo slavíků. Jak se díváte dnešní optikou na tuto anketu? Je pro vás ještě směrodatná?

Moc už ne. Dnes to obhospodařují fankluby kapel. Záleží na tom, jak jsou silné. Například Kabát má hodně velkou fanouškovskou základnu. Je to vidět na výsledku. Někteří na to kašlou jako třeba my. Myslím, že i Chinaski moc netlačí na pilu. Z výsledků člověk občas žasne. Je to anketa, výsledky jsou dané a nedá se nic jiného dělat, než je akceptovat.

A co Ortel? Opakuje se to již podruhé? Jak se díváte na tuto kauzu?

Co s tím chcete dělat. V anketních pravidlech není, že by někdo nesměl vyhrát. Doktor Těšínský, majitel Českého slavíka, si to nechal ověřovat u právníků, jestli by to mohl nějak podchytit. Jenže. To dělali komunisti, že vyškrtli třeba Martu Kubišovou a bylo to. Teď se to dělat nedá. Může se tak maximálně protestovat.

Právě, to je ten problém, jestli na to ještě více upozorňovat a dělat jim reklamu…

Jediná šance je, že ostatní kapely musí být lepší, aby se tam Ortel nedostal.

A není to spíš organizované hlasování, třeba přes Facebook? Běžní posluchači totiž dneska v této anketě ani nehlasují.

Uvidíme, jak to bude příští rok. Je to zábava. Loni to dokonce mělo rekordní sledovanost. Já se na to těším, protože po skončení vyhlašování je tam dobrá afterparty.

Mohlo by Vás také zajímat: Olympic: Návrat do dětství? Toho se člověk nevyvaruje

Vaše dcera Marta je teď poměrně populární. Zazářila například v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. Co říkáte na druh této zábavy?

Je to dobře vymyšlené. Líbí se mi to. Je to i poměrně náročné, převtělit se, naučit se tancovat. Když byla dítě, vodil jsem ji do baletu, ale moc ji to nebavilo ani jí to nešlo (smích). Chtěl bych taky vyzdvihnout práci maskérů. Mnohem jednodušší je tu písničku po někom okopírovat, než novou písničku uvést do světa.

Teď narážíte na docela velký aktuální problém revivalů, kteří získávají čím dál větší oblibu a vytlačují autorskou muziku.

Kopie je vlastně jednoduchá. Spousta zpěváků se živí tím, že kopírují jiného interpreta. Vtipné je, že když takový zpěvák dostane vlastní píseň, tak si s ní neví rady.

Autor: Hana Langrová

11.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies