Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Písničky kapely Lucie již stačily zlidovět

Příbram /EXKLUZIVNÍ RECENZE/ - Není pochyb o tom, že nejvýraznější polistopadovou poprockovou kapelou byla v tuzemsku Lucie. Její desky vycházely ve statisícových nákladech a desítky velkorysých hitů oceňovali kritici i fanoušci. Už více než pět let je Lucie v kómatu a moc nevěřím tomu (rád bych se ale mýlil), že by se z něj ještě probrala. Písničky skupiny si však žijí svým životem a slyšet jsou jak v médiích, tak třeba u táboráků. Zlidověly a i dnes převyšují současnou popovou produkci kapel typu Chinaski, UDG či Support Lesbiens. Proto je fajn si je občas připomínat a právě k tomuto účelu slouží výpravný komplet Best of, který nabízí dvě CD s největšími hity a DVD s dvěma tucty videoklipů.

19.2.2010 1
SDÍLEJ:

Kapela Lucie na svém zatím posledním živém koncertě v roce 2004Foto: stránky kapely

Písně nejsou řazeny chronologicky, takže z nich lze těžko vypozorovat jakýkoli vývoj kapely. Ale udělat si obrázek o tom, proč se právě Lucie stala takovým fenoménem, možné je. Důvodů je celá řada.

Čtyři rovnocenní hitmakeři

Především formace spojila čtyři tvůrčí osobnosti, které jsou nejen výbornými muzikanty, ale také autory. Všichni členové se dostali ke slovu, takže hudba skupiny byla velice pestrá. Zjednodušeně řečeno, Kodym s P.B.CH. dělali syrovější, rockovější hudbu, Koller s Dvořákem pak melodické hity.

Tvorba Lucie tak nabídla řadu balad (Dal bych ti co chceš, Všechno ti dávám, Medvídek, Chci zas v tobě spát, Daniela), které však nikdy nebyly nudné a monotónní. Ty vyvažovala špinavými rockovými songy typu Černí andělé, Vona říká jó, Lovec, střelec, doktor & vědec nebo Vyčůrat, pomodlit, spát. A samozřejmě nechyběly melodické hity ve středním tempu (Amerika, Šrouby do hlavy, Šťastnej chlap, Rouháš se bohům).

Barevná, pestrá hudba, čerpající z mnoha vlivů

Ač po tvůrčí stránce hodně plodní, nebáli se mezi autory pozvat i další skladatele a textaře, mimo jiné Ivana Krále, Oskara Petra nebo bratry Ormovi. Barevnost zajišťovaly i občasné úkroky mimo dominantní pop rock, nejčastěji k punku, latině, funku, jazzu nebo world music.

Hlavním důvodem jejich popularity byla skutečnost, že na rozdíl od jiných kapel hráli pro mnohem širší spektrum posluchačů. Milovali je hlavně náctiletí, ale na koncerty chodili i jejich rodiče a ani babičky je v rádiu nevypínaly. A nesmíme zapomenout ani na to, že hoši dobře vypadali a dbali na své image.

To si budovali také pomocí videoklipů, které obsahuje DVD nosič. Jsou promyšlené, mají nosný příběh a po formální stránce inklinují spíše k filmovému vidění. Však se mezi režiséry objevil Filip Renč, Milan Šteindler, Petr Vachler, Vladimír Michálek nebo Tomáš Mašín.

Karel Souček

19.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Jakub Ševčík z Dubí na Teplicku stanul před Krajským soudem v Ústí nad Labem
2 5

Mladík z Dubí zasadil své babičce 99 ran nožem

Dívčí Hrad. Ilustrační foto.
7

Zámek Dívčí Hrad je opět na prodej, okleštěný od původních pozemků

Drzá krádež a pád mostu ze špejlí: nejlepší videa z 18. září

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 18. září 2017.

AKTUALIZOVÁNO

Somálka prohrála. Zákaz nošení hidžábu nebyl diskriminací, tvrdí soudce

O diskriminaci nešlo! Pražský městský soud dnes zamítl žalobu uchazečky o studium A. A. Jamaal (27) proti pražské Střední zdravotnické škole Ruská a potvrdil tak lednové vítězství ředitelky Ivanky Kohoutové u prvoinstančního soudu. Somálka školu žalovala kvůli údajné diskriminaci, když ji školní řád zakazoval nosit pokrývku hlavy, v jejím případě hidžáb. Žádala za to omluvu a 60 tisícové odškodnění. Případ nejspíš skončí u Nejvyššího soudu.

Boj s KLDR: Španělé vykázali velvyslance, USA mají v záloze vojenské varianty

Do 30. září musí severokorejský velvyslanec ve Španělsku opustit zemi. Důvodem jsou neutichající provokace ze strany KLDR, jež odmítá zastavit jaderné testy. Španělsko patří mezi státy, které považují kroky vůdce Kim Čong-una za „vážnou hrozbu pro mír“.

Oštěpařská královna Zátopková: Když chce člověk něco dokázat, musí pro to žít

Obvykle je špatné (až nepatřičné) připomínat věk dámy. V případě Dany Zátopkové to ovšem neplatí. Olympijská vítězka z roku 1952 se dnes dožívá neuvěřitelné pětadevadesátky. S manželem a báječným vytrvalcem Emilem slavila narozeniny naposledy společně v roce 2000. Byli na den stejně staří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení