VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Please The Trees: S Pavlem Bobkem se nám hrálo dobře

Ústí nad Labem /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Koncert (post)rockového kvarteta Please The Trees), jedné z nejzajímavějších a nejaktivnějších českých alternativních skupin dneška, zažil 1. dubna Experimentální prostor Mumie v Ústí nad Labem. Co je nového u kapely, pro níž není hraní v zahraničí nic neobvyklého? I na to jsme se ptali Václava Havelky, zpěváka, kytaristy a lídra Please The Trees. Ti vznikli v roce 2006 a jejich druhé album Inlakesh vyšlo i v USA. V únoru v Praze hráli benefiční koncert s Pavlem Bobkem pro kampaň Mluvme o stáří, zaměřenou proti diskriminaci seniorů.

4.4.2011
SDÍLEJ:

Táborská kapela Please The Trees, frontman Václav Havelka v popředíFoto: Deník/Jaroslav Sý­bek

Na jednu stranu větší klid (Be Still, Easy Ride), na druhou více nářez (Ill Share…). Je i pro vás Inlakesh, druhá deska Please The Trees, více o kontrastech?

Ano.

Jak souvisí/je propojena existence Please The Trees (PTT) s koncerty alternativních hvězd, které v Praze pořádáte?

Vše souvisí se vším. Kapela i pořádání koncertů s kolegy ze Scrape Sound Inc. je pro mě radost. Pořádáme koncerty jen těch kapel, které máme rádi, z vlastní kapsy, bez sponzorů, s pomocí přátel. Seznamuju se s kapelama, agenty, vydavatelstvími a tyto kontakty mi pak pomáhají v posouvání Please The Trees do širších souvislostí a kontextu, což je pro nás největší motivace a hlavní směr, kterým chceme jít.

Jsou ty koncerty inspirativní také pro Václava Havelku – autora?

Samozřejmě, nesmírně. Jsem odjakživa především fanoušek hudby, sběratel. Jak jsem říkal, děláme to, co nás baví, ty kapely, které chceme vidět. Ale je to někdy těžké, protože se také musíme ohlížet na to, jak může být daná akce úspěšná, abychom na ní (moc) neprodělali.

V melodiích i v angličtině (je citlivější, opravdovější), řekl bych, jdete nahoru. Je to častým pobytem v anglicky mluvících zemích?

Asi ano. Je to snad přirozené. Všechno co dělám, se snažím, aby bylo. Jsem tím jazykem neustále obklopen, čtu, poslouchám a to je samozřejmě nejlepší škola.

Na předchozí desce PTT a sólo albu selFbrush byly karty rozdány, na novém CD jako byste se místy nemohl rozhodnout, zda být rocker, či indie folkař. Souhlasíte?

Nesouhlasím. Jsem písničkář, píšu emotivně, ne plánovaně.

V psychedelické In The New Light jakoby kytara citovala Hladíkovu klasiku Čajovna. Je to podvědomé?

Upřímně, pana Hladíka nemám rád, takže souvislost je náhodná.

Hudební časopis Fullmoon vám za duet Only Way s Kateřinou Buriánkovou trochu „vynadal“. Co vy na to?

Respektuju, že se píseň, potažmo naše hudba nebo album, někomu nelíbí.

Který z koncertů venku byl pro vás v poslední době nejzajímavější, nejtristnější, a který nejpřínosnější? A kam se zase chystáte, co vás čeká?

Určitě největším zážitkem poslední doby byl koncert s panem (Pavlem) Bobkem. Pro mě byla úplně nová zkušenost hrát skladby Please The Trees s jinými muzikanty v Austinu v Texasu na festivalu South By Southwest, před několika dny. Nemohli jsme si dovolit tam jet tentokrát všichni, ale potřebovali jsme tam propagovat kapelu v souvislosti s vydáním alba Inlakesh tam a organizací turné letos na podzim. To bude určitě vrcholem letošního roku spolu s nahráváním třetí desky s producentem Jonathanem Burnsidem v San Franciscu.

Relativně nedávno, jak už bylo řečeno, jste hráli s českou country legendou Pavlem Bobkem. Co vás k tomu vedlo, jak to dopadlo a jak to naplnilo vzájemná očekávání?

Ke konci minulého roku jsem byl osloven, abych se podílel a stal jednou z tváří kampaně Mluvme o stáří obecně prospěšné společnosti Elpida plus a Nadace O2 s cílem vymezit se proti diskriminaci seniorů, připomenout hodnoty, které s sebou stáří přináší, probudit zájem o téma stáří a podnítit mladé lidi k mezigenerační diskuzi. Ačkoli jsem nikdy neměl a myslím, že ani nebudu mít ambice politické, co se týče různých sociálních témat, zajímám se o ně a svými postoji, hudební tvorbou se snažím mimo jiné vylepšovat mezilidské vztahy.

Překvapilo vás to?

Nabídky podílet se na kampani jsem si velmi vážil a chtěl bych se v tomto směru angažovat i dále, s přesahem do svého osobního života a tvorby. V rámci diskusí se zástupci společnosti Elpida plus tak vznikla myšlenka na uspořádání benefičního koncertu, jehož výtěžek půjde na podporu Linky seniorů, bezplatné a anonymní linky důvěry, která seniorům pomáhá již osm let.

Jakou roli v tom hrál Pavel Bobek?

Hledali jsme někoho, kdo by se tam mohl objevit v rámci boření rozdílů mezi generacemi. A napadl mě pan Bobek. Říkal jsem si ale, že by zájem měl být oboustranný, aby to nevypadalo, že za ním přijde nějaký brnkálek a bude mu říkat, že si s ním chce zahrát. Jak na něco takového může reagovat? Naštěstí jsem zjistil, že jeho dcera je fanynka Please The Trees, takže kontakt proběhl velmi jednoduše, my jsme Pavlu Bobkovi představili myšlenku toho projektu a já se s ním domluvil na osobní schůzce, abychom se dohodli na podrobnostech.

Schůzka dopadla dobře, že?

Ano. Přišel jsem k němu domů a říkám, že bychom ho mohli doprovodit tak ve dvou skladbách. A Pavel Bobek říká: „To je nějak málo, ne?“ „Dobrá, tak ve třech,“ říkám já. „A co byste chtěli hrát? Já bych chtěl dělat nové věci.“ Já povídám, že vím, že má to nové album „cashovek“, ale že když tam přijdou starší lidi, budou chtít slyšet nějaký jeho starší šlágr. Tak jsem navrhl Pojď stoupat jak dým, Ruby a Walk The Line neboli Víc nehledám z té poslední desky. Zvlášť u té jsem si říkal, že to nebude žádný problém, že jsou to dva akordy… No a protože Pavel Bobek řekl, že nepotřebuje zkoušet, že ty písničky umí a stačí, když se je naučíme my, psal jsem pro jistotu Luboši Malinovi z Druhé trávy, který tu Bobkovu cashovskou desku produkoval, abychom se ujistili, jak to hraje. A on mi odepsal, že je to upravené pro Bobkův hlas, že to stoupá po půltónech, prostě to vypadá úplně jinak, než jsme si původně představovali. Koncert byl ale nesmírný zážitek.

A výsledek? Jste s ním spokojený?

Dopadlo to myslím skvěle a na podzim bychom měli pokračovat koncerty i mimo Prahu.

Co jste hráli v Ústí v Mumii? Vracíte se ještě i živě ke svému skvělému debutovému albu?

Vracíme, asi ve třech skladbách. V Ústí jsme hráli téměř výhradně úplně nový materiál, neb v neděli poté jsme šli do studia v Táboře nahrávat demo třetí desky.

Chybí vám již bohužel zrušený ústecký hudební festival Střekovská mumie? Ta možnost zahrát si na zachovalé zřícenině středověkého hradu v Ústí vysoko nad řekou Labe?

Chybí. A do Ústí se vracíme rádi. Díky všem příznivcům, Petrovi Kunešovi, Ondrovi Barešovi, Jendovi Holingerovi, Houpacím koním, Bez peří a dalším.

Autor: Radek Strnad

4.4.2011
SDÍLEJ:
Summit lídrů 27 zemí Evripské unie se v Římě.
1 5

Brexit? Tragédie, znělo na summitu. Lídři zemí EU jsou i nadále pro jednotu

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

DOTYK.CZ

Show se dá udělat i na téma: Jak jsme to podělali

Vystoupení v Caruso Show, rozjezd životně-stylového časopisu Krausmagazin, Stay Zmrd v Českých Budějovicích… Své největší krachy a průšvihy připomněli ve čtvrtek 23. března na večeru Fuckup Nights Prague v pražské Lucerně například zpěvák Monkey Business Matěj Ruppert, marketér a reklamní odborník Josef Havelka nebo stand up komik Nikola Džokič.

Americký konvoj projíždí ČR. Součástí jsou i obrněné vozy Stryker

Hraničním přechodem v Rozvadově dnes postupně projíždí konvoj britských a amerických vojáků. Prvních 18 z celkem 125 vozidel vyrazilo z Rozvadova směrem do vnitrozemí před půl desátou. Zhruba o dvě hodiny později přejely českou hranici čtyři části konvoje z celkových sedmi. Po dálnici D5 teď vojáci zamíří do Ostrova u Stříbra, kde natankují svou vlastní naftu.

AKTUALIZOVÁNO

Hnutí STAN povede do voleb staronový předseda, pozici lídra uhájil Gazdík

Šéfem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) je nadále Petr Gazdík. Na volebním sněmu hnutí ho zvolilo 135 ze 145 hlasů. Získal tak 93 procent hlasů. Podpořilo ho 133 ze 145 delegátů. Jeho prvním místopředsedou je znovu náměstek středočeské hejtmanky Vít Rakušan. Dalšími dvěma místopředsedy byli zvoleni místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň, poslankyně Věra Kovářová a senátor Jan Horník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies