Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběhy písní? Staré poklady v moderním pojetí, ale s původním duchem

Praha /ROZHOVOR/ – Jako u babičky na půdě, kde se mezi starými zaprášenými věcmi dají najít poklady, si připadali tvůrci desky Příběhy písní – trampský bard Wabi Daněk s Ďáblovým stádem. Přicházejí s ní po dvou letech od té první a z hostů si tentokrát k sobě – vedle Radůzy – přizvali i Jaromíra Nohavicu.

29.10.2014
SDÍLEJ:

Wabi Daněk.Foto: Jiří Turek/Supraphon

„Impulzem k vydání dalších Příběhů písní byla stejnojmenná publikace Michala Bystrova, který při svém odhalování historického pozadí jednotlivých písniček přichází na zajímavé věci. Překvapily i nás samotné a hlavně nám dodaly chuť k práci," říká jeden z producentů David Landštof. „Některé z nich pocházejí z předminulého století a možná i proto občas navozují pocit tajemna," doplňuje Wabi Daněk na adresu často zlidovělých songů (s texty z pera Františka Vrby, Josefa Škvoreckého s Lubomírem Dorůžkou nebo třeba Iva Fischera), které vyprávějí například o vraždě ze žárlivosti (Francka a Johnny), popisují atmosféru neworleanského pohřbu (Dlouhý černý závoj) či překvapí melancholičtějším pojetím odrhovačky (Jesse James).

Podle jakého klíče jste písničky na desku vybírali? Určitě jich bylo daleko víc než výsledných třináct.

Wabi Daněk: Já měl v podstatě tři kritéria. Aby ta písnička měla příběh, abychom se na jejím užití shodli s Davidem, Michalem a Pepou, ale hlavně, aby mě bavila. Toť vše.
David Landštof: Michal Bystrov udělal první výběr z jeho publikací a já s Josefem Štěpánkem jsme už vybírali přímo Wabimu do úst a mysli… A trefili jsme se.

Zmínění hosté, Radůza a Jaromír Nohavica, se představují nejen jako interpreti, ale také coby autoři textů. Nechali si od vás poradit, po kterém sáhnout?

David Landštof: Na první desku Příběhů písní si Radůza „svoji" písničku vybrala sama. Tentokrát tu šanci nedostala.
Wabi Daněk: Ale zase si ji přeložila. Teda rovnou dvě – jednak známý námořnický zpěv Shenandoah a také satiru Tam za Cukrovou horou. A navrch si se mnou zazpívala Loch Lomond.

Jaromír Nohavica se nechal slyšet, že vaší nabídkou k účasti na tomto projektu byl velice potěšen…

Wabi Daněk: Je až s podivem, že jsem ho ke spolupráci neoslovil sám, nakonec mu totiž zavolal Michal Bystrov. Jarek mi potom poslal SMS zprávu, že se mu „jednička" Příběhů písní moc líbila a že velice děkuje za pozvání na „dvojku". Přijal jej s otevřenou náručí.

Wabi Daněk s Ďáblovým stádem. Píseň Partyzán už otextoval dřív, ale nikdy ji nenahrál. Musela to pro něj být o to větší výzva.

David Landštof: Textem ji opatřil někdy v první polovině osmdesátých let, od té doby byla takzvaně u ledu. Na YouTube vlastně existuje jedna její pirátská nahrávka, na kterou jsme se všichni podívali, dokonce ji zmiňovali v nějakém článku, co jsem nedávno četl… Jaromír má k té písni (její autorkou je Anna Marly, ruská aristokratka, která musela s matkou uprchnout před režimem z vlasti, pozn.) niterný vztah, takže se z její realizace, navíc s kapelou, kterou má rád, upřímně těšil.
Wabi Daněk: V Jarkově podání je fantastická, ten text má obrovskou sílu. Někdo mi říkal, že jeho srbochorvatskou část se musel velmi složitě učit, že jej snad i konzultoval se rodilými Srby, aby se vystříhal nějaké chyby. Je v tomto směru hrozně zodpovědný.

Proč vlastně pro část textu zvolil srbochorvatštinu?

Wabi Daněk: Nemůžu mluvit za něj. Ale aspoň krátce – původní text té písně je ve francouzštině, Anna Marly se jednoduše po útěku z Ruska usadila v Paříži, kde ji hrávala na kytaru v tamních ulicích. Její slavnou ódu na partyzány pak Jarek aktualizoval, v té době psal navíc píseň Sarajevo, takže ji vlastně napasoval na všechny válečné maléry.

Vy jste se, Wabi, zase „vydováděl" v textu o opilém Skotovi. Jak se vám tvořil?

Ta písnička i původní text jsou tak dobré, že to prostě šlo samo.

Samotné nahrávání desky se odehrálo v autentické atmosféře posázavské hospody. Kolik času si vyžádalo?

David Landštof: Tři a půl dne.
Wabi Daněk: Nechtěli jsme jít do studia, stejně jako v případě natáčení prvního CD Příběhů písní. Výsledek by pak nebyl ani zdaleka tak vydařený. Teda, ne že bychom se chtěli nějak vychvalovat, ale jestliže máme hrát a zpívat písničky, které se dodnes ¬ i když ve své původní trampské podobě ¬ udržují v hospodách, musíme se tam přece vypravit taky. A taky že jo. Pětkrát za sebou jsme tam zahráli, co jsme potřebovali, a z natočeného materiálu jsme pak ve studiu vybrali na desku to nejlepší. Když se nám zdálo, že jsme něco zkonili, tak jsme to ještě mírně upravili, ale moc toho nebylo.

Jaké máte s deskou další plány?

David Landštof: Chystáme k ní koncert, který je naplánovaný na 13. listopadu do pražského Švandova divadla. A pokřtí ji s námi snad jak Radůza, tak i Jarek Nohavica.

Víc koncertů nebude?

Wabi Daněk: Zatím o nich neuvažujeme. Necháváme všemu volný průběh.

To je ale škoda, ne?

David Landštof: Uvidíme, víc koncertů znamená víc starostí. V této chvíli se radujeme z desky a těšíme se na listopadové vystoupení.
Wabi Daněk: Myslím, že příprava šňůry znamená víc práce než příprava desky. Je to logistický problém, protože vyblokovat si osm devět dní, které bychom mohli společně s kapelou trávit na koncertech, s přihlédnutím k tomu, že každý její člen má spoustu dalších aktivit, je dost problematické. (Muzikantskou sestavu na novince tvoří kytarista Josef Štěpánek, bubeník David Landštof, baskytarista Jan Lstibůrek, přední hráč na varhany Hammond Jan Kořínek, saxofonista a klarinetista Bedřich Šmarda a trombónista Štěpán Janoušek s vokální skupinou Skety, pozn.).

Do letošního roku, Wabi, spadá výročí třiceti let od vydání vaší první sólové desky Rosa na kolejích. Chystáte se na ni nějak zavzpomínat?

Wabi Daněk: Letos je nejen třicet let od Rosy na kolejích, ale navíc ještě čtyřicet let od vítězství skupiny Rosa na Portě ve Svitavách. Nedávno jsme měli ve Zlíně výroční koncert, no, byla to neskutečná hlína – už jsem to psal na Fecebook, že se bavili nejenom diváci… Uvědomil jsem si, že dělat muziku je jako jezdit na kole, že se to nezapomíná. A co se týče Rosy na kolejích – kdysi jsem to zkusmo počítal a vyšlo mi, že za těch třicet let jsem ji jenom na koncertech hrál zhruba pět tisíckrát a snad ještě jednou tolikrát neveřejně. Když si vezmete, že ta písnička má zhruba dvě minuty dvacet, je to, jako bych ji hrál snad čtrnáct nebo patnáct dní v jednom kuse. Ale nikdy mě neomrzela.

Autor: Gabriela Kováříková

29.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zahájení školního roku v Suchdole nad Lužnicí.
1 9

Křivá záda. Má je čtvrtina prvňáků

Ponorka Nautilus postavená Dánem Peterem Madsenem
AKTUALIZUJEME
4

Potvrzeno. Bezhlavé tělo patří novinářce z Madsenovy ponorky

DOTYK.CZ

Vinařský fond podpoří kampaní povinné značení domácích vín

Vinařský fond, který je marketingovou organizací českých a moravských vinařů, připravuje kampaň na podporu větší známosti povinného značení domácích vín trikolórou. Vytvoření kampaně stálo zhruba tři miliony korun, za její mediální nasazení fond zaplatí asi 5,5 milionu korun.

Metro v Jinonicích se dnes otvírá. Anděl nebo Karlovo náměstí opravy čekají

Oprava vzácných obkladů, modernizace osvětlení či lepší odvodňovací a kamerový systém. To jsou práce, kterými v posledních měsících prošla stanice metra Jinonice. Už za plného provozu prostor čeká poslední etapa.

Přestaňte chránit Tálibán, nebo přijdete o miliardy, varují USA Pákistán

Americký ministr obrany Rex Tillerson zesílil diplomatický tlak na Pákistán. Pohrozil, že země ztratí své privilegované postavení spojence USA, a tím také miliardy dolarů v zahraniční pomoci. Důvodem je jeho údajná podpora afgánskému hnutí Tálibán.

Tragické prázdniny. Na jihomoravských silnicích zemřelo už 17 lidí

/INFOGRAFIKA/ Auto slisované projíždějícím vlakem nebo rozmlácená auta v příkopě. I takové jsou výsledky tragických dopravních nehod, při nichž umírali lidé. Počet mrtvých od začátku prázdnin na jihomoravských silnicích je už teď vyšší než v předchozích letech za celé léto. Při nehodách zemřelo od začátku července na jižní Moravě sedmnáct lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení