VYBERTE SI REGION

Produkční David Matějíček: Energie je jediné, co je přenositelné

České Budějovice /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Je jako mafie, kavárna Slavie, stará a přece nová… Slova z písně Petra Skoumala velmi přesně sedí na to, co se nyní děje v přízemí českobudějovického Armáďáku, kde dlouhá léta fungovala klasická hospoda. Trojice nadšenců, jíž šéfuje David Matějíček, jeden z klíčových lidí v někdejší Solnici, zde v pondělí otevřela Café klub Slavie. Jde o nekuřáckou kavárnu s klubem v lehkém retrostylu. V kulturním programu se zaměří hlavně na místní kapely a divadla. „Trošku se mi plní sny, které jsme měli jako puberťáci,” říká jedenatřicetiletý produkční David Matějíček.

17.12.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
Novým pronájemcem bývalé restaurace v kulturním domě Slavie v Českých Budějovicích se stal David Matějíček, který zde bude provozovat hudební Cafe klub Slavie.

Novým pronájemcem bývalé restaurace v kulturním domě Slavie v Českých Budějovicích se stal David Matějíček, který zde bude provozovat hudební Cafe klub Slavie.Foto: Deník/Ja­roslav Sýbek

Loni v prosinci zavřela Solnice a řada lidí měla pocit, že je to pro klubovou scénu v Českých Budějovicích zásadní ztráta. Během letošního roku ale otevřela Horká vana, Beseda a teď začínáte vy. V čem bude váš klub jiný?
V programu. Chceme pokračovat v podobné dramaturgii, kterou dělala Solnice. Máme okruh lidí, kteří do Solnice chodili pravidelně a teď postrádají programy, které nabízela. Je tady obrovská díra, pokud jde o prostor pro amatérská divadla. Sám jsem herec a v současné době tady není kde pořádně zkoušet a hrát. Další věc je, že zde není moc dobrý prostor pro místní scénu, aby si kapely mohly zahrát. Chceme jim nabídnout regulérní koncerty. A celkově vytvořit mix programů, který nás v Solnici bavil.

Zastavme se u Solnice. Vy jste byl dlouhá léta jednou z jejích opor. V čem konkrétně sem chcete ducha Solnice přenést?
Nechceme dělat kopii, žádnou novou Solnici, to ani nejde. Chceme ale zažhavit jiskru, kterou Solnice měla. Solnice se už stala legendou a na tu se už bude jen vzpomínat. Ale stejnou energii, jakou jsme dávali do Solnice, chceme dát do tohoto prostoru. Na rozdíl od Baziliky zde nemusíme dělat nutně výdělečné akce. Převedeme sem našeho ducha a ducha našich souputníků, kteří Solnici rozjížděli. Energie je jediné, co je přenositelné.

A co vínová barva na zdech, pro Solnici typická?
Ano. To je snad jediná věc, která se sem ze Solnice přenesla. Zvolili jsme ji, protože je nám při ní příjemně, ne že bychom chtěli kopírovat. A tahle barva sem sedla i proto, že chceme prostor ladit retro divadelně, aby se i lidé v kavárně cítili dobře.

Sám jste použil spojení nová Solnice. To má v názvu sdružení, které provozuje klub Horká vana, jenž se také snaží pokračovat v duchu legendárního klubu. To bude pro vás hlavní konkurence, ostatně v den, kdy jste otvírali, byla vana poloprázdná. Nebudete spolu bojovat o návštěvníky?
Nabízíme něco trošku jiného než Horká vana. Hlavní rozdíl je v tom, že náš klub bude striktně nekuřácký. Jako kavárna se chceme soustředit i na zákazníky, kteří sem budou chodit přes den. Tohle Horká vana podle mě moc neposkytuje. Ondřej Doležal (šéf Horké vany - pozn.red.) chtěl Solnici zachránit otevřením nového prostoru…

… a nakolik se mu to podle vás povedlo?
Myslím, že se mu to nepovedlo. Ondra tam nemá ducha, kterého jsme v Solnici pěstovali a budovali: vztah k lidem. Není místní, tak ani nemohl číst, co lidé potřebují. Otevřel hospodu, kde se dějí akce, ale to samé má třeba Velbloud. A v tom, že sem přeneseme ducha a že máme kontakty na příjemné lidi, kteří zde chtějí něco tvořit, je hlavní rozdíl. V Solnici jsem působil od roku 2004, kdy tam bylo pár akcí do měsíce, něco jako když teď začínáme tady. Vím, na co lidé reagovali a na co pravidelně chodili. A to chceme rozjet.

Otvíráte v době, kdy se svět bojí krize. Nájem zde, na rozdíl od Solnice, symbolický nemáte. Jak chcete klub uživit? Budete spoléhat na dotace města?
Spoléhat určitě ne. Nechceme dopadnout podobně jako Bazilika, která hodně spoléhala na granty a dotace. Chceme hodně akcí dotovat z baru a budeme dělat především koncerty, které se zaplatí. Nebojíme se, že se neuživíme. Taková kavárna, zvlášť nekuřácká, ve městě hodně chybí. Spoléháme na spolupráci s Jihočeským divadlem, které volá po tom, že pro své hosty i zaměstnance potřebuje místo, kde by se mohli scházet. A chceme sem lidi naučit chodit, aby se zde cítili jako doma, poseděli a bylo jim tu fajn.

Ve výběrovém řízení, které vypsalo město, jste vyhráli nad dvěma konkurenty. Bylo vám řečeno, v čem jste byli lepší?
Podle mě byl náš projekt diametrálně jiný. Lidé jsou zvyklí, že ve Slavii byla klasická hospoda, kde se vařilo, pilo pivo, byla tu částečně pivnice. A takových prostorů jsou ve městě stovky. Přišli jsme s úplně jiným záměrem než ostatní. Chtěli jsme nekuřácké místo, otevřít prostor lidem, udělat scénu pro místní umělce a mít i denní provoz.

Co se týče programu, spoustu lidí asi potěší věta: DJ Kosťa is back! Dnes zahájí program. Nakolik bylo těžké získat dýdžeje, se Slavií tak bytostně spjatého?
S Kosťou se známe, já jsem na něm vyrůstal. Je legenda. Kosťa je moje nostalgie, ve Slavii jsem na něm prožil mládí, takže to bylo mé velké přání. A když jsem do tohoto prostoru letos po strašných letech vstoupil, padla na mě nostalgie a říkal jsem si, že to musíme obnovit.

A hned jste ho oslovil?
Loni jsme měli oslavu třicátníků, tehdy jsme zkusili pozvat Kosťu, on moc rád přijel. Říkali jsme mu, že jsme na něho chodili léta, a on byl úplně nadšený, že mezi lidmi ten duch ještě žije. V tu chvíli jsem věděl, že ho sem chci stoprocentně vrátit. A jeho to do Budějovic pořád táhne a je rád, když zde bude zase pravidelně vystupovat. Jsme už v podstatě pamětníci (smích): na Kosťu jsme chodili před 15 lety, kdy jsme tady trávili každou chvilku. A to ho asi taky trošku zlomilo.

Máte další stabilní jména v programu?
Chceme udělat pravidelnou sobotní DJ noc s taneční hudbou, ale žádný tvrdý house. A každý měsíc plánujeme nějaký větší koncert, který doplníme několika malými.

První jména už asi znáte.
Potvrzenou máme na březen kapelu Toxique. Jednáme s divadelními soubory Arte della Tlampač nebo Buchty a loutky. A o nějakém jazzu, s čímž nám hodně pomůže dramaturg Jiří Grauer.

Rozhovor jsme začínali na téma Solnice. Vy jste z ní odcházel celkem ve zlém. Jaké to je vrátit se na kulturní scénu a ještě rovnou s pokusem o probuzení solničního ducha?
Po dvou letech, která jsem strávil ve sféře byznysu, mi kultura strašně chyběla. Je znát, že když něco určitou dobu děláte, nejde se od toho úplně odříznout a koleje najdete zpátky i po deseti letech. Je to pro mě i zadostiučinění. Z Baziliky jsem odcházel zachmuřený s tím, že to, co jsme budovali sedm let, jedním lousknutím - výměnou vedení - zmizí. To ve mně dva roky vězelo, byť jsem to trochu udusával. A trošku se mi plní i sny, které jsme měli jako puberťáci, kdy jsme si plánovali životy plné akcí. A teď se pubertální přání trochu plní.

Jaký to byl pocit, když jste sem po letech znovu vešel?
Byl jsem dojatý (úsměv), to klidně přiznám. Byl jsem tu naposledy před deseti lety a nic se zde nezměnilo. Pro samotný dům to asi moc dobře není, ale pro probuzení vzpomínek ano. Vešel jsem do sálu, ucítil vůni, viděl pódium a všechno se mi vrátilo.

A jak byste definoval motto vašeho klubu?
My ten slogan máme: čas na klub. Přišel úplně sám. Když jsem dával jeden večer u počítače dohromady náš záměr, říkal jsem si, že takový klub tady není. A je čas vytvořit opět něco, co jsme měli rádi.

Café klub Slavie

Nekuřácký klub a kavárnu začalo v budějovické Slavii provozovat sdružení Incogniti. Tvoří ho David Matějíček, Lukáš Zahradník (oba se zkušenostmi ze Solnice) a Petr Smutný, jenž hrával na baskytaru v kapele In Memory.Trojice vyhrála výběrové řízení, jež vypsalo město, klub má pronajatý na dva roky. Zatím do přestavby investovali asi 300 tisíc. Přes den bude prostor fungovat jako kavárna, večer jako klub. Program slibuje hlavně místní umělce, z hudby žánrově jazz, folkrock, bigbeat, rock nebo world music, dále divada, přednášky, workshopy, projekce i výstavy. Více na www.klubslavie.cz

Autor: Václav Koblenc

17.12.2011
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies