VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rastaman Michal Šeps: Pro dva lidi i pro milion lidí, pořád hraju stejně

Brozánky, Teplice /ROZHOVOR/ - Zpěvák reggae ve čtvrtek bavil při prvním dnu 1. Brozánky Festu u Řehlovic s kapelou Tewahedo MoM. V sobotu, která je závěrečným dne festivalu, ho tamtéž doprovodí Konoptikum Trio.

21.8.2015
SDÍLEJ:

MICHAL ŠEPS po koncertě v Brné u Ústí na reggae festiválku V zahradě. Byl v pohodě, polohu pro fotku si vymyslel sám.Foto: Deník/Radek Strnad

Nemůžete se dočkat první sólové desky osobitého reggae zpěváka Michala Šepse (narozen 4. 12. 1994 v Trutnově), dávného účastníka reality show Česko Slovenská SuperStar?

Trio s teplickými hudebními mazáky

Pak jste na tom jako já, jen on si dal načas. Zato má ale mladík s dredy, který naplno žije svým reggae, jamajským rytmem i vlastními silnými českými texty, dvě skupiny, s nimiž vystupuje.

„Tewahedo MoM je moje pražská kapela. Ale protože teď žiju v Teplicích, kde mám přítelkyni, založil jsem tu skupinu Konoptikum Trio, abych i tady mohl trávit volný čas muzikou. Trio mám s Jakubem Fojtíkem (basa) a Petrem Samkem (kytara), sám hraju na hamondy. Repertoár máme ale stejný jako Tewahedo MoM," řekl Michal Šeps.

„Moje první deska plná čistého starého reggae by měla vyjít do konce léta. Bude na ní třináct písniček, dostane jméno On přijde," prozradil. Její název slibuje, či spíše předpovídá, nejvyšší boží soud. Prý přijde už brzo.

Bob Marley je Král

Koho z českých interpretů uznáváte? Třeba z 80. let?
Z Čech nikoho, z venku Boba Marleye, to je Král. Mám rád i Burning Spear, Petera Toshe a Alpha Blondyho, můj vzor hry na hammondy je Jackie Mittoo.

Hrajete ale i na kostelní varhany. Také na ně lze hrát reggae?
Moc ne, jejich zvuk je pro reggae atypický. V kostele je to jiný než na koncertě, člověk tam na varhany přestane hrát a muzika letí pořád dopředu, dál ji slyším. Je to magický a mystický, obrovský. Jsem věřící, rád chodím do kostela a varhany jsou boží nástroj.

Který hudební nástroj ještě na CD využijete, zahrajete na něj?
Vedle varhan ještě zpívám a dělám tam trumpetu pusou.

Protože to je legrace?
Protože je to můj osobní um, který mám rád. Jen tak to nikdo neumí a když mi Bůh dal tento dar, využívám ho.

Co vám ještě dal Bůh?
Dal mi super rodinu, skvělé rodiče, jsem totiž adoptovaný. Do cesty mi postavil skvělé lidi, poslal mi moji kapelu a spoustu muzikantů, třeba Petra Kumandžase z Jolly Joker, s ním mám kapelu. A Bůh mi určitě dal úkol, který tu mám plnit. Hlásat jeho slova skrze muziku.

Čas se rychle krátí

Hudbu i slova si píšete sám. Proč?
Chci říct, že už nezbývá moc času na nic, čas se rychle krátí v dnešním čase válek, biologických zbraní, závodů mezi mocnostmi…

Slyšel jsem zajímavý příběh o tom, jak jste vlastně k reggae přišel. Je to pravda?
Samozřejmě. Naši koupili satelit, mně bylo osm nebo devět, naladil jsem si na něm asi americkou stanici a na ní pořad Cops, Policajti. A k tomu byla znělka, a jelikož je to i hymna newyorkský policie, song Bad Boys jamajské reggae kapely Inner Circle, tak ji tam pouštěli. Pro mě to bylo úplně úžasný, tu písničku jsem musel slyšet každý večer, pořád. A protože moje máma hraje na piáno, požádal jsme ji, aby mě na něj naučila.

Kdy jste zazpíval svoji první písničku před lidmi?
Od malička zpívám, od pěti šesti let. Bavily mě různý písničky, od Nohavici a další.

Odkdy zpíváte reggae pro lidi?
Tak třeba od deseti let…

Reggae mě neživí

Kdy vás reggae začalo živit?
(smích) Mě neživí, já díky němu přežívám. Muzika to má v dnešní době blbý, nikdo ji neumí ocenit. Než aby lidi poznali opravdovou hudbu pro lidi, jedou tady nějací Mandrage nebo dřív Charlie Straight. Ta muzika je o ničem, nemá srdce, hrajou ji jen pro prachy. Já reggae hraju srdcem, jsem v pohodě. Řeknou mi „přijeď zahrát" a já přijedu. Jenže lidi si toho dnes neváží. Radši si pozvou nějaký sra*ky, než aby slyšeli opravdové reggae, aby jim ho někdo zpíval s láskou. To mě strašně mrzí.

I proto je pro vás první deska tak důležitá?
Určitě. Chci, aby ji slyšelo co nejvíc lidí. Lidem na ní říkám pravdu, která je důležitá. Ale vím, že z rádia moje písničky neuslyšíte…

Mluvíte dost vážně, ale nazvat svou předchozí kapelu Zimmer Frei, to zní spíš jako legrace…
Tehdy jsme jeli z Krkonoš a všude okolo nápisy Zimmer Frei. Dřív jsme se jmenovali Trut Boys, trutnovští hoši, ale pak jsme přibrali zpěvačku, takže už jsme se nemohli jmenovat kluci… A to Zimmer Frei se všude samo nabízelo.

Jak je pro vás zásadní singl a také videoklip Kréta?
Ten jsem dělal s kámošema, tuhle písničku jsem napsal přímo na Krétě.

Soudím, že poslední roky jste dost stěhovavý pták. Nedávno jste ještě žil v Ústí nad Labem, dnes už jste v Teplicích…
Já to mám rád, rád cestuju. Před nedávnem jsem se třeba vrátil z Holandska…

I tam jste živil muzikou?
Jo, hrál jsem na ulici. S přítelkyní z Teplic, která má ráda reggae jako já, a s kamarádem jsme tam jeli autem. Ale jindy jsem sám letěl do Madridu a tam na ulici hrál na kytaru… To samé jsem dělal i v Chorvatsku nebo v Římě. Každý rok jezdím do nějakých měst hrát na kytaru, ta svoboda mi vyhovuje. A když teď mám ještě super ženskou…

Kdybyste slyšel v dávném TV pořadu žánr než reggae, mohl jste teď dělat jinou muziku?
Všechno je už dávno od Boha připravený, mám od něj prostě tenhle úkol. Já to prostě miluju, stát na pódiu a zpívat lidem. To je to nejlepší, co může být, na to nemá ani sex.

A je jedno, jak je to pódium velké a kolik přijde lidí?
To je úplně jedno. Pro dva lidi i pro milion lidí, pořád hraju stejně. A tak to má bejt.

Do kolika let se dá hrát reggae?
Do smrti. Je pár skvělých borců, kteří to dokazují. I v osmdesáti dál jedou…

Mám reggae sen

Máte nějaký reggae sen?
Mám. Hrát pro všechny lidi, jako to dělal Bob Marley.

Jak vymýšlíte témata pro písničky? Jsou dost pestrá…
Co mě napadne, to napíšu a pak zpívám. Mám písničku o politice, o andělech, o stínu, o Praze a spoustu dalších.

Ještě nevyšla ani první deska, už uvažujete i o druhé? Bude?
Určitě bude, ale v angličtině.To je potom to správné reggae, čeština má ž, č, š a to není moc dobré. Ale zase tu mám spoustu kamarádů a chci, aby i v Čechách rozuměli tomu, o čem zpívám. To je důležitý.

A jak může být člověk originální v takové záplavě muziky?
Já třeba tím, že umím na pusu právě trubku a trombón. To lidi pobaví a moji hudbu zpestří, je pak zajímavější.

Autor: Radek Strnad

21.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
1

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies