VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Republic of Two: Zásadní je klid, nálada a písnička jako taková

Praha /ROZHOVOR/ – United Islands of Prague či Rock for People – oba nejbližší hudební festivaly oblaží svou účastí i autorský tandem české indie scény Republic of Two, tvořený Jiřím Burianem a Mikolášem Růžičkou. Vedle starších zahrají fanouškům především nové skladby z desky Silent Disco, kterou vydali po třech letech od té poslední.

19.6.2014
SDÍLEJ:

AUTORSKÝ TANDEM. Jiří Burian a Mikoláš Růžička aneb Republic of Two. Foto: Kurabezhohy

S albem Silent Disco jste absolvovali křty, natočili dva videoklipy, máte za sebou větší část turné. Jak se vám na něm dařilo?

Mikoláš: Myslím, že se nám koncerty k Silent Discu povedly, pro mě osobně byl asi největší zážitek křest v Arše a pak koncert v Táboře v takřka rodinné atmosféře. Atmosféra koncertů je vždycky uvolněná a lidé pozitivně reagují. Prostě díky těmto koncertům nová deska žije, patřičně si to užívám a mám z toho velkou radost.

Jiří: Bylo to moc fajn, kamkoliv jsme přijeli, tak jsme si to užili a byla skvělá atmosféra. Malá místa, větší místa, všechno má své kouzlo.

V Republic of Two jste – oba aktivní i v jiných projektech – skvěle sladili krok. Šlo to snadno?

Mikoláš: Musím říct, že ano. Samozřejmě, občas máme na věci rozdílný názor, ale v těch zásadních se s Jirkou shodneme a díky tomu nás spolu baví pracovat. Myslím, že právě díky tomu, že jsme každý jiný, vzniká zajímavý prostor pro objevování a obohacování našich hudebních světů.

Pro desku jste ve studiu vyvinuli elektronický zvuk, což ale neznamená, že vládne všem písničkám. Jak jste se vlastně k elektronice propracovali? Co vás na tom baví? A jak vaše tvoření v praxi vypadá?

Mikoláš: S elektronikou koketujeme už delší dobu, i když ji každý z nás používá jinak dlouho a jiným způsobem. Je to prostě jen další možnost, barva a prostředek, se kterým pracujeme, abychom se co nejvíc přiblížili k tomu, co chceme naší hudbou říct. Na začátku každé nové věci je nápad jednoho z nás, do kterého si podle potřeby vzájemně vstupujeme, až vznikne píseň, se kterou musíme být oba dva spokojeni.

AUTORSKÝ TANDEM. Jiří Burian a Mikoláš Růžička aneb Republic of Two. Silent Disco – název, který mluví za sebe. Člověk se při poslechu CD zklidní, navodí si melancholickou náladu, zároveň – pokud je na vašem koncertu – vnímá energii, kterou mu prostřednictvím písní předáváte. Kde tu energii – a také inspiraci – berete vy sami?

Jiří: To je hezké, že to takhle vnímáte. Myslím, že tohle je pro Republic of Two zásadní. Právě ten klid a ta nálada a taky písnička jako taková. Máme radost, když z našeho koncertu odcházejí lidé vyklidnění a procítí si to hezky každý po svém.

Mikoláš: Nevím, asi jsem se s takovou energií narodil… Inspirují mě v podstatě všední věci, to, co děje kolem mě a co se ve mně nějak zachytí a má potřebu se hudebně projevit, moje vlastní zážitky, emoce. Těžko se o tom mluví, je to v mém případě dost iracionální věc – buď se to děje, nebo ne a je krásné to nemít pod kontrolou.

Povězte něco ke vzniku klipů – první k písni Let´s Escape From Who We Are jste natočili v Norsku, další ke skladbě Cold Hands, Warm Heart v Kamerunu. Vím, že vám v tom pomohli kamarádi z různých koutů světa, ale přece jen, jak náročné to bylo?

Mikoláš: Materiál ke klipu z Norska jsme dostali od našeho kamaráda fotografa Oleho Brodersena, který natočil „making off" svojí práce – fotí na dlouhou expozici různé svítící objekty, které pouští po vodě. Když jsme jeho video viděli, okamžitě nás napadlo, že je to přesně ten obraz a nálada, která se perfektně hodí k Let´s Escape from Who We Are. Zkontaktovali jsme ho a on souhlasil, takže mohlo vzniknout video. Na to konto mě napadlo, že by bylo skvělé oslovovat další kreativní lidi z různých koutů světa a propojit naši hudbu s jejich prací, ať už uměleckou nebo charitativní, jak tomu bylo v případě druhého klipu na Cold Hands, Warm Heart. Ten pro změnu natočili naši přátelé z občanského sdružení Kedjom-Keku, kteří se rozhodli postavit školu pro děti v africkém Kamerunu a zároveň pomoci místním lidem zachránit tamní mlžný tropický les. Poslali jsme jim naši píseň a oni natočili spoustu krásných videí dětí, které tam žijí.

Čekají vás teď vystoupení na několika festivalech, kde se dá předpokládat větší návštěvnost než v klubech. Budou oproti nim vypadat vaše open air koncerty jinak?

Mikoláš: Festivaly jsou samozřejmě odlišné. Na rozdíl od klubových koncertů, kam přijdou naši fanoušci, je publikum na festivalech rozmanité. Je to výzva a taky trochu dobrodružství, ale nebojím se. Většinu léta odehrajeme s našimi spoluhráči, bubenicí Lenkou Dundrovou, basákem Štěpánem Růžičkou a houslistkou Anežkou Bzirskou. Těšte se!

Jiří: Občas trošku i zatlačíme na pilu nebo na smyčce, ale pořád to jsme my.

Autor: Gabriela Kováříková

19.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
1 110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies