VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Richard Müller: Mám chuť ještě něco říct

Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Ačkoli před dvěma lety ohlašoval definitivní konec své kariéry, své stanovisko nakonec přehodnotil. Osmačtyřicetiletý slovenský zpěvák Richard Müller se od loňského léta postupně vrací na koncertní pódia. Svůj comeback teď navíc korunoval velmi vydařenou deskou s moderními elektronickými zvuky nazvanou Už, která se mimochodem v den svého křtu na Slovensku (24. května) stala platinovou. V popředí nejprodávanějších alb se Müllerova novinka drží i u nás. „Velmi si toho vážím, a abych řekl pravdu, ani jsem to nečekal,“ říká zpěvák, jehož čeká poměrně perné pracovní léto. Populární zpěvák vypráví o své novince Už, vystoupení na festivalech i otevřené spolupráci s duem Hapka-Horáček…

15.6.2010
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií

Slovenský zpěvák Richard Müller poskytl Deníku rozhovor, který se uskutečnil 19. května 2010 v Praze u příležitosti vydání jeho nové desky Už.Foto: Deník/Vít Šimánek

Písniček na vaší novince je jedenáct, výhradním autorem té, která nese její název, jste vy sám. Jak vznikla?

Docela obyčejně, není na ní nic speciálního. To se tak někdy stane, že si sednu a prostě to přijde. Nikdy jsem neskládal písničky dlouho a dokonce se přiznám, že jsem se k nim ani nikdy nevracel.

Na ostatních písničkách se s vámi podíleli renomovaní producenti a autoři Peter Graus, Tomáš Zubák, Slávo Solovic, Marián Kachút a především Vlado Krausz, který je podepsaný pod největšími hity IMP Smile. Prý jste pracovali na dálku – neumím si to moc představit…

S Vladem Krausem, kterého považuju za jednoho z nejlepších slovenských textařů, jsem měl chuť připravit album už dávno. Vyšlo nám to ale až teď a já jsem za to velmi vděčný, protože spolupráce s ním (stejně jako i s ostatními) byla velmi spontánní. Sedli jsme si „do noty“, což se možná projevilo i v tom, že mnozí lidé, i mně velmi blízcí, občas nerozeznávali, kdo z nás dvou který text napsal. To, že jsme pracovali na dálku, protože Vlado žije v Kežmaroku a já v Bratislavě, bylo úplně jedno, nehrálo to žádnou roli. Nejsem typ interpreta, který by nutně potřeboval konzultovat se svým textařem obsah písně.

O to obdivuhodnější je kompaktnost celé desky, co do výrazu i výpovědi. Mimochodem, jak těžké je prostřednictvím písní odhalovat před posluchači své nitro?

Je to složitá záležitost, těžko se o tom hovoří… V minulosti jsem ale vydal album, které bylo mnohem osobnější než deska Už – v jejím případě jsou moje texty lyričtější v tom smyslu, že nejsou pragmatickými informacemi o mém životě.

Jaké máte se svou novinkou další záměry? Plánujete koncerty?

V létě se chystáme vystoupit na několika festivalech na Slovensku i v Čechách (pozn. například Benátská noc, Open Air Festival) s mojí koncertní kapelou, která album Už nerealizovala. Společně z něj vybereme jeden nebo dva hity, které zařadíme do repertoáru, samozřejmě v jiném – neelektronickém – aranžmá. A kdyby se ukázalo, že je tlak publika intenzivní, sestavili bychom z mých novinek koncertní program a následně vyrazili na turné. To všechno ale ukáže čas.

Festivalovému publiku jste se představil už vloni. Jak se vám vlastně zamlouvá způsob vystoupení, kdy se na scéně střídá jeden interpret za druhým?

Nikdy jsem ho rád neměl, což ale bylo zapříčiněno negativními zkušenostmi z festivalů z dob minulých. Proto jsem se také na dlouhou dobu zasekl a řekl si, že na festivalech vystupovat nebudu, především kvůli technickým souvislostem – vadilo mi takové to rychlé přestavování aparatury, se kterou jsem nakonec ani nebyl spokojen… Před dvěma lety mě ale k vystoupení na festivalu znovu zlomili a já jsem najednou zjistil, že už je dnes umějí organizovat na profesionální úrovni. A taky se mi zalíbila spontánní atmosféra, je daleko uvolněnější než v uzavřeném prostoru. Má zvláštní kouzlo.

Byli jsme u nás zvyklí, že jste spolupracoval i s českými autory. To už je minulostí?

Řekl bych, že v případě pánů Hapky a Horáčka je naše spolupráce stále otevřená. Zejména Petr Hapka je typ člověka, který reaguje na změny v sobě a ve svém okolí, a má období, kdy se mu maximálně daří a kdy se naopak na klavír nemá ani chuť podívat, což plně chápu. Pan Horáček je zase dokonalý veršotepec, který pracuje na svých textech do úmoru – jestliže já napíšu text za patnáct minut, on ho tvoří tři týdny a podle toho pak i vypadá. Nedávno jsme se setkali v talk show pana Saudka, kde jsme si řekli, že pokud se něco zajímavého objeví, dáme si vědět. Takže vyčkávám…

Co vás přesvědčilo, abyste vzal svá slova o ukončení kariéry zpět?

V určitém období svého života jsem dospěl k poznání, že pop music je hudba mladých pro mladé. Najednou jsem se v tom všem necítil dobře. A tak jsem vydal dost unáhlené rozhodnutí o konci mé kariéry, které jsem ale naštěstí poměrně rychle odvolal. Musel jsem totiž absolvovat několik předem dojednaných koncertů a díky nim jako by do mě vstoupila nová energie, chuť dál zpívat, ještě něco posluchačům říct… Tehdy jsem ani ve snu nepomyslel na vydání své nové desky. Všechno to přišlo neplánovaně, nečekaně. Výsledek teď těší i mě samotného.

Co jiného vám v životě ještě dokáže udělat radost?

Mé dvě děti, jednoznačně. Líbí se mi, že si jdou za svým, jsou to samostatné a cílevědomé osobnosti. Radost mám z hezké hudby, hezkého filmu či výstavy, radost mám i z procházky tichým voňavým lesem. Myslím si, že se mé radosti neliší od radostí „normálních“ lidí.

Autor: Gabriela Kováříková

15.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies