VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Richard Müller: Už je z mého pohledu příjemná a teplá deska

Praha /ROZHOVOR/ - Přede dvěma roky začal Richard Müller pomalu a nenápadně porušovat své předsevzetí, že už nikdy nebude vystupovat. Nejdřív na zkoušku objel pár letních festivalů a odezva byla taková, že znovu dostal chuť zpívat. Následovalo velké slovenské-české turné a už je tu i nové řadové album Už… Už bylo načase!

22.5.2010
SDÍLEJ:

Richard Müller letos vydal nové CD Foto: Universal

Co vás přimělo zase koncertovat, zpívat a skládat písničky? Fanoušci?
Měl jsem v určitém období takové chmurné myšlenky a dospěl jsem k názoru, že hudba je záležitostí mladých a mladí by ji taky měli vytvářet. Měl jsem tak pocit, že se vytratila i má aktuálnost… Tohle všechno mě přimělo k prohlášení, že končím. Smluvně jsem měl ještě povinnosti na několik koncertů, a tam se ukázalo, že všechny ty mé úvahy jsou nesmyslné, a že nevycházely z reality, ale z mého velmi izolovaného pocitu. Publikum bylo fantastické, zpívaly celé stadiony, byly tam tisíce lidí… V jednom případě dokonce desetitisíce diváků. To mě přimělo k tomu, že jsem si řekl: „Aha, je to jiné, než si myslíš!“ Proto jsem se svým týmem připravil na konci minulého roku velké turné v Čechách a na Slovensku. No a, když už fungujeme, tak jsem si řekl, že by to možná chtělo i cédéčko.

Jak dlouho skladby pro album Už vznikaly?
Velmi rychle. Spolupracoval jsem s lidmi, se kterými jsem víceméně spolupracoval poprvé. Víceméně říkám proto, že jsem s nimi v minulosti udělal tak jednu písničku. To nepovažuju za nějakou zásadní spolupráci. Zdá se mi, že i oni měli velkou chuť se mnou dělat na desce. Nebyl to jen můj dojem, ale proběhlo to i slovně. Byla to pro ně velká změna oproti běžné práci, kdy se věnují hlavně reklamám a scénické hudbě. Elektronickou poštou mi posílali úryvky textů a hudby a nenašel jsem jediný, který bychom nerealizovali. Nakonec jediná písnička, která zůstala mimo, je titulní skladba z filmu Hodinu nevíš, a to jen kvůli tomu, že jsem měl pocit, že se tam nehodí.

Polovinu textů jste si napsal sám, druhou jste svěřil Vlado Krauszovi. Proč jste si vybral právě jeho?
Vlado Krasz je z Kežmarku. Působí velmi skromným a nenápadným dojmem. Je to pravdu člověk mimo drzý šoubyznys. A je to znát a píše výborné věci. Jsem jeho oddaným fanouškem, protože už napsal texty po několik slovenských interpretů a ty texty byly vždycky skvělé. Už v minulosti jsme spolu plánovali nějaký projekt, ale nakonec z něj sešlo. Teď nastala opačná situace, kdy on posílal texty a mě se ty texty líbily. Já jsem si napsal šest textů. Co se týká hudby, to všechno dělali mí spolupracovníci. Sice jsem se podílel na čtyřech skladbách, ale sám jsem si muziku napsal jen k jedné.

Dal jste Vladovi otextovat skladby, na které vás nenapadly texty?
Přiznám se, že se mi poměrně těžko textuje na hotovou hudbu. Tak jsem nepracoval ani v minulosti. Když jsme ještě dělali s Jaro Filipem, tak byl vždycky nejdřív text. On byl schopný zhudebnit cokoliv. Teď v případě alba Už se v několika případech stalo, že jsem si sám otextoval hudbu a upřímně se přiznám, že to v budoucnosti nebudu dělat. Omezení je samozřejmě menší, když vzniká melodie bez textu. Můžeš s ní dělat, co chceš. V momentě, když jdeš skládat melodii na hotový text, tak se musíš podřídit tomu, co vidíš. V budoucnosti bych jen velmi nerad přistoupil ke spolupráci sám ze sebou, že bych si na hodovou hudbu psal texty.

Máte nějaký skladatelský nebo textařský rituál, aby k vám přišly ty správné nápady?
Nedovedu si dost dobře představit situaci, kdy si řeknu „teď půjdu něco napsat“! Většinou je to tak, že někde sedím a napadne mě text. Když jsem doma ve společnosti kytary, tak sem tam přijde nějaká melodie. Vždycky je to věc náhody, a potom poměrně rychle zrealizovaná. Mám z toho upřímnou radost, protože jiní tvůrci se často dlouho trápí… Je mi jich líto. Když je to úplně hotové, tak mám neuvěřitelné blažený pocit, když si to poslouchám a i na druhý, čtvrtý, pátý pokus se mi pořád zdá, že je to dobré. Ten pocit je skvělý!

Elektronický Müller? Proč ne!
Rozhodl jsem se tak, byl to můj základní cíl. Ono to slovo samo o sobě mrazí, ale my jsme si sami dali za úkol elektroniku oživit a polidštit nejvíc, jak to jde. Dnes, když poslouchám Už, tak má dojem, že na jedné straně album nepopřelo elektroniku, což znamená že je jedno, že tam jsou elektronické nástroje a úvahy, jestli by nebylo lepší, aby tam hrál někdo živě, jdou stranou… Ta elektronika je tam jasná. Mám ale takový pocit, že se podařilo ať už zpěvem nebo texty dosáhnout, že je to z mého pohledu příjemná a „teplá“ deska. Nikdo nemůže říct: „Hm, ta elektrika je nějaká studená“.

Přizval jste si rovnou čtyři producenty: Petera Grausa, Tomáše Zubáka, Slávu Solovicu a Mariána Kachúta… Sice se říká „víc hlav , víc ví“ ale… o to hůř se hledá společná řeč… Našli jste ji snadno?
Je to velmi specifická partička lidí, kteří spolu dělají dlouhé roky. Nejdřív spolu pracovali v nějakém rádiu, potom společně začali tvořit hudbu, potom přibrali nějakého dalšího člena… Fascinuje mě, že každá jejich skladba, a to se netýka jen těch na albu Už, kterou oni vyprodukují, prochází takovou poslechovou kontrolou, Všichni čtyři sedí ve studiu v režii a každý z nich má stejné právo říct svůj názor a pohnout celou věc dál. To bylo velmi velmi příjemné a dobře do fungovalao i s mou deskou.

Kolik bude videoklipů?… Na Už už vzniká…určitě nezůstane u jednoho!
Na Facebooku jsme nasadili písničku a vyzvali jsme veřejnost, mé fanoušky, aby zkusili vyrobit nějaký klip. Je úplně jedno jaký. Dohodli jsme se na tom , že vítěze vyberu já. Kež by byl super! Budeme ho prezentovat v televizích spolu s jeho tvůrcem.

S jakou partou muzikantů jste album ve studiu nahrával?
Oni jsou současně producenty a muzikanty.Já mám dál svou koncertní kapelu, ve které působí vynikající muzikanti a nedovedu se představit, že bych ji aktuálně měnil na nějakou elektronickou podobu. Nevylučuju, že se to někdy může stát. Teď pořád mám svou klasickou koncertní kapelu, se kterou jsem vloni absolvoval turné.

Plánujete k albu Už turné?
Předpokládáme, že na konci roku 2010 uděláme pár vánočních koncertů, které budou opravdu velmi specifické a s repertoárem, který se k tomu období hodí. Aby to nebylo jen o tom, že se místo elektrických nástrojů vezmou akustické a hraje se totéž, co se hrálo na letních festivalech. To je to plánované turné, které by se mělo zastavit i v Praze a dalších českých městech. V létě budeme vystupovat na různých festivalech se širokým repertoárem a všechna vystoupení pojedu s mou koncertní kapelou. Nebudeme měnit nástrojové obsazení.

Předvedete na festivalech i nové skladby? Půjde to?
Určitě, ale budu je zařazovat podle toho, jak zareaguje publikum. Jestli se některým těm písničkám podaří stát se hity… jak se budou líbit… nevím, jak to mám říct. Podle toho budou zařazované do běžného koncertního programu. Tak postupuje každý hudebník na světě. Nikdy nahraje na koncertech celé nové album, ale vždycky jen pár věcí. Kdybychom v budoucnosti opravdu postavili elektronickou koncertní kapelu, tak v tom případě bychom hráli všechno.

(zdroj: Sony BMG)

22.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
1

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Týdenní zkrat: Milujte se a množte se

V Česku vzrostl počet obyvatel na 10,6 milionu. Migrací přibylo 25 tisíc lidí. Jeden by doufal, že to je proto, že S umělým oplodněním pomáhají Češkám bratranci, ale prý za to můžou zase migranti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies