VYBERTE SI REGION

Rok české hudby zahájí Brixiho komorní soubor Teplice koncertem v Dubí

Teplice - Rok 2014 je „Rokem české hudby". Vychází z tradice výročí našich hudebních velikánů, kdy v jejich datech narození či úmrtí najdeme koncové čtyřky (Smetana 1824-1884, Dvořák 1841-1904, Janáček 18541928, Suk 1874-1935…)

13.4.2014
SDÍLEJ:

Brixiho komorní soubor Teplice Foto: archiv

Jejich výročí se jistě právem slaví u nás i v celém kulturním světě. Ale kořeny české hudby jsou přece mnohem hlubší! Od první české hymny „Hospodine, pomiluj ny" na přelomu prvního tisíciletí, přes husitské chorály, renesanci, obrovské rozpětí barokní hudby, až k evropsky rozmáchlé klasicistní tvorbě. Následuje světovost české hudby devatenáctého a dvacátého století, ale i tohoto století. Vývoj české hudby tedy probíhá více než celé tisíciletí. Na tom nejlepším, co bylo v tomto dlouhém období vytvořeno se tedy podílejí stovky našich skladatelů ale i interpretů známých i méně známých.

Brixiho komorní soubor Teplice se do Roku české hudby 2014 zapojil projektem právě zejména díly mistrů méně známých. I jejich životní cesty a úctyhodná tvorba však budí již při letmém seznámení respekt. Dva z těchto skladatelů a jejich díla představí díky významné kulturní aktivitě Města Dubí na svém prvním letošním koncertě.

Je to Velikonoční koncert a koná se ve středu 16. dubna 2014, v 18.00 hodin v chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí.

Soubor, založený především pro interpretaci barokní duchovní hudby možná překvapivě zařadil na začátek koncertu současného českého skladatele. Rodák z Opatovic u Vyškova Antonín Tučapský (1928- ) dokončil svoje hudební studia na Janáčkově akademii Múzických umění v Brně. Kromě hudebně pedagogické činnosti působil jako významný sbormistr a dirigent. Jeho pedagogické působení u nás se uzavřelo na Vysoké škole pedagogické v Moravské Ostravě, odkud byl z politických důvodů v roce 1970 vyloučen a dva roky poté byl nucen živit se jako skladník. V roce 1975 emigroval do Velké Británie, kde žije dodnes. Zde působil jako profesor hudební teorie na Trinity College of Music v Londýně. Jako první Čech se stal členem britské Královské Akademie. V Británii se také více věnoval hudební skladbě. Mimo jiné složil „Pět postních motet", které posluchači v podání Brixiho komorního souboru Teplice uslyší. Moteta glosují s plným zaujetím dramatické okamžiky velikonočního Velkého pátku. Téma je prastaré, ale poslech díla bude rozhodně zajímavým setkáním s českou moderní hudbou.

Z jednadvacátého století se posluchači hned nato přesunou do století sedmnáctého. Rodák ze Stráže pod Ralskem Jindřich Biber ( 1644-1704) byl ve své době velmi významným a plodným skladatelem. Hudební základy získal při studiu na jezuitském gymnáziu v Opavě. Krátce působil na biskupském dvoře v Kroměříži, ale poté trvale v Rakousku v Innsbrucku a v Salzburgu. Ve své době byl považován za velmi významného skladatele a vynikajícího houslového virtuosa. Za jeho zásluhy ho císař Leopold I. v roce 1690 povýšil do šlechtického stavu mohl se psát Biber von Bibern. Mezi jeho četnými skladbami vyniká „Requiem ex F" pro sóla, pětihlasý smíšený sbor a orchestr.

Velké smuteční téma raně barokním pojetím posluchače od prvního akordu zcela pohltí. Proč před Velikonoci tato smuteční hudba, prosba za zesnulé ? I to přece k Velikonocím patří: nejdříve smrt na Kříži, potom teprve Vzkříšení.

Nevšední zážitek i vzpomínka

Soubor však chce svým příznivcům takto kromě umožnění nevšedního hudebního zážitku ještě jednou připomenout, že ho v listopadu 2013, na konci 41. roku existence Brixiho komorního souboru navždy opustil jeho zakladatel, umělecký vedoucí, sbormistr a dirigent pan Bohdan Ostroveršenko.

Program Velikonočního koncertu v Dubí s Brixiho komorním souborem Teplice nastudovali a řídit budou umělecký vedoucí Marek Müller a sbormistryně Kristýna Přívarová.

Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, jemuž byl vzorem kostel Santa Maria dell'Orto v Benátkách, byl vystavěn z iniciativy hraběte Claryho, ale také dubských obyvatel, kteří uspořádali na konci 19. století ve prospěch stavby dokonce veřejnou sbírku. Projektu se ujal italský architekt P. Bigaglio. Dubí tak získalo jedinečnou dominantu, trojlodní baziliku ve stylu benátské gotiky. Je patrně nejsevernější benátskou stavbou v Evropě, proto pozoruhodností i z celoevropského hlediska.

Hrobka rodu Clary Aldringenů

Součástí kostela je hrobka rodu Clary-Aldringenů. Jedinečná stavba je nepřehlédnutelně a přitom přirozeně vklíněna do nádherného přírodního komplexu horského údolí i zástavby města. Nádherný interiér umocňuje nejen duchovní prožitky věřících, ale jistě také neméně prožitky posluchačů v něm pořádaných koncertů krásné hudby. Pořadatel, Městské kulturní zařízení města Dubí, si za snahu využívat chrám pro významné kulturní akce zaslouží plné uznání. Jako tradiční lze již snad označit každoroční dušičkové koncerty, připomínající památku zesnulých. Snad by mohly být krásnou trvalou jarní tradicí také koncerty velikonoční!

Autor: MILOSLAV GLOSER

Autor: Redakce

13.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Ve Sněmovně opět zasedla komise k policii, má dokončit výslechy

Praha - Ve Sněmovně zasedla dnes odpoledne na další schůzi vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Na programu jsou zejména poslední výslechy svědků. Před komisí nyní vypovídá policejní prezident Tomáš Tuhý, po něm dorazí olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a někdejší Tuhého náměstek Zdeněk Laube. Komise by dnes měla výslechy dokončit.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies