VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sex, drogy & charleston je název první desky chodovské kapely Pokračující Závada

Chodov - Chodovská kapela Pokračující Závada začínala předěláváním hitů z 80. a 90. let do punku a rock´n´rollu. Za několik let své existence však vyrostla a nyní už lidem servíruje i vlastní skladby, což momentálně dokazuje na svém novém CD, které vydala a pokřtila v minulých dnech. Přes to všechno členy neopouští smysl pro humor a nadsázka, která jde cítit i z aktuálních novinek. O hudbě, novince Sex, drogy & charleston i dalším dění jsme se bavili s kytaristou Dušanem a basákem Milanem.

2.9.2016
SDÍLEJ:

Chodovský sextet pravidelně křižuje kraj. Jejich mottem je hlavně bavit a u toho hrát pořádnou muziku.Foto: Archiv kapely

Kdo jsou Pokračující Závada? Jak dlouho fungujete, jak kapela vznikla a jak vznikl její název?

Milan: Pokračující Závada jsou Dušan Matoušek, Robert Khierr, Milan Půta, Jirka Žila, Zdeny Vodák, Libor Češka, a je nás tedy šest, což je přijatelný, protože původně měla mít kapela zhruba 50 členů.

Když jsme o založení s Dušanem a Robertem mluvili, při každý příležitosti, no tedy hlavně když už hodinka pokročila, jsme se všech lidí, co byli po ruce, ptali, jestli chtějí hrát v punkový kapele, a většinou všichni chtěli, tak to Dušan všem slíbil (smích). Nakonec ale kapela vznikla ve třech lidech v roce 2013 a začali jsme dávat do kupy písně a zkoušet v Dušanovo garáži. Idea byla předělat český a slovenský pecky 80. a 90. let, který nás ovlivňovaly, do punk nebo rockový podoby. V našem repertoáru jsou skladby třeba od Richarda Müllera, Vidieku, Tří Sester, HNF, Zdeňka Svěráka, Oceánu, ale i Sagvana Tofiho, je to tedy směs dost nesourodýho materiálu a stylů uspořádaná do punkrocku.

Já a Dušan jsme se znali z projektu The Ordinary The Cure Tribute a do sestavy ještě přibrali klávesáka Jirku Žilu a bubeníka Martina Hrušovskýho, kteří s námi taky hrávali, takže dvě třetiny kapely měly koncertní zkušenosti.

Robert před publikem zkušenosti neměl, ale bleskově se otrkal a rozjel. Našli jsme si ještě dalšího kytaristu, Zdenyho Vodáka, aby byl zvuk kytar pestřejší. Zatím jediná personální změna kapely byla v roce 2014, kdy Martina vystřídal za bubnama Libor Češka z Fallen Angels. Ten by ale bohužel měl po naší předběžný dohodě tohle září končit. No a historka o názvu kapely je Dušanovo parketa.

Dušan: Jo tohle slovní spojení mě hodně pobavilo a rozesmálo, ale hlavně mi připadalo i libozvučný, hned jak jsem ho uslyšel.

Bylo to, když jsem dal do servisu auto s myslím docela banálním problémem a dostal ho zpátky s problémem o dost větším, a to s ujištěním, že tenhle problém s tím prvním opraveným nemá nic společnýho a že je to „pokračující závada".

Jinak postupem času a zřejmě tím, že první dvě písmena máme ve znaku, tak zjišťujeme, že už nás málokdo nazývá celým jménem, ale zjednodušeně nám říkají „Pézetka", na což jsme navázali a začali si tak říkat i sami, což se objevuje i v našem služebně nejmladším songu s názvem Hitová.

Milan: A na koncertech se nám docela pravidelně vyskytujou potíže s kytarovýma vysílačkama, prasklý struny a tak, takže ten název i odpovídá. (smích)

Začínali jste ryze jako kapela hrající covery různých tuzemských i zahraničních interpretů, nyní už máte i vlastní skladby. Kolik jich je a kdo se podílí na skládání vlastní tvorby?

Dušan: Máme v repertoáru 7 vlastních pecek. Něco tvořit se snaží každej a nápady jsou v hlavách každýho z nás, nicméně z toho, co se prozatím použilo, tak na základu mám větší podíl já, něco udělal Milan.

Funguje to tak, že se donese základ, což už v podstatě může být i hotová skladba, a ta se hodnotí, dávají se návrhy na změnu struktury, aranží, textů, tam je nejvíc nápadů a připomínek a podílejí se na tom všichni. Je to docela zajímavý v tom, že každej má rád docela jinou muziku, takže tu vznikají největší třenice. Někdy je to plodný a někdy se při tom navzájem pěkně štveme, asi jako je to ve všech kapelách.

Milan: Souhlas, je nás šest a každý má trochu jiné preference, jak by měly ve finále písně znít, protože každej z nás vyrůstal na jiný vlně. Třeba Dušan a Zdeny na tvrdší hudbě, já na punku, postpunkových kapelách a na novoromantismu. Takže u nás ve finále uslyšíš písně od rocku až po pop-punk.

Chtěli jste od začátku tvořit vlastní materiál, nebo to přišlo postupně během hraní převzatých věcí?

Milan: Zpočátku jsme neuvažovali o vlastní tvorbě, přišlo to postupně, spíš jako pokus, co z toho vznikne. A ten proces tvorby nás začal bavit.

Je ale fakt, že naše koncertní sety jsou a zatím i budou opřeny zejména o covery, který se od nás očekávají a který si s námi všichni můžou zpívat.

Na druhou stranu je ale super vidět lidi, jak si s námi na koncertech zpívají už i naše vlastní písně, nebo je fajn jít po ulici a slyšet hrát naši píseň z nějakýho auta..a to se fakt stalo! (smích)

Dušan: Tak nějak. Já chtěl tu kapelu jako ´uvolňovák´, abych nemusel na nic moc myslet, protože to musím dělat přes týden v práci, a abych nemusel nic světu dokazovat. Tak jako jsme si to malovali, když nám bylo patnáct. Prostě lidem zahrát to, co znají, a přitom se s nima dobře pobavit.

Máte za sebou křest desky Sex, drogy & charleston, jaký byl?

Dušan: Do doby, do který si ho pamatuju, jednoznačně skvělý, jeden z nejlepších koncertů, na kterým jsem v životě byl! Domů jsem přišel v šest ráno a plný nejen dojmů.

Milan: Pro mě taky jednoznačně skvělý zážitek! Zahrály si s námi kapely, který máme rádi a jsou nám blízký, a snad jsme všem přítomným předali hodně pozitivní energie.

Lidi byli skvělí, bavili se, zpívali a vypadali hodně spokojeně. Taky kluci z chebských Analogsound udělali krásný zvuk a světla. Dále počasí vyšlo, takže co víc jsme si mohli přát?

Obsahuje deska jen nové skladby, nebo i covery a kde jste ji nahrávali? Máte vydavatele, nebo je vše děláno a propagováno formou ´udělej a zaplať si sám´?

Milan: Deska obsahuje sedm našich autorských počinů a tři covery. Vše jsme dělali ve vlastní režii. CD jsme nahrávali, míchali i mastrovali v nahrávacím studiu MeetArea 51 na dvě etapy v říjnu 2015 a dubnu 2016. Design přebalu s motivem ze 40. let jsem si vzal na starost já. Zjistili jsme ale, že máme malinko problém s koncertními plakáty, kde je grafika z CD a lidi si na dálku myslí, že jde o nějaké tanečky pro naše babičky, a tak plakát přecházejí, takže se imitace 40. let asi povedla. Měl jsem těm postavičkám asi přimalovat číro.

Dušan: Jen bych chtěl k placce dodat, že nahráno bylo v podstatě během dvou dnů. Největší práce byla s mixáží a jednoznačně nejvíc to bavilo Milana, který si na tom taky nejvíc máknul. Já už byl časem pěkně otrávený a můžu říct, že příště bych už do toho takhle bez zkušenýho producenta nešel.

Kde je CD k dostání?

Milan: CD je k mání na našich koncertech. Je nám ale jasné, že CD je v dnešní době spíš sběratelská záležitost pro fajnšmekry, proto je možné kompletní obsah sosnout zdarma v mp3 na bandcamp.com a naládovat si to třeba do mobilu nebo tabletu. Nějaký kousky z CD jsou také umístěny na bandzone.cz. Pokud ale někdo i přesto touží po fyzickém CD s přebalem, tak na našem koncertě se jím může vybavit. A může si vlastně odnést i nějaký naše fešný tričko.

Dušan: Jo a podpisy, pokud už o ně někdo stojí, tak dáváme radši na jiný místa než na placku. (smích)

Jaké máte nyní plány do budoucna? Plánujete další desku nebo merchandise a kam se bude teď kapela ubírat?

Dušan: Desku ne, ale psaní nebo aranžování dalších songů určitě. Až nastřádáme nějakou tu korunu, tak jako další metu vidím natočení videoklipu, ať si zkusíme co možná nejvíc z toho muzikantskýho portfolia. Merch děláme, jen protože to po nás lidi chtěj, dáváme ho za nákupku, není to tak, že bysme na něm vydělávali nebo chtěli vydělávat. Zatím máme jen trika, ale pokud by byl zájem, tak uděláme i mikiny nebo třeba čepice.

Milan: Určitě bychom se chtěli koncertováním vystrčit do větší regionální působnosti, momentálně spíš operujeme kolem komína. Takže pokud tohle čte pořadatel koncíků v našem kraji, budeme rádi, když se nám ozve.

Až budeme mít po kupě zase nějaký vlastní materiál, který by vyšel na placku, tak já se dalšímu CD nebráním. Pro nás je ale určitě nejdůležitější koncertovat a co nejvíc bavit lidi.

Za sebou máte už desítky koncertů, jaké teď domlouváte?

Milan: Aktuální koncerty jsou na našem webu www.pokracujicizavada.cz. Hrajeme třeba už v sobotu 3. září na Hornickém dni ve Vintířově a je čas už plánovat koncerty na nadcházející podzim a zimu. Vše ale závisí na tom, jak rychle se nám podaří vyřešit bubenický post.

Dušan: Jak říká Milan, už jsem díky bubenický otázce odmítl asi pět nabídek na koncert. Proto já zatím nic, co se koncertní činnosti týká, neplánuju, nevím, jestli nás nečeká dlouhá pauza při hledání bubeníka. V tuhle chvíli se tedy spíš, pokud bude dost času, zaměříme na vytváření nových songů.

Milan: Tak snad se štěstí usměje a někoho brzy najdeme, abychom mohli tu naší rozjetou punkovou káru táhnout dál.

Autor: Zdeněk Hnízdil

2.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
5

Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

Sněm hnutí ANO 2017
2 7

Podle očekávání, Babiš je znovu šéfem ANO

Jaro se hlásí o slovo, příští čtyři týdny budou nad průměrem

Následující čtyři týdny by měly být teplotně nadprůměrné. Už příští týden se bude průměr maximálních denních teplot pohybovat okolo deseti stupňů Celsia. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Srážkový úhrn by se v březnu neměl nijak výrazně odchýlit od dlouhodobého průměru, který je 40 milimetrů.

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Babišův plán: Polovina ministerstev i poslanců

Andrej Babiš novinářům řekl, že po volbách by rád zatočil s byrokracií. Koneckonců tento závazek obsahuje i nová publikace O čem sním, když náhodou spím.

Zima českých atletů: Svoboda boxuje, Helcelet medituje

Před lety se ho ptali: „Peťane, nechceš zkusit box?" Petr Svoboda se tomu vysmál. Nechápal, proč by měl překážkář boxovat. „Co je to za komedii?"

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies