VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skupina Futurum oslavila třicet let od zrodu na brněnské scéně

Brno /RECENZE/ - Tři dekády, které uplynuly, jsou dostatečně pádným důvodem k tomu, aby bylo toto jubileum oslaveno a připomenuto – mimo jiné také čtvrtečním koncertě v Brně na Musilce. Oslavencem je brněnská rocková skupina Futurum – kapela neodmyslitelně spjatá s dobou osmdesátých let.

18.10.2014 1
SDÍLEJ:

Skupina Futurum.Foto: Petr Gratias

Po odeznění artrockové orientace v první polovině osmdesátých let u nás, se kapela Futurum vydala modernějším směrem, v němž hudebně reagovala na dobové trendy a to především na new wave, funk, i když artrockové principy nebyly zcela zapuzeny. Byly ovšem transformovány do kratších kompozic a přehlednějších a méně komplikovaných aranžmá, s cílem napsat kompozice výrazně kratšího písňového formátu. Významný podíl na úspěchu zajímavých písní má i textařka Soňa Smetanová (Skulová), stejně jako později Milan Princ.Skupina Futurum.

Na Musilce se setkali příslušníci mladší generace s pamětnickými ročníky, aby alespoň na chvíli vrátili čas v hudebních souvislostech. Playlist skladeb nabídl projekci z obou alb Ostrov Země (1984) a Jedinečná šance (1987), ale i skladby mimo tento formát. Jmenujme tedy skladby jako Velkoměsto, Zóny lidí, Spěch, Vyplouvám, Po kapkách, ale i Jedinečná šance, Filmy dnů, Voda, Střílej… Akcentoval bych například funkovou skladbu Stopy, s výrazným rytmickým podílem, stejně jako hymnický Zdroj, nebo i superhit kapely Juliet jako přídavek. Skupina Futurum svoje narozeniny oslavila v původní sestavě, která se tvořila už v roce 1983 ̶ frontman Roman Dragoun (sólový zpěv, klávesové nástroje), Miloš Morávek (elektrická kytara), Emil Kopřiva (elektrická kytara, zpěv) a Jan Seidl (bicí nástroje). Původní sestavu doplnil Jakub Michálek (baskytara), který ve skupině působí od doby jejich reinkarnace. Lze jen litovat, že pro tuto příležitost se výročí nezúčastnili i další bývalí členové skupiny jako saxofonista Leopold Dvořáček nebo baskytaristé Luboš Eremiáš a Pavel Pelc. Také jsem očekával, že se jako host zúčastní této příležitosti i Dragounův přítel a blízký spolupracovník Milan Princ… Je třeba podotknout, že za mixážním pultem stál dvorní zvukový technik kapely Vladimír Holek, který se skupinou spolupracoval od prvopočátku, což dnes zdaleka nebývá zvykem.

Hudební výkony všech aktérů lze pochválit. Oba kytaristé Miloš Morávek a Emil Kopřiva na společném pódiu i prostoru nijak nebojovali, ani se vzájemně nevytěsňovali, což bývá poměrně běžnou praxí v případě kapel metalové orientace. Tím dali posluchači příležitost si vychutnat jejich odlišné hráčské principy, aniž by tím utrpěla umělecká stránka věci. Baskytarista Michálek je pevnou oporou kapely, přesto se nijak nepouštěl do samostatných basových exhibicí, jak bývává zvykem u funkových hráčů ve slapech. Výrazným rytmickým pilířem kapely je ovšem precizně vypilovaný bubeník Seidl, jehož bubenické postupy nabízely superpřesné rytmické obrazce, které jsou základním stavebním kamenem hudby skupiny Futurum. Samozřejmě největší pozornost se upírala na frontmana kapely Romana Dragouna, který ostatně nijak nezklamal a jeho vroucný a emocionální zpívaný projev ovládl Musilku, stejně jako hra na troje klávesové instrumenty, jež tvořily významné spojnice jednotlivých skladeb. Možná jsem místy očekával, že při této slavnostní příležitosti Futurum popřeje prostor více instrumentálním prezentacím v rozšířenějším formátu, což je na koncertech vždy vítáno, což ovšem není míněno jako výtka, ale konstatování.Skupina Futurum.

Je třeba připomenout, že v roli předskokanů se představila relativně symphonicmetalová skupina Alia Tempora, která nabídla řádně energeticky odpruženou variantu dravého a nekompromisního metalu, v jejichž čele stojí mladá talentovaná zpěvačka (občas i hráčka na zobcovou flétnu) Markéta „Zanahorita" Morávková, dcera kytaristy ze skupiny Futurum, Progres 2 a Uriah Heep Revival. Jejich hudba vykazovala zvolna se prosazující talent s akcentem na zpívající frontmanku, která prokázala nejen hlasové kvality, ale i velmi dobrou znalost zpívané angličtiny a pohybu na pódiu…

Narozeniny brněnské skupiny Futurum se podařily a setkaly se s velkou odezvou u jejich posluchačů a příznivců. Lze jim přát do dalších let nejen hodně vitality, muzikantské soudržnosti, ale rozhodně i nový albový materiál, po kterém už dlouho volají jejich obdivovatelé.

PETR GRATIAS, autor je nezávislý hudební publicista

Autor: Redakce

18.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
51 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies