VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slavní ruští Alexandrovci zahájí české turné v Ústí nad Labem

Ústí nad Labem – Více než 120 hudebníků, tanečníků a zpěváků proslulého ruského sboru Alexandrovci míří do Česka. Jejich turné po dvanácti městech České republiky odstartuje vystoupením v úterý 21. září na zimním stadionu v Ústí nad Labem. Hosty zde budou zpěvačka Petra Janů a zpěvák Aleš Brichta. Vstoupili ovšem i s Lucií Bílou či Karlem Gottem. Podle pořadatelů, agentury Ticket Art, půjde o největší turné zahraničního hudebního tělesa v historii České republiky. To přitom bude, respektive již nyní je, součástí velkého evropského turné Alexandrovců. Vedle ruských lidových i vojenských chorálů zazpívají i klasiku, jazz, pop, rock…

13.9.2010
SDÍLEJ:

Soubor písní a tanců Alexandrovci v hradeckém Aldisu v pátek 8. ledna 2010.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

S Janů a Brichtou

Speciálními hosty jejich koncertní šňůry budou zpěváci Petra Janů, Aleš Brichta a také Jiří Klapka. Ani to ale není v případě slavného sboru, který předloni slavil 80. narozeniny, novinka. Na loňském turné o šesti zastávkách s nimi zpívala i Eva Pilarová či Petr Kolář, předloni v Moskvě jim svým zpěvem přál k výročí Karel Gott. A na turné po ČR si „zadali“ i s rockem, byť po svém. Využili k němu aparaturu skupiny Kabát.

Soubor písní a tanců Alexandra Vasiljeviče Alexandrova je ovšem celosvětovým fenoménem, jaký nemá v kulturním světě obdoby.

Zpívají 82 let

Oficiálně začal působit vystoupením v Moskvě 12. října 1928. Tehdy si ještě ovšem říkal Soubor rudoarmějské písně.

Pohlédneme–li do jeho historie – a víme–li jak je dnes velký – s překvapením můžeme zjistit, že měl na počátku pouhých dvanáct členů. Vedle zpěváků a zpěvaček mezi ně patřili také harmonikář a recitátor. Sbor založil mladý profesor hudby Moskevské konzervatoře, po něm vedoucí roli převzal rok po skončení 2. světové války jeho syn Boris. V 50. letech pak natáčeli i v Praze nahrávky, vedle svých slavných hitů i české lidovky či naše vojenské písničky. A dokonce česky!

Kdysi 200 členů

V časech své největší slávy měli Alexandrovi bezmála dvě stovky členů. To ale zdaleka nebyla jediná významná změna v pohnuté historii sboru. V průběhu 2. světové války bavil sovětské vojáky při odjezdech do války a poté i přímo na frontách – „v zákopech“ a v nemocnicích. Absolvovali tak neuvěřitelných 1500 vystoupení. Jak to dokázali? Rozdělil se na čtyři skupiny.

Ideologie je nesvazuje

Koncertní repertoár Alexandrovců již ovšem dávno netvoří jen slavné ruské národní písně, jako jsou Kaťuša, Kalinka, Ej úchněm či Volga Volga. Nebo vojenské chorály jako je Svatá válka. Program sboru, v současnosti již nesvázaný ideologií, zasahuje do všech hudebních žánrů od klasiky a opery přes jazz i rock až po moderní hudbu. To dokázali například i ve strhujícím finském filmu, záznamu svého koncertu s rockovou skupinou Leningradští kovbojové Velká balalajková show (Total Balalaika Show, 1994), dokumentu režiséra Akiho Kaurismäkiho.

„Když zpívají Alexandrovci, je to jako když zpívá přeplněný stadion – obrovská síla až z toho mrazí,“ okomentoval MJ Milanek na webu YouTube písničku Most přes minulost, v níž Alexandrovci doprovázejí Lucii Bílou.

Opravdu každý?

Jak uvádí webové stránky www.rusko-info.cz, stát se může členem Alexandrovců prakticky každý muž, který uspěje v konkurzu. „Poté se stane zaměstnancem ministerstva obrany Ruské federace, což obnáší stálý plat, ale také pochopitelně tvrdou práci. Zkouší se každý den, a to od desíti ráno do tří odpoledne. Nejprve ve skupinách, pak společně,“ prozrazují webové stránky.

Repertoár? Prý: Uslyšíte!

A co vše Ústí i dalších 11 měst Česka uslyší? Máme prý se nechat překvapit… a určitě se těšit.

Ačkoli nejsou Alexandrovi tak neobvyklými hosty v Čechách, letos v lednu zde odehráli krátkou sérii novoročních vystoupení, podle pořadatelů z Ticet Art jsou jejich chystané koncerty na dlouhou dobu poslední. „Neoficiální informace tvrdí, že by se měl soubor vrátit do ČR nejdříve v roce 2014,“ varují. A zvou.

Celé podzimní české turné Alexandrovců:

21.9. Ústí nad Labem – Zimní stadion

22.9. Hradec Králové – Zimní stadion

23.9. Jihlava – Horácký zimní stadion

24.9. Brno – Výstaviště, Pavilon Z

25.9. Zlín – Zimní stadion Luďka Čajky

2.10. Ostrava – ČEZ ARÉNA

3.10. Olomouc – Zimní stadion

4.10. Plzeň – ČEZ ARÉNA

5.10. Karlovy Vary – KV Aréna

7.10. Praha – TESLA ARÉNA

8.10. České Budějovice – Budvar Aréna

9.10. Pardubice – ČEZ ARÉNA

Autor: Radek Strnad

13.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
24 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
1 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies