Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Smysl života je napsaný v operním libretu, říká zpěvačka

Milevsko /ROZHOVOR/ - Žije v Itálii a teď se podívá opět domů. Opěrní zpěvačka Libuše Santorisová (*1984) potěší milevské publikum. Do města, kde chodila na základní školu a krátce na gymnázium, se vrací dvakrát ročně. Ve čtvrtek 29. května zazpívá v milevském domě kultury.

25.5.2014
SDÍLEJ:

ZPĚVAČKA Libuše Santorisová zazpívá v Milevsku nejkrásnější árie z českých oper.Foto: Archiv L.S.

„Snažila jsem se vybrat ty nejkrásnější árie z českých oper. Budu zpívat Rusalčinu árii o měsíčku, obě árie Mařenky z Prodané nevěsty či ukolébavky ze Smetanovy Hubičky," říká o recitálu, který začne v 19.30 hodin.

Zpíváte po celém světě. Je v něčem rozdílné vystupovat doma?
Velice se na své vystoupení těším. Ve světě jsem většinou po koncertě sama v hotelovém pokoji. V Milevsku budu mít rodinu, přátele a po velmi dlouhé době uvidím všechny 'staré známé'.

V Milevsku už nežijete, ale občas se sem vracíte. Jaký k němu máte vztah?
Díky Milevskému dětskému sboru jsem procestovala většinu Evropy ještě předtím, než jsem dokončila základní školu. Moc ráda vzpomínám na sbormistryni Andělu Maršálkovou a letní soustředění na Holešovické tvrzi. Domů se v současné době podívám pouze dvakrát do roka na několik dnů. Většinu roku trávím po hotelech, a tak je pěkné zajít na kávu s lidmi, kteří mě znají déle než měsíc a půl, což je přibližné trvání operní produkce.

V Milevsku jste si odbyla dvě premiéry: první koncert a první vystoupení s orchestrem. Jak na ně vzpomínáte?
Můj první koncert nedopadl zrovna nejlépe. Zpívala jsem lidovou píseň na koncertě žáků ZUŠ v Milevsku. Bylo mi zhruba deset let 
a měla jsem tak strašnou trému, že jsem zapomněla text písně. Opakovala jsem první frázi písně  Ó hřebíčku zahradnický, ó růžičko voňavá zhruba čtyřikrát. Pak už jsem opravdu nevěděla jak dál, 
a tak jsem se prostě uklonila a utekla z jeviště. Na první koncert Bienále duchovní hudby naopak vzpomínám velmi ráda. Dirigent Jaroslav Vodňanský byl velmi ochotný jakkoli pomoci. Během zkoušek se snažil dirigovat tak, aby pro mě zpívání bylo co nejjednodušší. V sekci houslí pak seděl můj první učitel hudby Jan Humpál 
a pokaždé, když se mi třásla trémou kolena a někdy i hlas, se mě snažil rozptýlit historkami z uměleckého prostředí.

Co pro vás hudba znamená?
Hudba je skoro celý můj život, díky ní mám nejvíc zážitků, poznala jsem díky ní většinu lidí, ke kterým mám emocionální vztah. Díky hudbě jsem se podívala do Austrálie či projezdila křížem krážem USA. Když nezpívám, většinou o hudbě mluvím či přemýšlím. Čím jsem starší, tím více vidím smysl života napsaný v operním libretu.

Zpíváte v Itálii či v USA. Kdo je největším hudebním národem?
Za největší hudební národ bych označila Němce. V Itálii je v současné době pouze osm divadel, která hrají operu celý rok. V Německu je divadel více než třicet a diváci chodí na stejné představení i několikrát za sebou. Už šestým rokem zpívám o Vánocích koncertní turné v severním Německu a v první řadě sálu vidím stejný manželský pár třeba i tři  dny v řadě.

Zahrajme si na vědmu. Živila byste se dnes hudbou, kdybyste po roce na milevském gymnáziu nešla na konzervatoř a po maturitě studovala medicínu?
Celý život se snažím investovat do všech svých zájmů veškerou energii. Bez konzervatoře bych se zřejmě hudbou neživila. Snažila bych se být co nejlepší lékařka a pomáhala bych lidské duši moderní medicínou namísto hudby.

Autor: Klára Černá

25.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto.
5

Dálnice se opravují podle plánu. Ale šnečím tempem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení