VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sopranistka Petra Alvarez Šimková: Mozarta tak úplně nemusím

Zlín /ROZHOVOR/ - Kdyby si prý měla vybrat, jestli jít na Dona Giovanniho, Figarovu svatbu nebo na Manon Lescaut, vybrala by si to třetí. Sopranistka Petra Alvarez Šimková se spolu se svým manželem Rafaelem, tenoristou Národního divadla, zlínskému publiku představí už počtvrté.

28.10.2012
SDÍLEJ:

SOPRANISTKA Petra Alvarez ŠimkováFoto: Jihočeské divadlo

Dvojice operních pěvců vystoupí 31. října v hotelu Baltaci. Stejně jako vloni poskytla při této příležitosti sopranistka Petra Alvarez Šimková, vloni nominovaná na Cenu Thálie za roli Mařenky v Prodané nevěstě, Deníku rozhovor o tom, co právě dělá a jak se žádaným a často obsazovaným pěvcům daří skloubit povolání s péčí o dvouletého syna.

V rozhovoru, který s vámi Zlínský deník dělal před rokem, jste řekla, že vaší vysněnou rolí je role Violetty v opeře La traviata. Už se vám tento sen splnil?

No… vlastně nevím, jestli je stále mojí vysněnou rolí.

A která je to tedy dnes?

Dnes mám pocit, že to, co právě zpívám, je přesně to, po čem jsem toužila a s čím jsem i vnitřně souzněla. Teď například budu dělat Gounodova Fausta a Markétku v Plzni, a když se to učím, mám pocit, že to přišlo v pravou chvíli a že je to nejkrásnější opera. Podobně jsem to ale měla i s Ponchielliho Giocondou. Ta se mi zase hodně líbí jako osobnost. Markétka je naproti tomu spíš éterická bytost, ale ta francouzská hudba je nádherná.

Co ještě jste letos zpívala?

Třeba v Donu Giovannim zpívám donu Annu.

A s tou to máte stejně jako s Giocondou a Markétkou? Zpíváte Mozarta ráda?

Možná bych to neměla říkat, ale s Mozartem si tak úplně pocitově nerozumím. Je to samozřejmě krásná a kompozičně velmi náročná hudba, ale ta emoce podle mě nejde tak do hloubky. Mozarta zkrátka tak úplně nemusím. Mám někdy pocit, že je ta hudba zbytečně těžká.

A kdo naopak je vaše krevní skupina?

Například strašně miluju baroko. Händela, Bacha. To jsou nádherné věci. Jen ten Mozart mi tam trochu vyčnívá. (Smích.)

Je nějaký autor, muzika či role, kterou jste ještě nezpívala a chtěla byste?

Třeba bych si jednou chtěla zapívat Rusalku. Ale já to mám právě jednodušší v tom, že i když se dostanu k roli, po které jsem zrovna netoužila, tak po nějaké době, když ji začnu studovat, objevím tu krásu a většinou si ji zamiluju.

Podle čeho se vlastně vybírají zpěváci do představení? A máte vy sama problém se v Česku prosadit?

Já naštěstí problém se prosadit nemám. Když chcete roli v divadle, nejvíc pomůže, když si vás někdo všimne a stojí za vámi. Nikdo vám ale jen tak nedá nějakou velkou roli. Buď je to po známosti, nebo člověk zaujme porotu tím, co už kde zpíval. Předvést krásně zazpívanou árii většinou nestačí. No a když člověk nemá někoho, kdo by za ním stál, pak si může vybrat buď malé role ve velkém divadle, nebo velké role v malém divadle.

A jaká je ta vaše cesta?

Velké role v malém divadle. U té opačné varianty totiž hrozí, že si okolí i vy na ty malé role zvyknete a už se k těm velkým nikdy nedostanete.

Podle čeho si do rolí vybírají právě vás?

Myslím, že asi ne podle vzhledu, což se taky často děje. Někdy chtějí agenti nejdřív fotku, až pak jim můžete zazpívat. Ale u mě jde asi hlavně o ten zpěv. (Smích.)

Proč myslíte, že podle vzhledu si vás nevybírají?

Například Markétka je opravdu taková křehká a éterická bytost, což já se svými osmdesáti kily, na která jsem se dostala po porodu, moc nesplňuju. Takže tam jde opravdu o ten hlasový projev a o přístup k roli. Třeba pan dirigent v Plzni mně teď vysekl poklonu. Řekl, že je u mě vidět nejen ta pěvecká, ale i umělecká práce. Například právě v té Giocondě je to v tom, že zpěvačka musí použít všechny výrazy, od nejjemnějšího až po ten nejdramatičtější. Můj muž tohle zvládá úžasně. Byl to první zpěvák, kterého jsem slyšela zazpívat forte a vzápětí to nejtišší piano. Je v tom velmi flexibilní.

Jak se vám zpívalo se zlínskou Filharmonií Bohuslava Martinů?

Skvěle. Stanislav Vavřínek je pro mě jeden z nejlepších dirigentů u nás, ne-li úplně nejlepší. A líbí se mi na něm, že umí, a přitom je skromný, nechová se tak, že ví všechno nejlíp. To u dirigentů není nic samozřejmého.

Jaké je zlínské publikum?

Ten první koncert jsme měli ještě v Domě umění a atmosféra na něm byla krásná. To taky není všude a pokaždé. Někdy je publikum zkrátka studené. Jinak mě ve Zlíně jen trochu zamrzelo, že na Glagolskou mši, která je nádherná, přišlo poměrně málo diváků. Ale to je spíš o tom, že Janáček se svým dílem není u nás ještě úplně doceněný. To je škoda.

Co budete s manželem zpívat ve Zlíně v Baltaci?

Vybírali jsme to, co se publiku většinou líbí nejvíc. Něco z opery, něco z operety. Takže klasicky Puccini, například duet z Bohémy. V první půlce opera, ve druhé opereta a manžel bude mít své oblíbené španělské věci. Budou to spíš perličky z jednotlivých děl.

Vystupujete spolu často?

Docela ano. Buď tímto způsobem, nebo se setkáváme na jevišti v opeře, například v Ponchielliho Giocondě. Vystupujeme spolu velice rádi, i když to samozřejmě znamená sehnat našemu Františkovi hlídání.

Když mluvíte o vašem synovi, dá se u takto malého dítěte už rozpoznat nějaký hudební talent?

Já myslím, že dá. František má třeba dobrou paměť na melodie, a když nějakou písničku slyší podruhé, už ji pozná. To jsou myslím takové první známky. Další věc, která mě hodně překvapila, bylo to, že asi v jednom roce vydržel celou operu v klidu. Já jsem s ním šla do lóže a byla jsem připravená kdykoli odejít, ale nebylo to vůbec potřeba.

A kolik oper už má za sebou dnes?

Rigoletto, Carmen a Bohému. Viděl je celé a ani nepípnul. A když se mě chtěl na něco zeptat, tak šeptal to mě taky udivilo.

Budete Františka brávat s sebou na svá vystoupení?

Na společné duety si s ním zatím netroufneme. Nechat ho samotného v šatně, na to je ještě moc malý. To se dá dělat při zkouškách v divadle, kdy se vždycky najde někdo, kdo ho pohlídá. Zatím, když vystupujeme spolu, musí hlídat babička, za což jí tímto oba moc děkujeme. (Smích)

JITKA VOGLOVÁ

Autor: Redakce

28.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
6

Málem zemřel a stále není z nejhoršího venku

Sněm hnutí ANO 2017
8 7

Pohádky pro delegáty a kamery: Babišův projev kritizují opozice i ČSSD

Masopust v Roztokách u Prahy skončil v šapitó

Dvacátý ročník masopustu v Roztokách u Prahy skončil v šapitó. Celý průvod absolvovalo asi 2000 lidí, ale celkem se jich zúčastnil až dvojnásobný počet. Zájem stoupá nejen při samotné akci, ale zapojuje se i stále více dobrovolníků, kteří se podílejí na přípravách, řekla Martina Macurová ze Sdružení Roztoč. Sdružení se podílí nejen na organizaci masopustu, ale také i řady dalších kulturních akcí v Roztokách.

AKTUALIZOVÁNO

Policie při pátrání v okolí výbuchu v Poličce nalezla kus munice

Policisté při dnešním pátrání v okolí vybuchlé továrny v Poličce na Scvtavsku nalezli jeden kus munice, zároveň zmenšili pásmo kolem vstupu. Pátrání bude pokračovalo do setmění. Série čtvrtečních explozí v hale v areálu Polišských strojíren zranila 19 lidí, z toho tři vážně.

Šafářová si v Budapešti zahraje finále dvouhry. Osmý titul v kariéře je blízko

Budapešť - Tenistka Lucie Šafářová porazila v semifinále turnaje v Budapešti Němku Carinu Witthöftovou 6:4, 6:3 a poprvé od loňského triumfu v Praze ve Stromovce si zahraje finále dvouhry. Brněnská rodačka bude usilovat o osmý titul v kariéře.

Zima českých atletů: Svoboda boxuje, Helcelet medituje

Před lety se ho ptali: „Peťane, nechceš zkusit box?" Petr Svoboda se tomu vysmál. Nechápal, proč by měl překážkář boxovat. „Co je to za komedii?"

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies