VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Szidi Tobias: To peří pak rozfoukal vítr

Ústí nad Labem /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Koncert slovenské zpěvačky Szidi Tobias s Bandem začne v pondělí 29. března od 19.30 hodin v ústeckém Národním domě. Místní publikum tak poprvé uvidí krásné písně šansoniérky s příjemně zastřeným hlasem… Zpěvačku Szidi Tobias (ročník 1967) jsem zaregistroval poté, co hostovala na CD Hapky s Horáčkem i na předloňském výborném albu Ohrožený druh s texty Michala Horáčka. Její loňská sólová deska Pod obojí, již třetí CD Szidi Tobias, mě dostala. Texty jí na ni opět napsal Peter Lipovský, její manžel. „Szidi Tobias věřím každý tón, každé slovo, každý pocit, každou náladu. Tak přesvědčivě, a přitom přirozeně působí. Její hluboký hlas rozdává silné emoce, dokáže být křehký i dryáčnický, veselý i smutný, roztoužený i nad věcí. Je v něm obrovská vnitřní síla a zároveň disponuje i citem pro vyznění a atmosféru hudby,“ napsal Karel Souček v recenzi na CD pro Deník. Po telefonu jsme zpěvačce položili pár otázek…

29.3.2010
SDÍLEJ:

Szidi TobiasFoto: stránky umělkyně

Řekněte, co od vás v Ústí uslyšíme?

Zazpíváme písničky z našich desek Divý mak, Punto Fijo a Pod obojím, plus jednu z CD Michala Horáčka Ohrožený druh. Maďarsky zpívanou Ésik az esö, csendesen.

Chystáte už také novou desku?

Ano, připravujeme ji. Ale kdy vznikne – o tom nikdy dopředu nemluvím.

Píše se o vás také jako o nové Haně Hegerové. Těší vás to?

Každý interpret chce být osobitý, sám sebou. Je mi ctí, že mě k ní přirovnávají, ale myslím si, že nejsem druhá Hegerová. To přirovnání je milé, ale že bych pracovala na tom, abych se jí podobala – to určitě ne. Způsob projevu máme v něčem podobný, ale v něčem velmi rozdílný. Mně se na to těžko odpovídá. Některé její písničky mám velmi ráda, zpívala jsem si je, její projev je mi v některých skladbách sympatický. Ale nechci se nikomu podobat.

Přesto… Hana Hegerová začala zpívat, aby si vydělala na uhlí. Prozradíte svou motivaci?

To začalo velmi nevinně, přímá cesta ke zpívání nevedla. Když jsem začala zpívat v představeních, radili mi lidé, abych zpívala i koncerty. Já jsem to také dlouho chtěla, ale nejprve jsem musela získat jistotu a pocit, že mě někdo bude chtít poslouchat. Až poté vznikl autorský tým Peter Lipovský – Milan Vyskočeni a oslovil mne. Byla to klikatá cesta i proto, že zpívání je velmi svobodný projev. Svobodnější než herectví, protože v některých písničkách se opravdu obnažuji, odkrývám část svého života. A když se to potká s člověkem, který má podobné pocity, pak to má smysl.

A jak tedy dnes vnímáte své zpívání, hrajete-li současně i v divadle?

Kdyby mě poslouchalo více lidí, kdyby komerce nebyla tak drsná a hloupá a rádia by hrála i písničky, které děláme my – a dostaly by se tak blíže k lidem – pak bych si uměla představit, že se hudbou uživím. Ale je-li to takto v obou našich státech – i když si myslím, že Češi jsou na tom lépe ve srovnání s námi na Slovensku – je nemožné, aby se naše písničky k lidem dostaly blíž. Je to zvláštní fenomén, který jsem dodnes nepochopila. Od té doby, co zpívám, při každé další desce věřím, že alespoň jedna písnička z ní se dostane do rádií. Ale protože je to dané vkusem lidí, kteří o tom rozhodují, naše hudba zůstává v divadlech a je závislá na tom, kdo si nás pozve zahrát. Víc se pro to udělat nedá, tento boj jsem vzdala. Je totiž absurdní.

Vystřídala jste řadu povolání. Dalo vám každé něco pro dnešní profese?

No samozřejmě, každý čerpá ze své cesty životem. I když to, že mě to „hodilo“ do této profese, je jen shluk náhod a okolností. Já nikdy nečekala, že využiji všechna svá zaměstnání. Opravdu jsem ani netušila, že mě to vrhne na jeviště a některé věci ještě někdy zúročím.

Na webových stránkách k desce „Pod obojí“ máte pěkné snímky v peří. Za to vás obdivuji – sám bych do toho nešel. Stačí mi peří z peřin, které stále musím doma uklízet…

To jsme tvořily spolu s fotografkou Lucií Robinson, bylo to velmi spontánní. Chcete-li vytvořit nějakou atmosféru, musíte si lehnout třeba i do peří. To peří jsme už samozřejmě nesbíraly do polštáře, abych si na něj lehla. Obětovaly jsme ho, to peří pak rozfoukal vítr.

Na obalu desky Pod obojí vás někdo může vnímat jako zahalenou muslimku. Je ten postřeh hodně mimo záměr vás a fotografky?

(smích) Cha – tak to mě ani nenapadlo! Můj původní záměr byl, když se chystaly billboardy a fotografie, abych se neocitla na plakátu jako mnozí, kteří na nich odkrývají úplně všechno. To bytostně nesnáším. Jsem proti této drsné a vulgární, nebo spíš křiklavé reklamě. Když se někdo ukazuje úplně celý, ukazuje celý chrup… Prosila jsem tedy fotografku, aby udělala snímky, na kterých ze mne bude jen kousek – když to už musí být.

Co je u vás v současnosti nového? Čím žijete, co chystáte?

Nejnověji jarem. Mám zahradu, takže se na jaro hodně těším. A až domluvíme, půjdu na ni pracovat… Snažím se z ní vytvořit chvílemi francouzskou zahradu, chvílemi anglický park nebo náš maďarsko-československý venkov. Nevím, co z toho vznikne – ale je to velká radost.

Autor: Radek Strnad

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Andrej Babiš
DOTYK.CZ

Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl, uslyšel Babiš na svém mítinku

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
12 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies