VYBERTE SI REGION

The Tap Tap zvou na mikulášskou, vydají se i na čekanou

Praha /ROZHOVOR/ - S manažerem a dirigentem kapely handicapovaných hudebníků Šimonem Ornestem a moderátorem Ladislavem Angelovičem o tradičním koncertu v Opeře.

28.11.2014
SDÍLEJ:

DUO. Někdy kapelu pokutuju. I sebe, říká Šimon Ornest (vlevo). Vpravo Ladislav Angelovič.Foto: Zdena Selingerová

Ač se bude konat „až" 1. prosince, už nějakou dobu je charitativní mikulášský koncert kapely handicapovaných hudebníků The Tap Tap v Opeře vyprodán. „Beznadějně vyprodáno máme už poněkolikáté," informuje Šimon Ornest, kapelník, manažer a dirigent The Tap Tap. „Letos nám situaci trochu zkomplikovala Česká televize, od níž jsme nejdřív dostali pozitivní signál, že budeme v několikaleté spolupráci pokračovat. V době, kdy už jsme měli podepsanou smlouvu se Státní operou, jsme ale dostali záporné stanovisko. Nakonec se podařilo odvysílání přímého televizního přenosu dohodnout s komerční Primou (koncert začíná 1. 12. v 18 hodin na Prima Love, pozn.). I když nám zde vyšli obrovsky vstříc, je jisté, že vybrané vstupné musíme z větší části použít právě na zajištění přenosu. Budeme ale věřit, že se během něj diváci prostřednictvím darovací zprávy DMS zapojí do sbírky na dostavbu Jedličkova ústavu (www.sbirkajus.cz), jejíž cílová částka je 100 milionů korun. Jako organizátoři sbírky doufáme, že částku během dvou let uvolní jako zřizovatel Jedličkova ústavu a škol pražský magistrát a finance získané sbírkou půjdou na vybavení budovy," říká Ornest, jehož při rozhovoru doplňuje moderátor The Tap Tap Ladislav Angelovič.

Koncert ve Státní opeře odehrajete už počtvrté, bude se program od předešlých ročníků zásadně odlišovat?

Šimon Ornest: Letos s námi vystoupí Dan Bárta, Xindl X a lidová muzika Notičky. Důležité je, že budeme opakovat naše tradiční mikulášské představení, v němž Romana Zacha doplní Jiří Mádl, Iva Kubelková a Tereza Voříšková. No a máme novou písničku Stará čekaná, která vychází z toho nejlepšího ducha mysliveckých dechovek.
Ladislav Angelovič: K samotné Státní opeře – jde o úctyhodný prostor, ve kterém běžně nehrajeme, takže si tam každý koncert náležitě užíváme. Státní opera je pro nás prostě vrchol ročního snažení, tudíž tréma a přípravy tomu odpovídají.

Jak vlastně vznikla vaše pozice spíkra souboru?

Ladislav Angelovič: Protože je nás hodně a hlavně zpočátku nám déle trvalo, než jsme mezi jednotlivými písničkami přesunuli mikrofony a seskládali se, nebylo nic přirozenějšího, než vyplnit vzniklé pauzy mluveným slovem. Viděl jsem svého kamaráda Jirku Němečka, jak konferuje, a říkal jsem si, to zvládnu taky. Načež jsme začali moderovat spolu. Jirka nás pak opustil a já už jsem u toho zůstal.
Šimon Ornest: Láďa má mimořádný talent říkat věci srozumitelně, jasně a krátce, takže mu role moderátora sedí jako málokomu.

Letos budete mít, Láďo, k ruce herce Jiřího Mádla. Už jste „sladili noty" scénáře?

Ladislav Angelovič: Pracujeme na tom. Loni jsem koncert uváděl s Arnoštem Goldflamem, před tím dvakrát po sobě s Honzou Krausem. Pokaždé to dopadlo dobře, snad tomu tak bude i letos.
Šimon Ornest: Změna bude vlastně i v tom, že budeme divákům promítat videa, která jsme natočili při slaňování Nuselského mostu na mechanickém invalidním vozíku, čímž jsme si vysloužili zápis v české Guinnessově knize rekordů. Mimochodem, akce se moc povedla a chystáme se ji zopakovat – aspoň doufám – na 1. máje, protože si myslíme, že ten den by se měl slavit především nějakou smysluplnou aktivitou. Ukážeme i obrázky z naší cesty a dvou koncertů v Izraeli, které se také mimořádně vydařily.
Ladislav Angelovič: Jeden koncert byl v židovské části Izraele a druhý v arabské, v chlapecké střední škole. Oba byly super, ale musím přiznat, že arabští kluci byli trošku živější.

Program jste tam měli hodně nabitý, jak jste ho zvládali?

Šimon Ornest: Abychom stihli kromě pracovní části i něco vidět, museli jsme mít všechno spočítané na minuty. Díky tomu jsme zvládli prohlídku starého Jeruzaléma a výlet k Mrtvému moři, kde jsme měli asi hodinu a půl času…
Ladislav Angelovič: Což je pro handicapované, když do toho započtete ještě převlékání do plavek, hodně náročné. Exotický zájezd nás nadchnul. Výlet k Mrtvému moři, které označuju za ‚bezbariérové', protože v něm nemusíte umět plavat, byl nezapomenutelný.

Ocitli jste se i v nějaké nepříjemné situaci?

Šimon Ornest: Lehké mrazení v zádech jsem jako dirigent pocítil, když jsme hráli písničku Kdybych byla mrcha, kterou ředitel Českého centra v Tel Avivu Lukáš Přibyl přeložil jako If I were a Bitch. Ženské v burkách koukaly, nebylo slyšet spadnout špendlík. A já jsem čekal, že mě někdo zastřelí. Ale naštěstí všechno dopadlo dobře, mladí kluci ke konci koncertu tančili, jako by to tam chtěli zbourat. Je to na těch záběrech vidět. Co jimi ale chceme divákům především ukázat, je to, že i s těžkým omezením se dají zvládat složité věci. V Tap Tapu máme patnáct lidí s různými handicapy, někteří z nich se jevili jako obtížně vzdělavatelní i speciálním pedagogům v Jedličkově ústavu, ale jejich motivace účinkovat v kapele je tak silná, že psychicky a fyzicky náročné věci spojené s koncerty a cestováním zvládají. Dokonce je na nich jasně vidět, že jim hodně přinášejí, což zase může hodně dát lidem bez handicapu.

Přijímáte nové členy?

Ladislav Angelovič: Jádro kapely je víceméně stabilizované, tvoří jej absolventi škol Jedličkova ústavu, kteří se – a je to i můj případ, protože pocházím z Litvínova – „naplavili" do Prahy. A už tady zůstali, protože v Praze mají lidé s handicapem pořád nejvíc možností uplatnění. Snad se to do budoucna změní. Co možná limituje případné nové příchozí členy, je, že vidí jenom to, jak nám to jde v televizi, jak jezdíme koncertovat. Když pak ale mají možnost si to sami vyzkoušet, nejsou schopni se srovnat s pracovními nároky, které „účast" v Tap Tapu obnáší.
Šimon Ornest: Naše pracovní tempo je náročné i pro hostující profesionály, které mezi sebou máme. I oni někdy brblají a remcají, že musejí chodit včas, že zase někde musejí být s předstihem a podobně… Přiznám se, že jsem dost nekompromisní a za nedodržení věcí pokutuju členy kapely finančně, což prostě funguje. Protože když už máte lidi čím hodnotit, tak po nich taky máte možnost něco chtít. Koneckonců pokutuji i sám sebe, když se mi něco nepodaří dodržet.

Už jste mluvil o sbírce na dostavbu Jedličkova ústavu. Sami do ní „přisypáváte" tím, že objíždíte republiku v rámci turné The Tap Tap načerno spojeného s výstavou vtipů o lidech s handicapem, jejichž autory jsou kreslíři známí z časopisu Sorry. Jak se vám zatím daří?

Šimon Ornest: Kromě startovních pěti milionů, které loni věnoval pražský magistrát, se nám zatím podařilo vybrat něco přes 500 000 korun. Turné ale, jak už zaznělo, poběží ještě dva roky, tak uvidíme, jak úspěšní na jeho konci budeme. Těší nás, že peníze přicházejí z celé republiky. Svědčí to o tom, že si lidé – s nimiž se velmi rádi setkáváme osobně – uvědomují, že sbírka není jen záležitost Prahy. Ve školách Jedličkova ústavu se vzdělávají lidé s handicapem z celé republiky.

Autor: Gabriela Kováříková

28.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies