VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Schilla: Půlnoc dělávala výběrová řízení na zpěvačku v hospodě

Praha, Litoměřice /ROZHOVOR, PROGRAM FESTIVALU LITOMĚŘICKÝ KOŘEN/ – Nebyla to náhoda, že se 8. ledna 2011 na naši hudební scénu na chvilku vrátila jedna z respektovaných legend – skupina Půlnoc. Na stejném koncertě v pražské Akropoli totiž lounské vydavatelství Guerilla Records, label Vladimíra „Lábuse“ Drápala, křtilo další ze svých úctyhodných a důležitých reedicí – 2CD „Půlnoc: Kniha noci 1988 – 1989“. Raritní komplet nabízí dva koncerty, které vešly do dějin českého undergroundu. Vždyť Půlnoc (existovala v letech 1988 – 1993) sama, hypnotická skupina okolo Mejly Hlavsy (1951 Praha – 2001 Praha) z Plastic People of The Universe s osobitou Michaelou Němcovou u mikrofonu, byla předělem mezi undergroundem a „oficiální“ scénou. Tleskala jí kritika i Amerika, když jí hrála, o tom ale už více s violoncellistou Tomášem Schillou. Hudebníkem v bílém, který hrál v Půlnoci již tenkrát a hraje zde také dnes. A ještě ve skupinách Krch–off, Echt, DG 307… O legendární kapele Mejly Hlavsy jsme si povídali s tím nejpovolanějším. Už v roce 1988 u zrodu Půlnoci Schilla seděl, hraje totiž na violoncello. A jak!

1.7.2011
SDÍLEJ:

Půlnoc v lednu 2011 v pražském klubu AkropolisFoto: Vladimír Sabo, archiv Guerilla Records

Ohlédnete-li se, vznikla Půlnoc: a) protože čas nazrál hudebně a umělecky , b) bylo její založení součástí společenských změn?

Půlnoc vznikla v době, kdy Mejla cítil stále silnější touhu stát na pódiu a hrát před regulérním obecenstvem. Současně v SSSR probíhala tzv. perestrojka a glasnost, což samozřejmě mělo vliv i na klima v Československu. Tak jsme to zkoušeli, nejdříve jako Maskovaní bandité rytmu a posléze jako Půlnoc. To už vyšlo.

Váže se ke jménu kapely příběh, či dokonce legenda?

První pokus byl s názvem Maskovaní bandité rytmu, tuším, že jsme měli hrát v Brně u Lenky Zogatové. Z toho nějak sešlo, a tak vznikla Půlnoc jako tajemný čas, kdy něco starého zaniká a něco nového je na počátku…

Jaké to bylo, hrát na violoncello s částí legendárních Plastiků, s Mejlou plus Michaelou Němcovou?

Tak já s tou jak říkáš legendární partičkou, hrál už chvíli předtím, když se nahrávala hudba k Havlovu Pokoušení. A pak také na 50. narozeninách Václava Havla, pro mě to tedy taková změna nebyla. Když se upeklo, že bude Půlnoc, bylo potřeba najít zpěvačku. Výběrová řízení jsme pořádali v restauraci Na Klamovce – to bylo výborný. A když přišla Míša, bylo celkem hned jasné, že to bude právě ona.

A jaké bylo podívat se s těmi všemi muzikanty za kopečky…?

Brzy přišla možnost jet na turné do USA, to byl přelom dubna a května 1989. To bylo skvělý turné, všude plno lidí, zájem o nás, pochopitelně i z politických důvodů, ale neméně i z důvodů hudebních. Stačí si přečíst kritiky třeba R. Christgaua. Nakonec přišlo ještě jedno turné a v USA natočení desky City of Hysteria. To už na kytaru ale hrál Tadeáš Věrčák.

Od baskytaristy Milana Mejly Hlavsy se asi muzikant dost naučil…

Jistě, Mejla byl na pódiu naprosto charismatická bytost. Stát s ním, v mém případě sedět, na jednom pódiu, to byl neopakovatelný zážitek. A když začal hrát, vše bylo ještě umocněno. Bylo to úžasný, nelze zapomenout…

Byla pro vás v 80. letech zpěvačka Michaela Němcová zjevením? Soudím, že její označení „česká Nico“ až tak moc nepřehání…

Zjevením asi ne, to by bylo přehnané, ale zpívala a zpívá nezaměnitelně. Označení česká Nico však vymysleli novináři; ale proč ne – jistě jí to nevadilo… Ostatně zájem americké Aristy, která financovala nahrávku City of Hysteria (Arista 1991, v ČR BMG Ariola 2001), byl opřen právě o ní. I to byl jeden z důvodů, proč Půlnoc nakonec nepodepsala profesionální smlouvu…

Jak vzpomínáte na dva koncerty, které vyšly souborně na 2CD Guerilly Kniha noci? Bylo pro Půlnoc normální hrát v Praze?

Po pravdě řečeno, přesně si už tyto koncerty vybavit nedokážu. Vím, že první byl na Chmelnici, já byl dost nervózní, ostatně trému před začátkem mívám dodnes; bylo tam plno lidí, hodně očekávání a tak. V Praze se hrálo převážně na Chmelnici, jednou jsme hráli ve Vinohradské tržnici v podzemí, po převratu samozřejmé těch míst bylo mnohem víc… Zas tak vzácné v Praze hrát nebylo.

Která písnička Půlnoci byla pro vás nejsilnější? Nebo šlo spíš o celkovou atmosféru a pocity?

Nerad bych vypichoval nějakou jednotlivou skladbu, těch silných je docela dost, pokud to nejsou všechny. S odstupem doby se mi líbí třeba jiné a tak. I skladby z posledního období Půlnoci jsou výborné, písně Údolí ohně, Dveře, Zrcadla. Ty zatím nehrajeme, ale možná je ještě zkusíme oprášit pro pár posledních koncertů…

Jste zkušený muzikant, hrajete v řadě kapel. Přesto – jaké je opět stát s Půlnocí na pódiu? Je to až deja vu?

Tak už nehraje Mejla, to je myslím podstatná změna. Ale jinak se na pódiu cítím výborně, zvláště s Pepou Janíčkem se dobře na pódiu komunikuje. No, ono i mimo pódium, co si budeme povídat… Slyšet po letech znova Míšu je super, stejně jako kvílení a sóla Jirky Křivky. Petr Kumandžas to má hrozně těžký, plno lidí jeho basu srovnává s Mejlovou, ale já vím a slyším, že to zvládá bezvadně; vždy je plně soustředěný a jeho spolupráce s Jirkou Michálkem za bicími je tím správným motorem celé Půlnoci. A písně mají podmanivou atmosféru, těšíme se na každý koncert, ještě pár jich bude…

Bohužel už tu Mejla Hlavsa není. Je to bez něj hodně jiné?

Mejla byl vynikající hudebník, baskytarista, skladatel, kamarád, chybět bude vždy; takových věrných Hatatitlů bylo málo. Co se týká hraní, to moc neřeším. Obnovení Půlnoci je krátkodobý nápad, ale chybí především lidsky, kamarádsky, jako člověk, přítel. Je tu po něm stále díra.

Co byl problém při návratu Půlnoci? Koho bylo těžké sehnat či přemluvit? A je jisté, že to je opravdu jen dočasná záležitost?

Tak pokud vím, nikdo nebyl proti, jen jsme měli obavy, zda to zvládnem, zda to má smysl, zda to bude ještě někoho zajímat a tak. A zda je to dočasné? Já jsem přesvědčen, že ano. Nemá smysl donekonečna opakovat staré věci. Zkusíme přidat některé z posledního období Půlnoci, ale špatně se shánějí nahrávky či noty. Konec pak bude v březnu 2012 na Lábusovkách…

Prozradíte současný repertoár? Lze říci, že je to vše od tehdejší Půlnoci, písničky z debutu plus „Velveti“?

Není co tajit, mnoho lidí ví, co hrajeme. Velveti tam vyloženě nebudou, ale už v otázce byla česká Nico, takže atmosféra tam jistě bude. Nejspíš zaznějí např. Podivná, Dopis, Pospěšte sny, Hochu zlatej a další a další. Už se těšíme.

Vzniknou i nové písničky?

Nové písně pod názvem Půlnoc mohu, myslím, vyloučit. Půlnoc byla a zůstává autorsky výhradně Mejlova, líbí se nám ta kompaktnost programu…

S kolegy lékaři z Fakultní nemocnice v Motole jste založil skupinu Motolhead. To jméno zní skoro jako vtip – je to seriózní záležitost, či „srandaparta“? Kdo ji tvoří?

Nápad založit skupinu Motolhead vznikl na výjezdním zasedání asi ve čtyři ráno… Upekli jsme to tři, primář Kříž, primář Jurovčík a já. Název ale vznikl až později, jen jsme si řekli, že si zkusíme zahrát. A jsou v tom ještě s námi docent Šulc, děkan fakulty Hrušák, doktor Zdeněk Hříbal… Hrajeme coververze, máme široký záběr – Velvet Underground, Tom Waits, Davis, Kraus… Jsme příležitostné uskupení.

Vrátil jste se z Francie, hrál jste tam s DG 307. Vyšly ty koncerty dobře, bylo vstřícné publikum?

S DG 307 jsme hráli v Paříži a v Dijonu. Vše pro francouzské publikum, žádní krajánci. A lidé přišli. Není jednoduché hrát v Paříži, ale dopadlo to nakonec velmi dobře, lidí bylo dost a snad i spokojení. A v Dijonu to bylo ještě lepší, což ale bylo dáno i prostředím, hráli jsme v kostele, nyní přestaveném na divadlo, nádherný prostor, úžasná akustika, báječné publikum.

Program Litoměřického kořenu 2011

Střelecký ostrov Litoměřice, pátek 1. a sobota 2. července:

Pátek 1. července od 15.30 hodin vystoupí v pořadí Mikoláš Chadima Trio Květy, Neočekávaný dýchánek, Divadlo Sklep, Půlnoc, MidiLidi, filmová projekce: Černej dynamit.

Sobota 2. července od 12.00 hodin vystoupí v pořadí: Jiří Konvrzek, Pavel Fajt,Petr Nikl, Dos Hermanos (SRN), Divadlo Vosto5, Traband, Mariahilff (SRN), Čokovoko, Dva projekce: Pásmo filmů T. Vorla. Během dne: Divadlo Bufet.

Vstupné: předprodej 400,– Kč/ 450 Kč, na místě 500,– Kč, jednodenní 300,– Kč; stanování: zdarma (areál Střelecký ostrov).

Autor: Radek Strnad

1.7.2011
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies