VYBERTE SI REGION

Tonya Graves: Bude mi čtyřicet dva, konečně jsem žena!

Praha /ROZHOVOR/ – Vydání své sólové desky odsouvala zpěvačka Tonya Graves stranou několik let. Poprvé na ni pomýšlela už před jedenácti lety, kdy ukončila spolupráci s kapelou Liquid Harmony. „Ve stejný moment jsem ale dostala nabídku zpívat se skupinou Monkey Business a neodolala jsem jí,“ říká Tonya. Svůj záměr tak dokázala zrealizovat až teď. Posluchačům na svém debutu pojmenovaném I´m The Only Me (Jsem jaká jsem) nabízí jedenáct písní různých stylů a bonus v podobě tanečního remixu Chrise Sadlera. Všechny novinky (předznamenané singlem 39 Reasons) vznikly v autorském tandemu Tonya Graves (texty) a Hynek Toman (hudba) s výjimkou cover verze hitu Justina Timberlaka Cry Me A River. V Česku žijící americká zpěvačka Tonya Graves v rozhovoru vypráví ale nejen o své debutové novince I´m The Only Me…

11.10.2011
SDÍLEJ:

Tonya GravesFoto: Deník/Jiří Sejkora

Vaše písničky vznikaly průběžně? Nebo jste si řekla, tak – a teď se do nich konečně pustíme…

První dvě věci jsem napsala loni v listopadu, zbytek vznikl během letošního roku. Protože ale nehraju na žádný hudební nástroj a ani neumím noty, hledala jsem pro spolupráci vhodného skladatele. Našla jsem jej v kytaristovi Support Lesbiens Hynku Tomanovi, s nímž se znám spoustu let. Napřed mi napsal jednu písničku, která se mi moc líbila, a tak jsem ho poprosila o další. A ty se mi taky moc líbily. Hynek je prostě skvělý, jako autor mě hodně překvapil.

Píšete své texty až na hudbu?

Určitě, nechávám se jí inspirovat. Všechny texty jsem tedy napsala až na základě Hynkovy hudby – samozřejmě kromě cover verze hitu Justina Timberlaka.

Co že jste si na desku vybrala zrovna jeho píseň, je to váš idol?

Justina miluju! Je to zajímavá věc – Češi mají často mylnou představu, že když si interpret zařadí na album cover verzi nějaké písně, tak měl asi málo svých vlastních věcí. To je ale blbost. Protože „půjčit“ si písničku od někoho, kdo se mi líbí, znamená složit mu pochvalu, poctu. A já Justinovi strašně moc fandím – možná to bude znít trapně, ale je mi to úplně jedno.

Říkáte ale, že nemáte hudební vzory.

Vzory jako takové ne. Ne ve smyslu, že bych chtěla někoho napodobovat. Svoji desku jsem pojmenovala I‘m The Only Me, což znamená „jsem sama sebou“. A tak to je, nemám potřebu se za někoho vydávat. Proč taky, bude mi čtyřicet dva, konečně jsem žena!

Spousta žen se čtyřicítky děsí…

Proč? Mně ten věk vůbec nevadí, naopak jsem se na něj těšila. Dokonce tak, že jsem nikdy neměla třicet devět – celý rok jsem všem kolem sebe říkala, že mi je „skoro čtyřicet“. No ježišmarja, čeho se bát? Čím starší jsme, tím jsme chytřejší, ne? A už konečně nemusíme být někým jiným. Čtyřicítka je dobrá, je to začátek života.

Udělala jste nezvyklou věc – vaše novinky jste zpívala už v dubnu v Akropoli. Málokdo dá ale nahlídnout do kuchyně dřív, než je věc hotová. Co vás k tomu vedlo?

Chtěla jsem, aby měli lidé potuchu, co mají od mého debutu čekat – někdo vypustí před vydáním desky jen singl, já jsem šla touto cestou. Je to trošku složité… Spousta lidí čekala na jazzovou desku, protože vzpomínala na moji – říkám spíš bigbítovo-swingovou – spolupráci se Štěpánem Smetáčkem a jeho New Orchestra of Dreams, nebo blues, protože jsem vystupovala s Lubošem Andrštem, nebo electronic dance music, protože jsem zpívala s Liquid Harmony a nebo funky, protože zpívám s Monkey Business. Já jsem ale chtěla ukázat, že umím víc, než chleba jíst. Nabídnout lidem tak zvaně všehochuť, „švédský stůl“.

Jaké plány teď s deskou máte – křest, koncertování…

Na 21. listopadu plánujeme její křest v pražském Jazz Docku. Už slyším, jak někdo na mou adresu říká – bojuje za to, že nenahrála jazzovou desku a pak udělá křest v klubu, který má jazz v názvu. Ale to jen proto, že je to úžasné místo! Nedávno jsem tam byla na koncertu J. A. R. a fungovalo jim to tam super. Pravda je, že jsem původně myslela na Malostranskou besedu, protože je to jedno z prvních míst, kde jsem docela často zpívala s různými bluesovými kapelami. Tam ale nakonec budu mít koncerty až v březnu, hned dva za sebou.

Je třeba říct, aby se fanoušci nezalekli, že se rozhodně nevydáváte jenom na sólovou dráhu.

Spousta lidí se bojí, ale zbytečně. Nevidím důvod, proč bych nemohla zpívat sólově i s Monkey Business, kde mimochodem všichni dělají další různé věci. Roman Holý má tři nebo čtyři další kapely, Matěj Ruppert s ním dělá projekt G Point Hunters… Ať jsou všichni v klidu.

Co je pro vás lepší – mít na jevišti Matěje Rupperta po boku?

Nelze říct, co je lepší, nebo horší, zpívat v rámci kapely a sama za sebe je úplně jiné. Pravdou ale je, že když zpívám sólo, mám větší trému, ale ta brzo přejde.

Vy a tréma?

Mám ji, občas i s Monkey. Ale to není špatná věc, i tréma je energie, kterou jen ze strachu změníte na něco dobrého, pozitivního.

V názvu desky máte, jak už zaznělo, Jsem jaká jsem. Jak byste sama sebe popsala slovy?

Myslím, že se snažím být pozitivní, optimistický a veselý člověk, i když ne každý den je růžový. A měla jsem vždycky hodně energie, teda teď ji mám trošku míň, protože si nemůžu kvůli svým dětem dopřát tolik spánku, kolik bych potřebovala.

V Česku žijete šestnáct let – pořád se vám u nás líbí, neměnila byste?

Určitě ne, v Česku jsem už doma. Do Ameriky jezdím, ale málo. Během školního roku kvůli dětem moc nemůžu a přes léto zase hodně pracuju. Prázdniny a léto – to je moje nejvytíženější období.

Autor: Gabriela Kováříková

11.10.2011
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies