Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

United Flavour: Jsme pozitivní lidé

PRAHA - Nadnárodní kapela usazená v Praze stírá hranice – a to nejenom hudební.

20.9.2007
SDÍLEJ:

United Flavour - zleva Split, Velocity, Djei, Carmen, Jaro, StandaFoto: DENÍK

Skupina United Flavour, hrající osobitou kombinaci reggae, soulu, hip hopu i latiny, vydala nedávno úspěšné album Unity a její koncertní věhlas překračuje hranice ČR. Hlavními postavami kapely jsou baskytarista a skladatel Djej, rodák z Pobřeží slonoviny, který se do Prahy přestěhoval z Paříže, a původem španělská zpěvačka Carmen. Sestavu United Flavour doplňuje parta šikovných muzikantů z různých koutů Česka i Slovenska.

Vaše hudba je v pravém smyslu slova kosmopolitní, může být „doma“ kdekoliv na světě. Má na ni vliv, že jste se potkali právě v Praze?

Djei: Praha je opravdu magické město. To je také důvod, proč tady jsme. Kdybychom žili jinde, deska by nemohla znít tak, jak zní.

Carmen: Určitě! Navíc kdybych nepřijela do Prahy a nepotkala se s Djeiem, těžko bych se stala zpěvačkou. Asi by mě to vůbec nenapadlo. Přijela jsem sem jako novinářka. Původně jsem studovala doma ve Španělsku žurnalistiku, abych mohla cestovat, poznávat jiné země a kultury. Nakonec se mi to splnilo ne díky žurnalistice, ale díky muzice.

Před časem jste si posteskli, že jednotlivé žánrové scény a jejich příznivci v Česku nekomunikují, či dokonce na sebe vzájemně nevraží. Není už teď situace o něco lepší?

Djei: Na festivalech už to je lepší. Mladé publikum, které na festivaly jezdí, je otevřené různým žánrům. Ale stále jsou oddělené jednotlivé komunity. Například lidé z hip hopové komunity nejsou otevření reggae, reggae komunita není ochotna přijmout hip hop. Což vychází už od samotných muzikantů. Už vůbec nechápeme dělení uvnitř komunit. Je absurdní, jak mezi sebou bojují jednotlivé frakce, jestli je lepší Boombap nebo Bbarak, jestli tohle je opravdový hip hop, nebo to není opravdový hip hop(smích). Nebo jestli United Flavour hrají opravdové reggae, když je v muzice ještě tohle a tamto (smích). Je nám jedno, co je „opravdové“ a co ne. Muzika je jen jedna a je buď dobrá, nebo špatná. Písničky jako Dreamland Worker či Memories Of You mají v tom nejlepším smyslu slova hitové ambice. Přesto je asi problém dostat je do rádií.

Jaro: Bohužel. Rádia jsou u nás většinou hodně konzervativní. Sází na osvědčené modely, nemají odvahu alespoň trochu experimentovat. V jednom rádiu jsme se setkali s reakcí, že naše deska je moc world music, tudíž ji pouštět nemůžou. Druhý den si pustíte to samé rádio a právě tam hraje nějaká „echt“ world music. Řada „alternativních“ kapel, aby si „nepokazila jméno“ u fanoušků, se sama distancuje od komerčních médií.

Jsou pro vás přijatelná vystoupení třeba v komerčních televizích?

Jaro: Proč ne, už jsme byli třeba ve Snídani s Novou. Když to bude pořad s dobrou koncepcí a nebudou tam ze člověka dělat vola, není důvod proč v něm nevystoupit. Když se objevíte v nějakém pořadu na komerční televizi, může se o vás dozvědět spousta nových lidí – i když někteří stávající posluchači vás proto mohou zatratit.

Djei: Vůbec tuhle zdejší mentalitu nechápu. Když se v jiných zemích dostane kapela do celostátního vysílání, znamená to, že je dost zajímavá na to, aby se tam dostala. Nikdo si neříká „tohle už je komerce, to poslouchat nebudu“. Přitom reggae a černá hudba obecně tady má tak málo posluchačů, že potřebuje propagaci. Když uděláme desku, musíme se postarat, aby byla někde slyšet.

Důležité jsou texty vašich písní, často zaměřené proti násilí, rasismu, netoleranci. Máte nějaké osobní zkušenosti, že je tohle poselství stále třeba opakovat?

Carmen: Ano, a samozřejmě to neplatí jen pro Česko. Stačí se podívat do novin. Je důležité rozšiřovat tuhle zprávu – jsme pozitivní lidé, nechceme bojovat. My to tak doopravdy cítíme.

Djei: To poselství je důležité, protože ve společnosti je spousta násilí a lidé se ho musí snažit zastavit. Jsou tři druhy násilí. To nejprimitivnější je fyzické. Pak emociální, které můžete vycítit na duševní úrovni. A také násilí psychologické. Když někomu řeknete něco zlého, můžete velmi zranit. Spousta lidí je pasivně agresivních. Když zpíváme we are possitive people we don‘t want to fight, myslíme tím veškeré násilí. I chování lidí, kteří tráví čas tím, že negativizují práci jiných. Kritizují ostatní nikoliv konstruktivně, ale destruktivně. To se děje samozřejmě i v muzice. Pokud někoho kritizujete „podívej,
tohle není úplně ono, zkus tuhle cestičku, třeba to bude lepší“, tak je to v pořádku. Ale když lidé na všechno říkají jen „to je shit, to je blbé“, jedná se o násilí. Protože jsem černý, tak pochopitelně cítím, třeba když přijdu do hospody, i negativní energii lidí zaměřenou vůči všemu odlišnému. Což je úplně stejné, jako když si představíte, že jediný běloch přijde mezi samé černochy. Opět je potřeba říkat – buďme pozitivní, buďme v pohodě.

20.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zemětřesení v Mexiku
AKTUALIZUJEME

Mexiko zasáhlo další silné zemětřesení. Mělo sílu 7,1 stupně

Ruské vojenské helikoptéry během manévrů Západ 2017 na cvičišti u Petrohradu.
12 5

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

EXKLUZIVNĚ

Somálka, která prohrála soud o hidžáb, získala azyl na čestné slovo

Deník zjistil, jak se do Česka dostala Somálka Ayan Jamaal Ahmednuurová, které v úterý Městský soud v Praze zamítl žalobu proti pražské Střední zdravotnické škole kvůli zákazu nošení hidžábu. Sedmadvacetiletá Somálka se do země dostala bez jediného dokladu, azyl jí byl udělen na základě čestného prohlášení.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Na sdílení kol půjde 20 milionů. Města mohou žádat o dotace

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. 

AUTOMIX.CZ

TEST: Jeden řidičák, dvě cesty. Vyzkoušeli jsme skútry, na které stačí "béčko"

Jestli žijete s autem ve větším městě, tak vás dost možná taky štve ranní doprava. A velice často i ta odpolední. Možná by se vám vyplatilo přesednout na něco, co disponuje polovičním počtem kol a pouze jednou stopou. Nebojte se, bicykl vám tlačit nebudeme. Řešením může být skútr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení