VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Honza Homola z Wohnout: Unplugged jsme hráli prvně před osmi lety v Indii

Jablonec nad Nisou, Děčín /ROZHOVOR/ - Podzim je u Wohnoutů ve znamení bezproudového turné. První zastávka na něm byla vyprodaná jablonecká Rampa, kde wohnoutí kluci představili jednadvacet kusů v novém akustickém kabátě. Jak se hudebníkům hraje bez proudu, jak daleko jsou s novou deskou, jestli o kapele vyjde někdy nějaká kniha, jakou kuchyni má Honza Homola rád a kdy zase pojede do Indie, prozradil v rozhovoru po koncertu.

2.12.2013
SDÍLEJ:

Písničkář a kytarista skupiny Wohnout Honza HomolaFoto: archiv

Jablonecký koncert byl první na vaší šňůře bez proudu, jaký jste z něj měli pocit?

Je před námi ještě hodně práce. Myslím, že poslední koncert z týhle šňůry bude dobrej. (Smích)

Kterou písničku bylo nejtěžší přearanžovat do akustické podoby?

Asi všechny s Vojtou Lavičkou. Někde jsme změnili akordy. Někde tóniny. Problém je ale spíš v tom, že je člověk na něco zvyklý a najednou to musí hrát jinak. Ale hledali jsme zvuk. Na ty akustické nástroje je to prostě jiné. Nejtěžších je asi všech jednadvacet písniček. (Smích)

Třeba Sejkonopí nebo pomalejší kusy, těm to opravdu sedělo.

Sejkonopí konkrétně je pro všechny úplně stejné. Jsou tam ale i písničky jako Činely… U těch jsme třeba chtěli jiný zvuk. Taky je těžké pracovat s lidmi, protože jsou zvyklí, že hrajeme nahlas. Snažíme se do toho zaplést i pomalé písničky a tišší pasáže a to je pro nás úplně jiná práce s publikem.

Jak jste se dali dohromady s houslistou Vojtou Lavičkou, který s vámi hrál od druhé poloviny koncertu?

My jsme se s Vojtou už hodně dlouho domlouvali, že něco zpunktujeme. Pořád to byly jen plané kecy. Máme ve stejném baráku zkušebnu. Pořád jsme se okolo sebe ochomejtali a když mělo dojít na akustické turné a hosty, hned nás napadl Vojta, protože je dobrej v tom, že dokáže improvizovat. Poslechne si písničky a něco do nich zahraje. To všichni houslisté neumí. Když jsme spolupracovali s jiným houslistou, tak ten si to chtěl všechno zapsat do not.

„Novou desku bychom měli točit na jaře a do léta ji vydat. My už zkoušíme dýl a máme spoustu nápadů. Ale během listopadu a prosince chceme udělat demáč, se kterým odjedeme do ciziny a vyselektujeme ho." Honza Homola

Teď trošku odbočím od akustického hraní. Když jste loni hráli v libereckých Lidových sadech, slibovali jste novou desku. Jak jste s ní daleko?

Měli bychom ji točit na jaře a do léta ji vydat. My už zkoušíme dýl a máme spoustu nápadů. Ale během listopadu a prosince chceme udělat demáč, se kterým odjedeme do ciziny a vyselektujeme ho. Dnes už to děláme tak, že ho rozdáme lidem, aby nám řekli, co je dobré. Už nejsme sami soudní.

Bude na desce písnička Díky moc, kterou jste už vypustili?

Ano. My ještě postupně vypustíme dva nebo tři singlíky jako předzvěst nové desky.

Budou i s klipem?

Ano určitě. V dnešním světě internetu písnička bez klipu jako by neexistovala. Teď je na spadnutí druhý singl.

Vy jste zpět udělali i klipy ke starším věcem. Třeba k Ježkům.

To bylo staré video. My jsme chtěli hrát i pomalejší písničky, ale trošku se bojíme, že jsou lidi zvyklí, že hrajeme nářez a že to nedají.

Tak pokud do toho můžu mluvit, tak právě Ježky jsem slyšela na koncertu v Eurocentru, když jste tu hráli se Třemi sestrami a dnes mě zaujal zase Toubkal, také pomalá. Takže určitě zařazujte i pomalé.

My to hrajeme rádi. Uvidíme. Jsme v tom začátečníci.

Říkal jste, že s demáčem odjedete za hranice. Jak často a kam cestujete? Do Indie nebo jinam?

Do Indie i do jiných zemí. Většinou dvakrát až třikrát za rok. Já jedu do Indie během ledna a února dokonce dvakrát. Jednou pracovně a jednou na výlet. Brácha je totální indofil.

A co indická kuchyně?

Já se učím i vařit indickou kuchyni. Samozřejmě bez jejich koření to moc nejde. Indové ale používají hodně i listy a trávy, které tady neseženete. Ale teď mě napadá zajímavá věc s Indií. Před osmi nebo devíti lety jsme v Indii měli akustické kytary a dělali jsme unplugged našich písniček úplně „z voleje" na ulici. Dokonce jsme jednoho Inda naučili zpívat.

Vraťme se ještě k té indické kuchyni, chodíte třeba i na indická jídla někam v Praze?

Mě baví se prožírat Prahou. (Smích) Na první místě mám vietnamskou kuchyni a pak mám indickou. Teď jsme zrovna nedávno vyzkoušeli novou indickou, kterou jsme neznali. Ale musím říct, že některé restaurace v Praze si hrají na indické, ale vaří trošku něco jiného.

Docela často zpíváte písně o nějakých osobnostech, Jakubu Kohákovi nebo Evě Pilarové. Ta s vámi i nedávno vystoupila, jaké to bylo?

Pro nás to byl velký zážitek. A pro ni taky velký. Ona se bála, že ji mladé publikum nevezme. Byla tak dojatá, že jí tekly slzy. Hráli jsme písničku Oliver Twist, kterou ona hraje padesát let, a lidé s ní zpívali.

Jak se vám podařilo ji přesvědčit, aby si s vámi zazpívala? Nebrala vaši písničku Ševelení negativně?

Ne. Už jednou s námi měla vystupovat, ale neměla čas. Oslovili jsme ji a byla hned pro. Naše manažerka Gábina jí volala. Dokonce si s námi zpívala písničku o ní.

Dnes jste věnovali písničku Zpěvák na inzerát Honzovi Štrupovi z Rybiček 48. Minule, když jste tu hráli na Rampě, tak zpíval a hrál v předkapele Medvěd 009. Proč byla tahle píseň po něj?

On hrál s Medvědama, odešel od nich k Rybičkám a ty ho teď vyhodily. Obecně řeknu, že kapela je zvláštní osud a ne každému se podaří si splnit sen. Já opravdu musím zaklepat za nás všechny, že můžeme osmnáct let existovat. Soucítíme s ním. Představte si, že jezdíte po koncertech, milujete to a najednou není možnost v pátek jet na koncert. To je pak těžká situace.

Vzpomínám si, když jste tu na Rampě slavili 15 let. Za chvíli už budete mít dvacet, ty jo. Počítali jste s tím, když jste kapelu zakládali, že to bude takhle na dlouho?

S bráchou jsme vyrůstali v Jevanech, kde jsme měli chatu a oba tam skoro bydlíme, tak je tam místo u rybníka, kam jsme chodili na ryby. Když jedu kolem autem, tak si vzpomenu, jak jsme tam seděli a snili jsme o tom, že budeme mít kapelu. Byl to takový sen, že bychom hráli a živili se tím. Pak přišlo takových pět šest krušných let, kdy jsme to chtěli zabalit, to bylo v devadesátých letech, přelom 2000, a pak se to zlomilo. Je to hrozné štěstí. Kdy by se kapela rozpadla, tak je hrozně těžké vyklouznout z toho režimu pátečních a sobotních koncertů.

Takže se ničím jiným neživíte?

Sem tam něco. Já třeba dělám topiče v letním kině. (Smích)

Nedávno vyšla kniha o historii Visacího zámku. Uvažovali jste o tom, že by o vás taky mohla nějaká publikace vyjít?

Brácha to plánuje. Umí psát. Takže je možné, že ke dvaceti letům něco vyjde.

Autor: Hana Langrová

2.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Summit lídrů 27 zemí Evripské unie se v Římě.
1 5

Brexit? Tragédie, znělo na summitu. Lídři zemí EU jsou i nadále pro jednotu

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

DOTYK.CZ

Show se dá udělat i na téma: Jak jsme to podělali

Vystoupení v Caruso Show, rozjezd životně-stylového časopisu Krausmagazin, Stay Zmrd v Českých Budějovicích… Své největší krachy a průšvihy připomněli ve čtvrtek 23. března na večeru Fuckup Nights Prague v pražské Lucerně například zpěvák Monkey Business Matěj Ruppert, marketér a reklamní odborník Josef Havelka nebo stand up komik Nikola Džokič.

Americký konvoj projíždí ČR. Součástí jsou i obrněné vozy Stryker

Hraničním přechodem v Rozvadově dnes postupně projíždí konvoj britských a amerických vojáků. Prvních 18 z celkem 125 vozidel vyrazilo z Rozvadova směrem do vnitrozemí před půl desátou. Zhruba o dvě hodiny později přejely českou hranici čtyři části konvoje z celkových sedmi. Po dálnici D5 teď vojáci zamíří do Ostrova u Stříbra, kde natankují svou vlastní naftu.

AKTUALIZOVÁNO

Hnutí STAN povede do voleb staronový předseda, pozici lídra uhájil Gazdík

Šéfem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) je nadále Petr Gazdík. Na volebním sněmu hnutí ho zvolilo 135 ze 145 hlasů. Získal tak 93 procent hlasů. Podpořilo ho 133 ze 145 delegátů. Jeho prvním místopředsedou je znovu náměstek středočeské hejtmanky Vít Rakušan. Dalšími dvěma místopředsedy byli zvoleni místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň, poslankyně Věra Kovářová a senátor Jan Horník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies