V sousedních a podobně lidnatých Vacenovicích mají dechové hudby dvě. Jednu profesionální, ve které zůstalo jen minimum místních, a druhou amatérskou, která si dala název Vacenovští muzikanti. „Popud ke vzniku byly osmdesátiny tehdejšího faráře Františka Adamce. Tenkrát se dali dohromady ti, kdo začínali jako děti v Radostném mládí, s tím, že oslavenci zahrají. Od té doby dechovka hraje a klape to," připomněl současný křídlovák Josef Silák.

Jenže zájem o dechovky uvadá. Dokládají to i počty návštěvníků seriálu koncertů dechové hudby v Hodoníně, který letos pokračuje osmadvacátým ročníkem. „Máme i vyprodaná vystoupení a hostům umožňujeme vybrat si dechovku, kterou by rádi slyšeli. Přesto meziročně ubývá posluchačů. Dechovkářsky silná generace postupně odchází a mladí, co na koncert přijdou, jsou většinou mezi vystupujícími," přiblížil trend ředitel Domu kultury v Hodoníně Marcel Řimák.

Dechová hudba
• Ve 2. pol. 19. století na jihu Moravy hrály hudecké muziky. V některých se po půlnoci měnily v tzv. štrajchy (hráči nahradili smyčcové nástroje dechovými).
• Nadaní hudebníci se dostávali do vojenských kapel. Po návratu začali doma zakládat první dechové kapely. 
Zdroj: F. Synek

To podle etnografa a historika Františka Synka souvisí s tím, že dechová hudba před třemi desítkami let zřejmě po celé Moravě oslovila v té době mladé páry. „Jde o skupinu, která žije s dechovou hudbou dodnes a je jí věrná. Nová mladá generace už není natak početná, aby odcházející milovníky této muziky zastoupila," objasnil Synek.

Upozornil, že situace na Moravě je odlišná od Slovenska, kde je dechovka stále populární i mezi mladými. „Asi před pětadvaceti lety z nejvyšších politických pater zaznívalo, že folklor, lidová i dechová hudba byly dřív poplatné bývalému režimu. To se pak stalo nějakým zaklínadlem a tyto žánry se vytratily z televize i rádia," vysvětlil etnograf.

Podobně dopadly časopisy. Do roku 2005 v Hodoníně vycházela Slovácká dechovka. Po smrti šéfredaktora Stanislava Pěnčíka pokusy o její oživení ztroskotaly.