VYBERTE SI REGION

V šansonech zní Neckář přesvědčivě

Strakonice /RECENZE, FOTOGALERIE/ - Popová legenda vyprodala strakonický kulturní dům. Hlavním minusem koncertu byl rozplizlý výkon kapely Bacily… Hodnocení hudby a vůbec umění je složité už proto, že různá díla, případně události mají ve vztahu k člověku různé významy a funkce. Jedna hudba může úspěšně bavit, léčit nebo vyvolávat nostalgii po časech dávno minulých, jiná esteticky povznáší. Pondělní koncert Václava Neckáře ve vyprodaném strakonickém kulturním domě, kde sedělo a stálo 420 lidí, naplnil očekávání v mnoha směrech s výjimkou toho uměleckého.

10.2.2012
SDÍLEJ:

Václav Neckář s kapelou Bacily vystoupil v Kulturním domě ve Strakonicích.Foto: Deník/Václav Panzer

Publikum všech generací přivítalo legendárního zpěváka a jeho doprovodnou skupinu Bacily přesně na čas v půl osmé večer, aby se v následujících dvou hodinách oddalo písním odrážejícím celou jeho hudební kariéru. První část koncertu rozděleného přestávkou byla převážně ve znamení 'zlatých' šedesátých let. Posluchači mohli vyslechnout a také si s nadšením zatleskat do vypalovaček Ša-la-la-la-li nebo Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě. Vzpomínalo se také u Stínu katedrál a Massachusetts.

Neckář si uchoval smysl pro show

Navzdory nepřízni osudu a zdravotní indispozici si Neckář uchoval smysl pro scénický pohyb a šoumenství, které byly kdysi ozdobou jeho vystoupení, a své písně doprovázel různými gagy. S úspěchem se setkala jak konvička, s jejíž pomocí zpěvák napodoboval 'nosový' hlas průvodce chrámem svatého Víta, tak moment, kdy během valčíkové Lékořice vyzval k tanci dámu sedící v první řadě.

Nejinak tomu bylo i s blikajícím čarodějnickým kloboukem v Čarodějovi Dobrodějovi, který však již pokoušel hranici dobrého vkusu; co by slušelo rozdováděnému princi ze Šíleně smutné princezny, může v případě životem ošlehaného kmeta snadno sklouznout do tragikomické estrády.

Kapela: zvukový hybrid

Ačkoliv Neckářův hlas poznamenalo stáří i nemoc a bez podpůrného half-playbacku by se zřejmě neobešel, v klidnější, šansonové poloze písní Jedenkrát, Kdo vchází do tvých snů, má lásko nebo Půlnoční, jež zazněly v druhé polovině koncertu, působil dobře a přesvědčivě. V tomto směru lze jen těžko pochopit, proč tvůrci programu koncertu nevyšli hlavnímu protagonistovi vstříc a nezvolili spíše komorní akustické pojetí, které se mohlo zvukově i repertoárově opřít právě o desku Tomu, kdo nás má rád – z Neckářova umělecky nejsilnějšího alba zazněla paradoxně pouze zmíněná Jedenkrát, která jakožto závěrečná a nejlepší skladba celého vystoupení do značné míry narovnávala předcházející rockové tápání.

Široký výběr hitů Václava Neckáře však mohl vyznít lépe i v 'elektrické' podobě, ovšem za předpokladu kvalitnějšího instrumentálního doprovodu. Dávno pryč jsou totiž doby, kdy Bacily patřily k nejlepším domácím rockovým souborům. Kapela, která prošla během svého dlouhého vývoje mnoha stylovými proměnami, již před lety ustrnula na podivném zvukovém hybridu. Ten mísí archaické syntezátorové rejstříky pozdního art rocku s disco soundem a hardrockovou kytarou a především starším Neckářovým písním vůbec nesedí. Kapela si navíc do Strakonic přivezla bubeníka, jehož nepřiměřeně agresivní, hlučná a 'umlácená' hra působila vyloženě rušivě.

Bacily už nejsou to, co bývaly

Vrcholem zmaru Bacilů bylo rozsáhlé sólové intermezzo v druhé části koncertu, během něhož zpěvák v zákulisí nabíral síly na závěrečné finále. Při vší úctě k osobnostem Jana Neckáře a Otakara Petřiny, neoriginální, technicky nedokonalá a vzhledem k situaci hlasitostně naprosto nepřiměřená hudba by stěží obstála na vesnické zábavě. Navíc rocková, artrocková a chvílemi zvukově bizarní experimentální mezihra smazala jakýkoliv náznak dramaturgické koncepčnosti.

Ačkoliv v závěru koncertu nadšené publikum odměnilo hvězdu večera mohutným aplausem a opakovanými ovacemi vestoje, umělecký dojem z vystoupení byl přinejmenším rozpačitý. Nejenom při jedné z posledních písní nazvané Odejdu musely nezaujatého posluchače přepadnout myšlenky o umění včasného odcházení ze scény.


JAN BLÜML
Autor je muzikolog

10.2.2012
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies