Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Václav Neckář: Poslední roky se s bráchou hádám jen při vážení

Praha /ROZHOVOR/  - Václav Neckářletos oslaví sedmdesátiny a doufá, že v důchodu bude koncertovat ještě častěji než nyní… I kvůli mozkové mrtvici ho několik let nebylo takřka vidět. Se záviděníhodnou vůlí a odhodláním nevzdat se nahrál loni úspěšné album Dobrý časy s megahitem Půlnoční. A dostal se zpátky na výsluní. Vyhrává hitparády, vyprodává koncerty, natáčí videoklipy, hraje ve filmech.

5.7.2013 2
SDÍLEJ:

BOJOVNÍK. Navzdory vážné nemoci, kterou prodělal, dál zpívá a vyprodává sály. Foto: Šíp/Tilen Vajt

Vaše poslední album obsahuje i megahit Půlnoční. Kdy jste se poprvé setkal s touto písničkou? Co si myslíte, proč právě Půlnoční se stala tak oblíbenou, vždyť i ostatní skladby na albu Dobrý časy jsou podobně baladicky laděné.

Celá spolupráce začala e-mailovou korespondencí mezi mým bratrem, Janem P. Muchowem a producentem filmu Alois Nebel Pavlem Strnadem. Demo nahrávka s Půlnoční dorazila po mailu a brácha mi to přehrál. Písnička se nám líbila a s autory jsem se setkal až ve studiu před natáčením. To, že se stane takovým hitem, nečekal nikdo. Za úspěchem stojí i dobře udělaný klip, který sloužil k propagaci filmu.

Jak se dostala písnička do filmu Alois Nebel?

Dušan Neuwerth a Jaromír Švejdík tuhle písničku zpívali již před lety na nějaké vánoční besídce v Jeseníkách. Když pak potřebovali nějakou vánoční hudbu do filmu, tak si na ni vzpomněli, a protože filmová postava Květy má ráda Václava Neckáře, logicky je napadlo, že bych ji mohl nazpívat já. Tak se tedy stalo.

Proč myslíte, že se album Dobrý časy stalo tak úspěšným, a album z roku 2005 Oči koní ne? V čem se tato dvě alba liší?

Těžko soudit. Oči koní neměly klip a žádnou mediální podporu. Dokonce ani rádia si alba nevšimla. Takže rozdíl je asi hlavně v propagaci. Bez reklamy prostě neexistujete.

Album Dobrý časy vyšlo po delší pauze, nemáte chuť po jeho úspěchu jít znovu do studia a natočit další?

Připravujeme vánoční album. Ještě takové nemám a cítím to jako dluh vůči svým fanouškům. Snad ho do letošních Vánoc stihneme natočit. Příští rok prý ale budou Vánoce také, že.

V 80. letech minulého století jste byl velmi populárním zpěvákem s mnoha hity. Od 90. let ale došlo ve společnosti k velkým změnám, které moc nepřály hudebníkům ani obecně kultuře. U vás navíc přišla mozková příhoda. Jak jste se s tím vším dokázal vyrovnat? Kdo byl v té době vaší největší oporou?

To je na dlouhé vyprávění. Více se můžete dočíst v knize Cesta do mé paměti. Stálou oporou je pro mě hlavně má rodina s bráchou a synem Vaškem juniorem a samozřejmě celá kapela Bacily. Sílu a energii čerpám i od svých fandů a publika, které chodí na naše koncerty.

Bratr Jan je po vašem boku už téměř čtyři desetiletí a určitě je vám skutečnou oporou. Nikdy vás nepostihla ponorková nemoc, nikdy jste se vážněji nepohádali?

Ponorky v kapele byly, ale s bráchou jsme si vždy pomáhali. Hádáme se pořád. Někdy mají kolegové dojem, že koncert ani nezačne. To je ale vždycky jen na chvíli, pak přijdeme na jeviště a hádka je tatam. Poslední léta se hádáme jen při mém vážení. To když přiberu.

Dnes se již tolik nekoncertuje, písničky se stahují z internetu či mobilu, prodejnost alb klesá, dokonce se hovoří o celkovém zániku CD a prodeji hudby už jen přes internet. Jak to všechno vnímáte vy, který jste začínal ještě v době černých vinylových desek? Přijal byste jejich návrat?

Album Dobrý časy vydal Supraphon i na vinylu. Dokonce se i prodává. Celkový zánik CD? Nevím, těžko předvídat, ale živé koncerty se zatím ničím nahradit nedají, a tak snad ještě nějaké odehrajeme.

Jak vzpomínáte na dobu, když jste se po maturitě stal elévem Divadla pracujících v Mostě, a později na plzeňské písničkové divadlo Alfa?

Letos v únoru jsem koncertoval v mosteckém divadle, samozřejmě v novém. To původní, tak jako celý starý Most, již léta neexistuje. Moji „Mosťáci" mi rozumějí a na koncert se dostavili v plném počtu. Bylo vyprodáno. Písničkové divadlo Alfa už není vůbec. Budova stojí stále, ale divadlo se tam nehraje.

Dokázal byste ještě i dnes zazpívat písničky jako Až louky rozkvetou nebo Jen tak?

Krotilovy a Krečmarovy Až louky rozkvetou jsem na koncertech vlastně nikdy nezpíval.  Jen tak od Bobana Ondráčka a Honzy Schneidera jsem zpíval nedávno v koncertním programu i v rozhlasovém Tobogánu.

Dnes jste považován za legendu, která stála při formování československé populární hudby, ale i při vzniku bigbítu. Koho vy osobně považujete za praotce českého bigbítu?

Všechny kolem skupin Karkulka, Mefisto, Olympic, Prúdy, Rebels, George and Beatovens, Blue Effect, Matadors, Framus Five a další. Pro mě je praotcem a rádcem Zdeněk Rytíř.

Když si dáte na misku vah skupiny Golden Kids a Bacily, která byla ve vaší kariéře důležitější?

Bacily vznikly na troskách orchestru Golden Kids. Kytaristu Otu Petřinu a klávesistu Petra Formánka přivedl k Bacilům Zdeněk Rytíř, který též hrál v Golden Kids na baskytaru. Zdeněk také vymyslel oba názvy skupin. Obě skupiny byly důležité. Ta první vydržela jen 15 měsíců. Druhá funguje 42 let. Těžké porovnání.

Ještě ke Golden Kids. V 90. letech jste se pokoušeli trio oživit, ale nějak se to neujalo? Z jakého důvodu?

Management si s námi nějak neporozuměl. Produkce pak podle toho dopadla.

Jaké máte dnes vztahy s Helenou Vondráčkovou a Martou Kubišovou?

S Martou si občas navzájem hostujeme ve svých programech.

Dost koncertů jste odehráli v zahraničí. Ve které nejexotičtější zemi jste hráli a jak vás přijalo tamní publikum?

Ano, těch koncertů v zahraničí a na Slovensku byly stovky. Nejexotičtější zemí byla Kuba. Publikum tam bylo vstřícné a temperamentní natolik, že protančilo celý koncert. V Havaně tančili i kameramani za televizními kamerami.

Vy jste nejen hudebník, ale i herec. Na kterou filmovou roli si nejvíc vzpomínáte? Přijal byste i dnes nějakou, kdyby vám to zdraví dovolovalo?

Moje první role Miloše Hrmy v Ostře sledovaných vlacích je zároveň ta nejslavnější a rád na ni vzpomínám. Nedávno jsem si zahrál v českém televizním seriálu Gympl s (r)učením omezeným v roli výpravčího. K razítkování ale nedošlo. Tak třeba někdy příště.

Když dnes rekapitulujete svou kariéru, co považujete za její milníky?

Ústeckou operu, kde jsem v padesátých letech zpíval dětské role v Othellovi, Carmen, Jakobínovi a Tosce, Divadlo pracujících v Mostě a mé činoherecké začátky, divadlo malých forem Alfa v Plzni i mé první zkušenosti za mikrofonem v plzeňském rozhlase, Divadlo Rokoko v Praze, pak Golden Kids a Bacily. Samozřejmě filmy, Ostře sledované vlaky, Skřivánky na niti, Šíleně smutnou princeznu, Kulhavého ďábla a všechny další.

V říjnu budete slavit kulaté narozeniny. Chystáte nějaké velké oslavy, něco speciálního?

Uspořádáme pár narozeninových koncertů.

Jak plánujete trávit roky v penzi?

Pokud možno ještě více koncertovat.

Kdo je… Václav Neckář

Český zpěvák a herec, narozen 23. října 1943.

Působil jako herecký elév v mosteckém Divadle pracujících a v plzeňském divadélku Alfa.

Od roku 1966 účinkoval v Divadle Rokoko, kam jej Jiřímu Šaškovi doporučil prof. Miloš Nedbal s tím, že jde o synovce herce Eduarda Dubského.

V letech 1968 až 1970 byl společně s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou členem pěvecké skupiny Golden Kids.

Jako herec se proslavil především rolí ve filmu Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky, ale hrál i hlavní role ve filmech Skřivánci na niti a v pohádce Šíleně smutná princezna.

Od 70. let natáčí a koncertuje se skupinou Bacily, kterou řídí jeho bratr Jan Neckář.

V roce 2011 natočil se skupinou Umakart velmi úspěšnou píseň k filmu Alois Nebel s názvem Půlnoční.

ROBERT BUČEK

Autor: Redakce

5.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Otec a syn Bushovi
1 16

Rodina Bushů se připojila ke kritikům Trumpa. Jeho poradní tým se rozpadl

Ilustrační foto
4

Ve Dvoře Králové přišli o hrocha. Zemřel dva měsíce od převozu

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

Libanon zrušil zákon, který umožňoval pachatelům znásilnění vzít si své oběti

Aktivisté za práva žen se radují. Dlouho požadovali zrušení článku 522 trestního zákona, ke kterému nyní došlo. Jejich kampaň podpořil ministr pro záležitosti žen Jean Oghassabian, který uvedl, že zákon je "z doby kamenné". Podobné právní předpisy byly nedávno zrušeny také v Tunisku a Jordánsku.

Podvodníci zaplavují sociální sítě. Chtějí získat peníze skrze falešné profily

Neposílejte nikomu svoje číslo, policie varuje před podvodníky, kteří vytvářejí falešné profily na Facebooku a chtějí získat peníze. Méně pozorné uživatele dokáží připravit o tisíce korun. Snaží se získat ověřovací SMS pro internetové mobilní platby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení