VYBERTE SI REGION

Vadim Ananev není jen hlavní sólista Alexandrovců

Praha /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Zazpívá-li ruskou národní píseň, vhrknou vám do očí slzy a konečky prstů znenadání zabrní. Vynikající ruský tenor, který proslul především jako hlavní sólista Alaxandrovců, Vadim Ananev, by svým pěveckým výkonem jistě stanul po boku Plácida Dominga či Luciana Pavarottiho. Jak říkají jeho přátelé s nadsázkou, nestalo se tak jen proto, že trpí syndromem „neznámého vojína“. Všichni vědí, jak vypadá, ale jen zasvěcení znají jeho jméno, pro ostatní zůstává členem sboru v bílé uniformě nebo Mistrem Kalinkou. O tom, že jeho repertoár čítá celou řadu klasických operních árií, slovanských písní i muzikálových hitů, přijede české obecenstvo přesvědčit 20. května do pražského Kongresového centra společně s ruskou operní pěvkyní Světlanou Mareevou. Na klavír je přitom doprovodí ruský zasloužilý umělec a hlavní pianista Alexandrovců Vladimír Brodskij.

16.5.2011
SDÍLEJ:

Rusky armádní sbor Alexandrovci vystoupil 7. října v pražské Tesla Areně. Na snímku hlavní solista Vadim Ananev.Foto: Deník/Martin Divíšek

Je místo, které při pobytu v Praze nikdy neminete?

Velmi se mi líbí pražská architektura, jsou zde krásné stavby se zajímavými střechami. Samozřejmě vždy navštívím Karlův moc a Staroměstské náměstí, kde se velmi rád potkám s kamarády, a dokonce si dám i pivo, ačkoli jinak pivo nepiji. Úžasné místo je i letohrádek Hvězda.

Proč si myslíte, že se Čechům líbí Alexandrovci?

Náš soubor navštěvuje Českou republiku velmi často, je to tradice, která se drží od dob socialismu, kdy bylo zájezdy možná ještě častější. Na naše koncerty chodí velké množství diváků, někteří stále znovu, ale přicházejí i noví. Naše koncerty jsou zajímavé tím, že zde divák najde spojení tří druhů umění. Ať už je to tradiční tanec, sborový zpěv či sólová vystoupení, takže každý si najde to své umění a program je pestrý.

Byl to váš dětský sen stát se členem Alexandrovců?

Když jsem byl malý, chtěl jsem být vojákem, oblékal jsem si uniformu, postavil se na židli, pochodoval a zpíval vojenské písničky. Soubor A. V. Alexandrova byl pro mě určitým vzorem a snem, který se mi později splnil. Po studiích mě na konkurzu do souboru vybrali a už v něm účinkuji 24 let. Jsem voják a zároveň umělec.

Jakou máte vojenskou hodnost? A uměl byste být opravdovým vojákem?

Moje vojenská hodnost je podporučík, moje umělecká hodnost generál. Samozřejmě jsem obsluhoval vojenskou službu, kde jsem musel pochodovat s plnou polní, takže kdyby bylo třeba, věděl bych, co mám dělat.

Do Prahy teď přijíždíte jako sólista. Kdy si připadáte víc ve své kůži se souborem za zády nebo sám?

Jsem umělecká osobnost, takže velmi příjemně se cítím i se souborem i na sólových koncertech. Vystupovat s Alexandrovci je jistě zajímavé, ale právě teď jsem se například vrátil z turné na Kamčatce, kde jsem zpíval s takovými světovými hvězdami jako je skupina Boney M. nebo Secret Service, bylo to pro mě velmi zajímavé a v tomto složení jsem se cítil velmi dobře. Ale samozřejmě zpívám velmi rád i se souborem, protože za mnou je celá masa lidí, dirigent a já zpívám písničky a skladby, které mám na repertoáru už 24 let.

Jste proslaven jako Mistra Kalinka, ale je nějaká skladba, které si ceníte více?

Jako Mistra Kalinku mě znají diváci v zahraničí, ale mám velmi rozmanitý repertoár a je mnoho žánrů, které zpívám. Vystudoval jsem hudební akademii, obor operní zpěv, ale dále jsem nepokračoval, protože jsem chtěl vystupovat v souboru a má umělecká cesta se vyvíjela trochu jiným směrem. Přesto ale zpívám ruské romance, ruskou klasiku, operní árie i světově známé hity populární hudby.

Kterého z těchto hitů si ale ceníte nejvíce?

Samozřejmě kromě Kalinky jsou mi všechny písničky, které zpívám, velmi blízké a vzácné, protože do každé písně musíte vždy vložit určitou práci. Když se píseň rodí, musí člověk překonat určité složité momenty, proto je těžké vyzdvihnout nějakou konkrétní.

Je nějaká role, o níž sníte?

Určitě by byla, ale bohužel práce v souboru nikdy nekončí, když se vrátíme ze světového turné, koncertujeme v Rusku. Takže nemám čas nacvičovat role, jež bych si rád zazpíval.

Je vůbec možné se vaší funkce v souboru vzdát nebo je to taková čest, že se něco podobného nejspíš nestane?

Situace je taková, že vedení souboru respektuje má sólová vystoupení a já se snažím do mezer mezi koncerty Alexandrovců zařadit ty své. Samozřejmě, že když to nebude možné, budu dál přemýšlet o tom, jaké další kroky podniknu. Ale připravuje se nové pokolení, které bude zpívat hity, jež zpívám já. Samozřejmě, že oni by měli ještě hodně pracovat, aby zvládli každou píseň zazpívat dokonale, protože to není tak snadné, jak to vypadá zvenku. Není to pouze tak, že vy zazpíváte a diváci vám zatleskají, ale je potřeba vyvinout velké úsilí.

BARBORA VANÍČKOVÁ

16.5.2011
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies