VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vítězem soutěže Eurovize je Ukrajina, Gunčíková skončila na 25. místě

Stockholm/Praha - Vítězem písňové soutěže Eurovision Song Contest, jejíž finále se v noci na dnešek uskutečnilo ve Stockholmu, se stala ukrajinská zpěvačka Jamala. Gabriela Gunčíková, která se jako první zástupce Česka v historii soutěže probojovala do její závěrečné části, obsadila 25. místo.

15.5.2016 14
SDÍLEJ:

Gabriela Gunčíková, která se jako první zástupce Česka v historii soutěže probojovala do její závěrečné části, obsadila 25. místo.Foto: ČTK/AP

Jamala (psaná také jako Džamala) je krymskotatarská zpěvačka a na Eurovizi vystoupila s písní nazvanou 1944, která je věnována krymským Tatarům deportovaným sovětským režimem za druhé světové války. Deportace, které měly být podle sovětského diktátora Josifa Stalina trestem za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem, postihly asi 220.000 krymských Tatarů a příslušníků několika dalších krymských menšin.

Dvaatřicetiletá zpěvačka píseň věnovala své prababičce, která byla společně se svými pěti dětmi mezi deportovanými a která se nikdy zpátky na Ukrajinu nevrátila.

I když v textu songu není zmínka o předloňské ruské okupaci Krymu, chápe ukrajinská veřejnost píseň i jako protest proti násilnému záboru ukrajinského poloostrova Ruskem na jaře roku 2014. Stejně podle všeho vnímá píseň i Moskva, kterou účast zpěvačky s uměleckým jménem Jamala (vlastním jménem Susana Džamaladinovová) a její píseň rozhořčily a žádala vedení soutěže, aby zakročilo. Pravidla Eurovize texty politického zaměření nepřipouštějí.

Za Ukrajinou skončila v soutěži na druhém místě Austrálie a třetí bylo favorizované Rusko. Jako host vystoupil americký hudebník Justin Timberlake. Švédsko se letošním pořadatelem soutěže stalo díky loňskému vítězství svého zástupce Manse Zelmerlöwa. Příští ročník pěvecké soutěže Eurovize by se tedy měl konat na Ukrajině.

Dvaadvacetiletá Gunčíková, kterou polští fanoušci zvolili za Miss letošního ročníku Eurovize, reprezentovala Česko s písní I Stand. Příležitost hlasovat mělo více než 200 milionů televizních diváků po celé Evropě. Pravidla soutěže ale neumožňují hlasovat pro zástupce vlastní země. Gunčíkovou vybrala do soutěže pětičlenná porota spolu s Českou televizí.

Milovnice metalu a hard rocku Gunčíková se v roce 2011 dostala do finále druhé řady pěvecké soutěže Česko Slovenská SuperStar a ve stejném roce se stala také Objevem roku v anketě Český slavík. Vydala dvě alba. Odborníci oceňují především její hlasový rozsah.

Letošní skandály

Soutěž Eurovize se koná od roku 1956 a patří k nejsledovanějším televizním přehlídkám populární hudby v Evropě. Letos nabídla i několik skandálů. Na konci dubna vyloučili ze soutěže Rumunsko poté, co národní televize nezaplatila dluhy z roku 2007. Rozhořčené diplomatické reakce pak na začátku května vyvolalo rozhodnutí pořadatelů zakázat fanouškům používat některé vlajky. Mezi prvními vznesly protest Španělsko a Palestina, neboť na seznamu zakázaných vlajek jsou i baskická a palestinská. Hudební klání si zakládá na přísné apolitičnosti. S kritikou se proto setkala arménská zpěvačka Iveta Mukučjanová, která v prvním semifinálovém kole mávala vlajkou Náhorního Karabachu. O separatistickou oblast v Ázerbájdžánu obývanou převážně Armény oba státy vedou spor.

Česko v minulosti bez většího úspěchu reprezentovaly skupiny Kabát, Gipsy.cz, zpěvačka Tereza Kerndlové nebo loni Marta Jandová a Václav "Noid" Bárta. Už v roce 1968 se soutěže, která se tehdy nazývala Velká cena Eurovize, zúčastnil Karel Gott, ale jako reprezentant Rakouska.

V řadě evropských zemí je Eurovize mimořádně sledovaná a populární. Loňský ročník přitáhl k televizním obrazovkám 197 milionů diváků z celého kontinentu. V Česku ale velký zájem nevyvolává.

Autor: ČTK

15.5.2016 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies