VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlasta Horváth: Pro muzikanta je nejhorší zima, to je hubené období

Vranov /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – Za svůj krátký muzikantský život už získal Vlasta Horváth řadu ocenění. I na celorepublikové úrovni. Ale čtyři Benešovské Otíky pro vítěze čtenářské ankety Benešovského deníku, řadí na zcela výjimečné místo. „Asi by se mohlo zdát, že jsou pro mě čtyři vítězství v řadě všední věcí, ale není to tak," tvrdí pětatřicetiletý muzikant z Vranova.

3.2.2013 2
SDÍLEJ:

Vlasta Horváth, vítěz kategorie Zpěvák.Foto: Petr Bělka

„Znám trochu také pozadí hlasování a výsledek je pro mě dost důležitý. Seznámil jsem se dokonce už osobně i s těmi, kteří mě podpořili, poslali mi svůj hlas. Vím, jak jsou právě tito moji příznivci obětaví. Proto si ceny strašně moc vážím," přiznal Vlasta s tím, že v tomto případě má pro něj ocenění daleko hlubší význam, než u jiných soutěží.

Za Vlastovými výsledky hledejte na prvním místě jeho umění, talent a píle, ale bez těch, kteří stojí pod pódiem by bylo jeho hrají nejspíš jen domácí hobby s malým okruhem nejvěrnějších, jeho vlastní rodiny. Lidé, kteří ho morálně podporují, tvoří do jisté míry skutečný tým. Že by však Vlasta jejich náklonnost chtěl přetavit, jako někteří jeho umělečtí kolegové, do politické kariéry, tak na to zapomeňte.

„O nějaké politické kariéře jsme nikdy ani setinu vteřiny neuvažoval," odráží rezolutně úvahy směřující jinam než k múzickému umění. „Na politiku nemám povahu. Na ni musí mít člověk hodně velké ego a na to bych neměl. Myslím, že jsem až příliš velký dobrák," poodhaluje své postoje, povahu. Zpěvák a multiinstrumentalista je s příznivci ve stálém styku prostřednictvím svých webových stránek. A také často a už dlouho přemýšlí, jak by jim jejich náklonnost mohl vrátit. Samozřejmě prostřednictvím hudby a zpěvu.

Říkal jste, že často přemýšlíte, jak byste svým příznivcům vrátil jejich náklonnost. Uvažujete o podobném koncertu, jako se odehrál na čerčanské Palubě v létě 2005 po vašem vítězství v Superstar?
O podobném vystoupení už jsem dokonce jednal s čerčanským obecním úřadem, který tehdy koncert podporoval. Tentokrát už do toho ale jít nechtěl. Do budoucna bych pro fanoušky znovu takhle rád vystoupil. O tom, jak bych jim vrátil jejích přízeň, přemýšlím každý den. Reaguji alespoň na svých stránkách na otázky, všem tazatelům poctivě odpovídám.

S Vlastou jste toho Markéto, už dost zažila. Co ocenění čtenářů Benešovského deníku říkáte vy?
Jsem moc hrdá na to, co Vlasta dokáže. Je vidět, že ani po více než sedmi letech na něj nezapomněli. To je vidět třeba na ulici, když se za ním otáčejí a také se ptají, kam se ztratil. Myslím si, že to chce jen nějaký čas, aby se znovu vyšvihl do pozice, kde po vítězství v SuperStar už byl. Já věřím tomu, že to dokáže.

I když jste se z televizních obrazovek trochu ztratil, stále jste to vy, stále vystupujete. Ale co vím, také učíte…
Ano, na Mezinárodní konzervatoři v Praze učím na rockovém a popovém oddělení zpěv a interpretaci. Některým studentům pomáhám i aranžovat jejich písně.

Budete mít nějaký absolventský koncert?
Školní koncerty máme několikrát do měsíce v divadle ve vinohradské Korunní ulici. Při těchto vystoupeních je nejlépe vidět, jaké dělají žáci pokroky.

Není vaše pedagogický práce na úkor vaší sólové dráhy zpěváka?
Trochu ano. Času mi na koncertování moc nezbývá. Ale musím přiznat, že učení bylo pro mě v dané chvíli nevyhnutelné. Věřím ale, že se vrátím ke koncertování, to je priorita.

Zkuste pro nás laiky popsat, jak je rozdělená sezona hudebníka?
Nejhorší je zima. To se nekonají festivaly a sólové vystupování jediného interpreta si může dovolit málokdo. Všeho je nyní dost, lidé si mohou pořídit na co pomyslí. Mohou si vybírat. Půjdou určitě na Gotta nebo Bílou, ti starší třeba na Špinarovou. Mladí si zase chodí zablbnout na diskotéku. Ostatní muzikanti jsou proto dost závislí právě na festivalech.

Ale hrát se v zimě dá i v klubech…
Jenže do klubu už tuplem nikdo nezajde. Kdo nemá velkou reklamu, není vidět v televizi nebo ho denně nehrají v rádiu, ten jako by neexistoval. Takovou zkušenost mám já a potvrzují mi ji i mí kolegové. Podívejte se na kapelu Kabát. Udělá jedno turné a další až za pět let. Vědí totiž, že by při častém opakování tolik lidí nechodilo. Naše země je zkrátka hodně malá.

Uspět v cizině jste nezkoušel?
Vůbec ne. Mám už rodinu.

Vy ale nejste jen zpěvák a muzikant. Přece také hudbu skládáte…
Ano. Šuplík už mám plný. Napsal jsem pár věcí pro nadace, seriály. Všechno je asi jen otázka času, než zasekneme drápek a dostaneme se ke zdroji… O tomhle směru hodně přemýšlím, protože tam existuje tvůrčí svoboda. Nikdo po vás nechce písničku, která je jen o refrénu. Bavilo by mě pracovat se zvuky, harmonií, podpořit náladu nějakého obrazu. To je to, co si každý muzikant přeje.

Ale to je to nejtěžší?
Pro mě právě nejsnazší. Daleko těžší je pro mě napsat jednotvárný primitivní hit. Moje hudební srdce chce pořád něco tvořit. Když napíšu něco jednoduchého, mám pochybnosti a říkám si, že to tak nemůže fungovat. Jenže ono to pak u diváků zabírá. Vnitřně se s tím ale peru. Chci dělat hudbu a ne komerční hity.

Ale lidé chtějí slyšet jednoduché chytlavé melodie…
To, co jsem řekl platí, je to zkrátka ve mě. Na nástroje umím, proto chci dělat hezkou muziku. Kdybych na to neměl, stěží ovládal kytaru a myslel jen na úspěch, dělal bych právě ty jednotvárné primitivní hity a vůbec by mě to netrápilo.

Ale víte přece, že řada velkých mistrů umírala v chudobě…
To je asi osud. Nemyslím si, že bych byl šťastnější, kdybych vydělával velké peníze. Na oslavách sedmdesátin Karla Gotta v Ambasadoru jsem zazpíval písničku od Elvise a všem se to moc líbilo. Potom byl večer raut a tam jsem si to uvědomil. Nechtěl bych být ani na vteřinu v situaci, v které se Karel Gott ocitá. Tři tisíce lidí mu přálo a on stál, podával jim ruku a s každým si popovídal. Bylo vidět, co všechno pro svou kariéru dělá a co už udělal. Je to v jeho nátuře, na to člověk musí mít, musí chtít to dělat. Já bych byl úplně zničený, vycucaný člověk. Není to celé jen o zpívání. Je to o obrovském sebeobětování.

Ale možná se přece jen jednou do gottovské situace dostanete také. Připravujete se na to nějakým tréninkem?
Byl jsem dříve velký sportovec. Sport byl pro mě dokonce větší vášní než hudba. Hrál jsem fotbal, běhal, posiloval. Když jsem se začal život hudbou, sport jsem omezil, ale vždycky jsem si našel čas si zacvičit v posilovně. Od té doby, co se nám narodila malá, musím přiznat, že je toho zase méně. Občas plavu, jednou za rok jedeme na lyže.V poslední době si stále častěji říkám, že na sobě zase budu muset začít pracovat, protože ztrácím kondici. Vezmu dceru do náručí, seběhnu a vyběhnu schody a jsem zadýchaný.

Co s tím uděláte?
Naštěstí jsem se už domluvil s kamarádkou, která dělá ve fitness, že spolu budeme chodit cvičit a že mě dostane zase do formy.

Vy jste druhou SuperStar, ale obdobných soutěží je až příliš…
Přesně tak. Neopovrhuji soutěžícími a nedávám jim vinu. Ta je spíš na komerční televizi, protože ze soutěže udělala prachsprostý byznys. Od svých studentů mám zpětnou vazbu, protože se soutěží také zúčastňují. Říkají mi: Pane profesore, to bylo hrozné, oni se ke mě chovali tak a tak a chtěli to a to… Pak si říkám, kam až se to proboha dostalo? Vlastně televizi vůbec nejde o to najít talent a pomoci mu.

Jak se s tím chcete vyrovnat?
Pozvali mě spolu s někdejšími účastníky SuperStar, ale já jsem to odmítl. Nešel jsem tam, protože to, co se děje kolem, mě opravdu mrzí, i když jsem na titul, který jsem získal, pyšný.

Autor: Zdeněk Kellner

3.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Neil Armstrong, muž na Měsíci
5

Muž na Měsíci se objevil před 56 lety

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
18 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Chovanec popírá, že by útočník z Manchesteru letěl přes Prahu

Útočník z Manchesteru Salman Abedi (v arabském přepisu Salmán Abádí) neletěl před útokem přes Prahu. Na twitteru to dnes oznámil český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr to uvedl na základě poznatků, které dnes tuzemské bezpečnostní složky získaly od zahraničních partnerů. Podle Chovance není pravdivá informace, kterou přinesl německý list Der Tagesspiegel.

Černý den pro biologického otce z Nigérie. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Občan Nigérie se u Ústavního soudu nedomohl uznání otcovství k dítěti, jež zplodil s Češkou. Ta byla v době intimního vztahu v manželském svazku, a právě proto – dle verdiktu nejvyšší soudní instance – nelze uznat stěžovatelovo otcovství.

Bitka u Zborova. Ochráncům lidských práv se nelíbí zásah policistů proti Romům

Zásah policie proti dvěma Romům, kteří se do sebe ostře pustili v osadě u slovenské obce Zborov v okrese Bardějov v polovině dubna tohoto roku, je předmětem ostrých diskusí. Policisté se v napjaté atmosféře snažili oddělit fyzicky dvě komunity Romů a údajně při tom zaútočili i na romské děti.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies