VYBERTE SI REGION

Michal "Márdi" Mareda: Vypsaná fiXa? To se dalo dohromady několik Forrestů Gumpů

Východní Čechy /ROZHOVOR/ - K dvacátým narozeninám si pardubická kapela Vypsaná fiXa nadělila nové album. A ne jen tak ledajaké – na desku s názvem Krásný smutný den se to pozitivními ohlasy jen hemží. „Možná je tak dobrá proto, že jsme věděli, že ji s naším baskytaristou Danielem „Mejnem" Oravcem děláme naposledy. Dříve to bylo tak, že jsme se ve studiu pohádali, dva dny spolu nemluvili, ale tentokrát to bylo opravdu dobré. To už si asi nezopakujeme…," říká frontman Vypsané fiXy Michal "Márdi" Mareda.

15.4.2014
SDÍLEJ:

Michal "Mardi" MaredaFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Jaký to je pocit, když vás po tolika letech opustí někdo tak blízký?
Moc veselé to není. Pořád si myslím, že jsme se s tím ještě nesrovnali. Fungujeme dobře, ale když hrajeme, tak si na Mejna často vzpomenu, že tam prostě není. Komunikujeme spolu a ptá se, jak to jede. A to je možná ještě horší…(smutný úsměv)

Takže jste se rozešli v dobrém?
Rozhodně. On neodchází kvůli nám, ale kvůli tomu, že se bude stěhovat do jižních Čech. V listopadu nám to oznámil a řekl, že nechce takovou dálku na koncerty dojíždět. Říkal, že desku doděláme, takže se to na ní asi taky trochu odrazilo. Teď sháníme náhradu.

Aby těch změn nebylo málo, máte teď i nového producenta. Když se na to podíváte zpětně, byl to dobrý krok?
Ano. Deska je o dost jiná než ty předchozí. Poslední tři alba jsme udělali s Dušanem Neuwerthem a předtím tři s Petrem Fialou. Naplnila se druhá trilogie, takže se vybízelo udělat nějakou větší změnu. Ondřej Ježek nám už na Fenoménu míchal dvě písničky. Dlouho jsme řešili, s kým budeme nahrávat, ale nakonec jsme se na Ondrovi shodli.

Je možné nové album chápat jako návrat ke kořenům Vypsané fiXy?
Díky tomu, že s námi producent Dušan Neuwerth natočil minulé tři desky, mohli jsme udělat krok zase někam jinam. Je to taková energie kapely, jak hrajeme na živo. Návrat do staré FiXy to ale úplně není, protože za tu dobu jsme se zlepšili technicky. Je to určitě taková naše pralátka, ale lépe zahraná. Navíc desku jsme nahráli ve studiu Jámor, které má kouzelné genius loci. Základ se nám povedl nahrát za jeden den. Musím ale říct, že jsme se na to dlouho připravovali, hodně jsme zkoušeli. Bubeník Petr „Pítrs" Martínek tlačil na to, abychom to měli zažité.

Na druhou stranu nová deska působí až nezvykle pochmurně. Čím to je?
Fakt? Mně přijde, že smutné písničky jsou tam jen dvě až tři. Tentokrát jsme si řekli, že uděláme jenom jedenáct písniček, seřadíme si je a budeme je půl roku trénovat. Přišlo mi ale, že to je všechno moc rychlé a akustická píseň by se tam hodila, takže jsem tam přidal Malou noční hudbu. Trochu se tam promítá situace naší party a v některých textech se asi trochu mihlo, že v této podobě končí.

Recenze nešetří chválou. Jaké zatím máte ohlasy od fanoušků?
V současné době hrajeme sedm nových písniček a ohlasy jsou až podezřele dobré. Čekali jsme, že to bude horší.

V písni Zapadá hipík zpíváte, jestli by nebylo lépe v Číně nebo Severní Koreji. Opravdu si to myslíte?
Určitě ne, tam to musí být strašné. Tohle jsem napsal, když jsem viděl dokument o volbě prezidenta. Přišlo mi to tak strašné… Byla tam spousta nenávisti mezi lidmi, rozdělení společnosti. V písničce je ale i rovina pivních keců, kdy lidé o něčem debatují a pod vlivem alkoholu se nakonec pohádají… Nedávno jsem u rodičů našel noviny z devadesátých let a panovala v nich úplně jiná nálada než teď. Skončil komunismus, začala svoboda a lidé byli hrozně nadšení. Teď už na to nějak zapomněli, zidealizovali si tu dobu a tohle všechno vedlo ke vzniku písničky Zapadá hipík.

Nové album znovu nabízíte ke stažení. Máte přehled, kolik lidí si to stáhne, aniž by za to něco zaplatili?
Bývá to tak, že devět lidí si to stáhne zdarma a jeden nám něco pošle. Lidé nám mohou poslat, kolik chtějí, a rekord zatím máme pět tisíc. Lidé pošlou průměrně padesát korun. Po pěti dnech jsme měli asi čtyřicet tisíc korun.

Na kolik vyjde natočení desky?
Se vším všudy jsou to statisíce. A to jsme teď šetřili,jak jsme mohli. Třeba promo fotky nafotil Mejn. Smáli jsme se mu, že už na fotce nemusí být, když odchází, a může nás tedy vyfotit. Tak to udělal. Obal a veškerou grafiku zase vytvořil kytarista Milan „Mejla" Kukulský, Pítrs natočil klip. Ale to další se prostě muselo zaplatit.

Má vůbec smysl bojovat s internetovým pirátstvím?
Jde o to, přesvědčit vlastní fanoušky, musí pochopit, že natočit desku je náročné a stojí to peníze. Internetové pirátství musíme brát jako fakt a ocenit lidi, kteří nám něco pošlou. Album se snažíme brát jako reklamu. Lidé, kteří si ho poslechnou zadarmo, pak třeba přijdou na koncert. Jediné, co mi vadí, jsou lidé, kteří tvrdí, že jsme hrozní my, když je nepoplácáme po zádech, že si to stáhli (úsměv) a říkají, že to jsou jen písničky, takže to není stejné jako někomu vzít nějakou věc.

Krásný smutný den jste si nadělili k dvacátým narozeninám kapely. Jste spolu tedy hrozně dlouho. Jak se to vůbec dá vydržet?
Nevím, je to divné (smích). Vidíme se každý víkend. K tomu jsou další doprovodné akce, jako je On the Road, Každej chvilku na španělku a Animalfest, takže spolu strávíme dost času. V dodávce jsme spolu proseděli roky života.

Měli jste chvíle, kdy jste měli krizi a nebyl daleko rozpad kapely?
Na rozpadnutí jsme nikdy nebyli, ale hádky byly, jsou a budou, patří k životu. Teď už ale je to tak, že si druhý den napíšeme sms, nebo se tomu zasmějeme. Už se natolik známe, že si už asi vážíme toho, že to takhle dlouho vydrželo. V létě před námi hrála kapela Charlie Straight a bylo to takové zvláštní. Šel jsem za kytaristou a zeptal se, jestli ho ten koncert bavil. Odpověděl mi, že tak na půl. Říkal jsem si, že se brzy rozpadnou, a opravdu skončili. Čas všechno prověří, nás taky prověřil. Také máme ztráty – odešel od nás první basák, teď i Mejn…

Hudba vás živí, nebo máte i jiné zaměstnání?
Mě osobně hudba živí, ale není to jen Vypsaná fiXa, mám toho víc. Píšu texty i pro jiné kapely a hraju s Kašpárkem v rohlíku. Ostatní kluci ale chodí i do jiné práce.

Co byste kapele k těm dvacetinám popřál?
Aby s námi začal zase Mejn hrát. Nebo jinak a reálněji – abychom  našli někoho, kdo ho plně nahradí.

Vzpomínáte si na úplně první koncert?
Hráli jsme u Žlutého psa na festivalu Waynestock. V té době jsem si ani neuměl zapnout booster mezi dva kytarové kabely. Náš první výjezd byl do kravína v Sobětuchách a přišlo asi patnáct lidí. Šel jsem tehdy nazvučit mikrofon a dostal jsem hrozný kopanec od elektriky. Vlastně nás to nakoplo ke startu. Paradoxně jsem se cítil hrozně dobře. Pochopil jsem, proč se při léčbě depresí používají elektrošoky (smích). V roce 1994 bylo v okolí Pardubic asi třicet kapel a ta naše byla považována za naprosto nejhorší. Dostali jsme ale dobrou radu, že nejdůležitější je spolu vydržet, protože ostatní to nevydrží a rozpadnou se. A nám spolu bylo vždycky dobře. Nikdy nás ale nenapadlo, že bychom se dostali tam, kde jsme teď – zvlášť když nástroje jsme si v podstatě rozlosovali a nikdo neuměl na nic hrát.

Jako vážně?
V podstatě ano. Poprvé to bylo tak, že jsem přišel do zkušebny, Pítrs hrál na basu, já na kytaru a náš kytarista nám pouštěl automatického bubeníka. To nás nebavilo, Pítrs v té době uměl už asi dva rytmy na bicí, tak si za ně sedl. S lehkou ironií by se dalo říct, že jsme takový americký příběh a přidaná hodnota je v tom, že se máme pořád rádi. Několik Forrestů Gumpů se dalo dohromady. (smích) Když Mejn odcházel, bylo to takové dojemné – tady ironie končí. Prošel s námi tím nejšílenějším začátkem, kdy na nás opravdu nikdo nechodil. Možná je poslední deska tak dobrá proto, že jsme věděli, že je to s Mejnem naposledy.

Vydáte další album zase po dvou letech, jak už je u Vypsané fiXy zvykem?
Dohodli jsme se, že budeme nahrávat asi po třech letech. Už máme strašně moc písniček a abychom mohli překročit určitou laťku, je na to potřeba čas. Tuhle desku jsme vydali po třech letech a je to na ní poznat.

Očima blízkých

Petr Martínek, bubeník FiXy:
Známe se už přes dvacet let a je toho opravdu spousta, čeho si na Márdim vážím. Když vynecháme osobní věci, tak se mi moc líbí to, jak umí ostatní strhnout ke svému nápadu. Prostřednictvím svých textů dokáže lidem nabídnout jiný pohled na svět. Navíc se na něj člověk může spolehnout i v krizových situacích.

Pavel Milichovský, frontman Volantu:
„Márdiho znám asi dvacet let. Co se týče umělecké roviny, je to takové zjevení – ale v nejlepším slova smyslu. Pro mě je to autentický pankáč. V osobní rovině je to správný táta od rodiny. Můj obdiv má proto, že v Pardubicích pořádá benefiční festivaly. Je takovou záštitou, že sem dokáže zadarmo dostat kapely, které by sem jinak nepřijely. Sám z toho nic nemá a celá jeho snaha je opravdu obdivuhodná. Navíc ani nechápu, že při svém vytížení dokázal natočit i album pro děti Mixle v piksle, které je fakt skvělé."

Lenka Štěpánková

Autor: Redakce

15.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies