VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Wabi Daněk: Natáčení Ďáblova stáda bylo nad všecky omlazovací kůry

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Poprvé od vydání úžasné i úspěšné desky  „Ďáblovo stádo" (Universal Music, 2012) zahraje v Ústí písničkář Wabi Daněk, ročník 1947, autor trampských hitů „Rosa na kolejích" či „Hudsonské šífy".

24.1.2013
SDÍLEJ:

Písničkář Wabi Daněk natočil vloni skvělou, mimořádně úspěšnou desku Ďáblovo stádo.Foto: Jiří Turek

Sám Wabi loni v Ústí na finále Festivalu Porta hrál na vzpomínkovém koncertě k nedožitým osmdesátinám trampského písničkáře Kapitána Kida, tedy Jaroslava Velinského, svého kamaráda. A na „Stádu" natočeném s výbornými muzikanty, albu, na němž se dočtete „Staré trampské písně nejsou jen o kovbojích a táboráku, ale především o lidských příbězích, chtíči, vině, trestu. Skrývají ideály i útrapy obyčejného života," má i Kidovu píseň „Kdo mi oči zatlačí". I o ní byla řeč v rozhovoru, zdaleka ne jen pozvánce na koncert Wabiho Daňka s kytaristou Milošem Dvořáčkem v pátek 25. ledna v Národním domě v Ústí nad Labem.

Stádo je dík i pocta

Wabi, vnímáte písničky z alba „Ďáblovo stádo" také jako dík a poctu jejich autorům? A zdaleka nejen těm z České kotliny?

O tom ani na chvíli nepochybujte. Co se českých písniček týče, většinu jejich autorů znám, vážím si jich a první otázka po natočení zněla:  „Co by na to asi řekli. A těch pár převzatých? Jaký vztah bych měl k nim mít?" Titulní písničku „Ďáblovo stádo" složil Stan Jones rok po mém narození a byla jednou z těch, které se „hoblovaly" u ohňů. A u těch ostatních je to velmi podobné.

Bez hostů radši ne

Moc písní z „Ďáblova stáda" živě s Milošem Dvořáčkem nehrajete. Nechcete je hrát bez bohatých aranžmá a hostů, že?

Uhodil jste hřebíček na hlavičku.  Na albu je jen málo písniček, které by přearanžováním do dvou kytar neztratily na síle. Přesto se o to pokusíme.

Stýská se vám po některém z autorů písní vaší nové desky? Nebo vás třeba „jen" mrzí, že se mu svou verzí už bohužel nemůžete pochlubit?

Po některých samozřejmě ano. Wabi Ryvola i Kapitán Kid nechybí jenom mně. O ostatních autorech nemluvím. Občas je totiž dosud potkávám.

Už jsem je znal

Jsou na desce „Ďáblovo stádo" také písničky, které jste hrál už ve svých začátcích, třeba  ještě dříve, než vás začala hudba živit? Na které jste se i učil…

Jednou z výhod tohoto výběru byla, mimo jiné, skutečnost, že jsem se nemusel písničky učit . Všechny , s výjimkou písně „Bílý šátek",  jsem znal a občas i hrával.

I když občas některá ta písnička pěkně swinguje, pro mě nečekaně „Ďáblovo stádo", repertoár alba tvoří spíš teskné či temné kousky. Která z písní je pro vás odlehčením, snad až „veselá"?

Ale my jsme nechtěli být veselí.  Album to má dokonce v podtitulku. Co by mělo vnášet úsměv do duše posluchače, je radost z pěkné muziky. A pro mne osobně i překvapení nad nezvyklou aranží mých „Hudsonských šífů".

Dvě romantické dámy

Dříve bych nečekal na vašem CD Anetu Langerovou, ale ona  se poslední dobou „slušně rozjela", soudím. Písničkářku Radůzu bych naopak čekal, ovšem musím uznat: Oběma těmto zpěvačkám to na „ďábelském" albu sluší, daly mu cosi navíc.

Důvody, proč byly přizvány,  jsou nabíledni. Obě dámy mají vztah k romantickým písním a obě znají Davida Landštofa – bubeníka a producenta alba „Ďáblovo stádo". S Anetou Langerovou hrál, s Radůzou hraje. A Davidova schopnost zbláznit kohokoliv pro dobrou věc by si zasloužila samostatný článek.

Mohl to být Hansard

Ale mám ještě na „Ďáblovu stádu" jeden vlastní „skrytý" tip, pro Čechy prozatím ještě málo známou Šárku Adámkovou, hlavní postavu české skupiny Sarah and the Adams. Co ona dala vaší nové desce?

Co se Šárky týče, poznal jsem ji až při zkouškách před natáčením a nemohu jinak, než opakovat svůj bonmot, jímž jsem ji představoval při živém koncertu uzavírajícím natáčení. Dívka, u níž můžeme mluvit o štěstí, že ji před námi nepoznal Glen Hansard.

Dvě zpěvačky, dvě další hudebnice a navrch autorka designu alba i klipů… Byl pro vás ženský element ve studiu a při práci na desce vůbec důležitý?

Neznám žádný obor lidské činnosti, v němž by ženský element nebyl důležitý. Snad jen s výjimkou ostrova Athos.  Ale… kdo ví ?

Mrtvej vlak a mráz

Temný song „Mrtvej vlak" je jako z hororu, mráz jde při jeho poslechu po zádech. Řekněte, máte to podobné?

Ano, šel mi mráz po zádech. Ale z očekávání, co na mou verzi řekne autor, Miki Ryvola.

A jak tedy reagoval?

Řekl mi to kulantně, protože je slušný a mírumilovný člověk a  tipnul bych si, že jsem od něj dostal dvě mínus.

Vím, že hrajete stále, už roky… Přesto, nakopla vás ta deska, dala vám ještě větší chuť do práce? A byl byste rád, kdyby se s vámi ve studiu ještě někdy sešel tak skvělý tým?

Musím se přiznat. To natáčení bylo nad všecky omlazovací kůry. Ukažte mi někoho, kdo by takovou možnost odmítnul. Už se těším, až se zas David do něčeho zakousne.

Kdo tu má pravdu?!

Z písně „Kdo mi oči zatlačí" jste s týmem Ďáblova stáda udělali dokonalý funébr marš. Proč došlo na tuto Kidovu píseň? Má jich moc, nebylo těžké vybrat si. A ve světle, respektive v temnotě událostí počátku roku 2012, kdy Kapitán Kid zemřel, může působit jako zvláštní černý humor, k němuž ani Kid neměl daleko… Mám pravdu?

Nemáte pravdu. Schválně jsem si tu nahrávku přehrál. Je-li to funébr marš, pak je hodně „bufo".  Vzpomínám, že jsem při posledním „trestném poslechu" myslel na Kapitána Kida a představoval si,  jak by se  asi tvářil. Takže vlastně máte pravdu.

Autor: Radek Strnad

24.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies