VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dramaturg Jan Žemla: Je to příležitost a výzva, kterou chci využít

Brno /ROZHOVOR/ - V brněnské filharmonii patřil dramaturg a manažer Jan Žemla do energického týmu Davida Marečka. Ten se však loni rozhodl vyměnit svůj post ředitele Filharmonie Brno za Českou filharmonii v Praze. Ani ne rok a půl poté opouští brněnský orchestr i Jan Žemla a chce své zkušenosti zúročit. Od 1. září povede Janáčkovu filharmonii v Ostravě.  

28.8.2012
SDÍLEJ:

Jan ŽemlaFoto: Deník/Pavel Sonnek

Do konce vašeho působení ve Filharmonii Brno zbývá jen pár dní. Co vás nejvíc zaměstnává?

V této chvíli sedím takříkajíc na dvou židlích. Své působení v Brně se snažím uzavřít předáním všech náležitostí, aby mým odchodem nedošlo k narušení chodu Filharmonie Brno. Zároveň se seznamuji s provozem Janáčkovy filharmonie Ostrava, kde jsem strávil v podstatě veškerou svou dovolenou.

Řekl jste, že se budete snažit, aby se Janáčkova filharmonie stala moravským orchestrem číslo jedna. Znamená to, že se teď budete snažit „pokořit" brněnský orchestr?

Janáčkova filharmonie má velký předpoklad k tomu, aby se číslem jedna na Moravě opravdu stala. Orchestr se musí v některých oblastech jasně vyprofilovat a ukázat své přednosti. Myslím tedy, že cílem není „pokořit" Filharmonii Brno. Oba orchestry jsou přibližně na stejné úrovni. Cílem bude zdůraznit charakteristické rysy a osobitost Janáčkovy filharmonie Ostrava. Mělo by vzniknout jakési soutěžní prostředí, které by motivovalo všechny moravské orchestry.

Jaké rysy to jsou?

Například určitá specializace na repertoár 20. století je jistě její velkou předností, kterou se může pyšnit již nyní. A samozřejmě se musí hrdě hlásit k Leoši Janáčkovi, jehož jméno má ve svém názvu.

Téměř celou sezonu byla Janáčkova filharmonie bez ředitele i šéfdirigenta. Ředitel už byl zvolen, prozradíte, kdo bude šéfdirigentem?

V podstatě celou sezonu filharmonii vedl Jan Hališka, který byl vedením orchestru pověřený, dokud nebude vybrán nový ředitel. Za tu dobu udělal spoustu moudrých rozhodnutí, která mi nyní nástup do funkce částečně usnadňují. Otázka šéfdirigenta není vůbec snadná. Já sám mám vlastní představu o tom, jaký typ dirigenta k vedení Janáčkova filharmonie Ostrava potřebuje a napadla mě i konkrétní jména. Výběr však podléhá společné diskusi s orchestrem, takže jakékoliv jméno zatím prozradit nemohu.

Když jste se rozhodoval ucházet se o místo ředitele ostravského orchestru, co všechno jste tehdy zvažoval?

Dospěl jsem k názoru, že přichází příležitost zúročit zkušenosti nabyté ve Filharmonii Brno a prostě jsem ji chtěl využít. Ovlivnilo mě také to, že Janáčkova filharmonie Ostrava je svou činností a strukturou velmi podobná Filharmonii Brno. Věděl jsem tedy, co můžu očekávat a měl jsem od začátku poměrně jasnou představu o tom, jakým směrem orchestr vést. Zajímavý pro mě byl i vztah Ostravy ke kultuře obecně. O svém rozhodnutí jsem se samozřejmě radil s rodinou a přáteli z hudební branže.

Nehrálo roli třeba i to, že Filharmonie Brno má nyní velmi těsný rozpočet a kvůli nedostatku peněz se obává dalších sezon?

Nedostatek peněz je v současnosti evropským problémem, není to tedy pouze záležitost Filharmonie Brno. Podobným problémům budu jistě čelit i v Ostravě. Při řešení těchto otázek proto musí docházet k vzájemnému pochopení a vůli situaci řešit na všech stranách u zřizovatele, vedení orchestru a pak samozřejmě orchestru samotného, tedy u jednotlivých umělců. Je třeba si uvědomit, že kultura a umění jsou velké lidské výsady a jako k takovým bychom k nim měli všichni přistupovat.

V týmu dnes už bývalého ředitele Filharmonie Brno Davida Marečka jste pracoval s velkým nasazením, vaše společné působení dalo orchestru novou tvář. Teď z Brna po Davidu Marečkovi odcházíte i vy. Nakolik to podle vás může budoucnost brněnského tělesa ovlivnit?

To je samozřejmě velmi těžké odhadnout. Ve Filharmonii Brno jsem ovlivňoval poměrně zásadní věci, pomáhal jsem jí udávat umělecký směr, o kterém jsem byl přesvědčen, že je ten nejlepší. Zároveň se však tím otvírají i nové možnosti pro Zbyňka Matějů, současného ředitele Filharmonie Brno, který bude moci předat orchestru své zkušenosti a ideje a tím posunout Filharmonii Brno zase jiným směrem.

Narodil jste se v Brně, bydlíte v Drnovicích u Lysic. Znamená to, že se nyní do Ostravy přestěhujete?

Ano, funkce ředitele je časově velmi náročná, proto se do Ostravy stěhuji. Mám naštěstí chápavou a vstřícnou rodinu, která tím bohužel trochu utrpí, nicméně se jí to budu snažit maximálně vynahradit.

Po čem nebo po kom se vám bude v brněnském orchestru nejvíc stýskat?

Zejména po orchestru samotném. V této instituci jsem přece jen působil několik let a vybudoval jsem si k ní vztah, který nelze jen tak přerušit. Skvělý vztah mám i s šéfdirigentem Aleksandarem Markovićem a se svými kolegy v managementu. Proto budu i nadále sledovat dění kolem Filharmonie Brno a pokud mi to čas dovolí, s radostí budu dále navštěvovat její koncerty.

Kdo je… Jan Žemla

- narodil se 6. srpna 1981 v Brně, žije v Drnovicích na Blanensku

- na Masarykově univerzitě v Brně vystudoval Hudební vědu, kde pokračuje v doktorském programu

- je vedoucím oddělení koncertních činností a dramaturgie Filharmonie Brno (do 31. srpna), od 1. září povede Janáčkovu filharmonii v Ostravě

- je také členem dramaturgické rady festivalu Janáček Brno a dramaturgem festivalu Moravský podzim

- je svobodný, žije s přítelkyní a dvěma syny.

- k jeho koníčkům patří práce, rodina, horská turistika, má rád rychlou jízdu autem a dobré jídlo

Autor: Markéta Stulírová

28.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Petr Nečas a Jana Nagyová (dnes Nečasová).
3 8

Jana Nečasová znovu stojí před soudem. Předchozí rozsudky byly zrušeny

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
2

Mobilní operátor O2 má výpadek, nejdou hovory

Macrona Paříž miluje. Dala mu o 29,2 procenta víc než Le Penové

Počty, které nelze nepřehlédnout. I když slibuje nesplnitelné, i když opisoval svůj volební program od Hollanda, v prvním kole letošních prezidentských voleb vyhrál centrista Emmanuel Macron nad extrémní pravičáckou Marine Le Penovou.

České pálenky jdou na odbyt. Rudolf Jelínek vydělal přes 23 milionů

Zisky společnosti Rudolf Jelínek v loňském roce zaznamenaly meziroční nárůst o devět procent. Výrobce pálenek loni dosáhl výnosů ve výši 440 milionů korun a jeho zisk po zdanění činil 23,2 milionu korun. 

AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 ve směru na Prahu u Domašova stojí. Blokuje ji nehoda

/FOTOGALERIE/- Kvůli nehodě stojí od pondělní půl deváté ráno dálnice D1 na 170. kilometru u Domašova. Srazily se tam kamion, dodávka a osobní auto.

Čeká vás smrt, vzkazuje Severní Korea Spojeným státům

Čínský prezident Si Ťin-Pching vyzval jak Spojené státy, tak Japonsko, aby se zdrželo neuvážených kroků. Reagoval tak na probíhající společné cvičení Japonska a USA v blízkosti Korejského poloostrova. Zúčastnila se ho americká letadlová loď Carl Vinson a další doprovodné lodě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies