Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřel dudák Josef Režný, který svůj život prožil naplno

Strakonice - Český národopis přišel v pondělí 10. prosince 2012 o výraznou osobnost, legendárního dudáka ze Strakonic, zakladatele tamního dudáckého festivalu.

12.12.2012
SDÍLEJ:

Ve věku 88 let zemřel 10. prosince 2012 legendární český dudák a rodák ze Strakonic Josef Režný.Foto: Archiv MěKS Strakonice

V pondělí 10. prosince 2012 přišel český národopis o výraznou osobnost, která se zasloužila zvláště o rozvoj folklorních tradic českého jihozápadu a českého dudáctví. Ve věku 88 let zemřel pan Josef Režný ze Strakonic.

Je snad nemožné říci, zda byl pan Režný více muzikant, organizátor, folklorní sběratel, kapelník, spisovatel, muzejník či ještě něco dalšího. Byl to zkrátka člověk činorodý, osobnost, jejíž působení bylo nepřehlédnutelné. Charakterizovalo jej to, že když se pro něco rozhodl, dělal to s plným nasazením a jeho ideje se mu dařilo proměňovat ve skutečnost. K tomu mu napomáhala i manželka Julie, která nejen že mu vytvářela rodinné zázemí, ale byla mu oporou i v národopisné práci. Dokonce ilustrovala některé manželovy publikace.

Josef Režný se narodil 2. února 1924 ve Strakonicích, kde prožil celý svůj život. 
K hudbě jej vedli již od dětství rodiče. Začal hrát na housle, později na violu a časem zvládl i kontrabas. S tímto nástrojem našel uplatnění ve studentském orchestru strakonického gymnázia. Na konci roku 1942 se ještě jako student gymnázia stal basistou Strakonické dudácké kapely Jiřího Malkovského. Roku 1949 založil Josef Režný Národopisný soubor, naučil se hrát na dudy a vystupoval tu jako dudák. Z Národopisného souboru se posléze utvořil Prácheňský soubor lidových písní a tanců, kde se Režný stal jeho uměleckým vedoucím.

Nasbíral tisíc písní

Zájem o lidovou kulturu se u něj začal stále více prohlubovat. Nejen že studoval dostupnou literaturu a archivní prameny, ale sám začal s terénními výzkumy a sběratelskou činností v oblasti Prácheňska. Podařilo se mu nasbírat na 
1 000 lidových písní, z nichž necelá polovina byla publikována, vytvořit 128 záznamů 76 různých tanců, pořídit nahrávky a notové přepisy hry dudáků. Přestože hudba byla jeho hlavním zájmem, zapisoval také nářečí, přísloví, pořekadla a zvyky.

Postupem času se stal jedním z předních odborníků v oboru lidových hudebních nástrojů se zaměřením na dudy. Léta se soustavně věnoval výzkumu a dokumentaci dud a dudácké hudby nejen v naší, ale i v evropské kulturní tradici.

Byl předsedou Ústředního poradního sboru pro soubory lidových hudebních nástrojů ÚDLUT Praha a Krajského poradního sboru SLPT. Působil jako instruktor některých souborů, sbormistr, učitel hry na dudy v různých dudáckých kurzech. Bohatá byla i jeho přednášková činnost. Vystřídal několik civilních povolání, naposledy pracoval jako ředitel Městského muzea ve Volyni.

Do dějin našeho regionu se zapsal mimo jiné tím, že se stal spoluzakladatelem a organizátorem Jihočeských slavností písní a tanců ve Strakonicích (1955-1961) a posléze Mezinárodních dudáckých festivalů (MDF) ve Strakonicích. Kvůli svým politickým postojům byl však na řadu let z organizace dudáckých festivalů vyřazen a plně se mohl zapojit opět po roce 1989.

Předal lásku k hudbě

Dovolte mi osobní vzpomínku. Pana Režného jsem sice znala řadu let jako výborného dudáka a vedoucího Prácheňského souboru, ale bližší spolupráci jsme navázali až při práci na publikaci o MDF ve Strakonicích a to před více než deseti lety. Tehdy mě ohromil nejen svými širokými znalostmi z různých vědních oborů, ale také svým profesionálním přístupem při psaní výše zmíněné knihy.

Přestože mu v té době bylo již téměř 80 let, pracoval velmi usilovně a systematicky. Své poznámky si psal ručně tužkou a různě si je doplňoval poznámkami. Pokud s něčím nebyl spokojen, byl schopen už napsaný text nahradit úplně novým a to tak, aby byl nejen plný informací, ale také čtivý. Společná práce s panem Režným byla pro mě velká zkušenost a jsem moc ráda, že jsem mohla být u vydání i jeho několika dalších publikací. Za dobu svého působení vyšlo Josefu Režnému kromě řady odborných článků a statí i několik zajímavých monografií.

Lidová kultura byla v jeho životě opravdu důležitá a je hezké, že lásku k hudbě a 
k folkloru se mu podařilo předat mladším generacím, a to 
i ve své vlastní rodině. Na závěr si dovolím převzít část citátu Jana Wericha: „Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl…" A to se panu Josefu Režnému podařilo. Svůj život prožil naplno a plody jeho práce tu s námi zůstávají dál. Je teď na nás, jak se nám je podaří zachovat a snad i dále rozvíjet.

IRENA NOVOTNÁ
Autorka je etnografka

Autor: Redakce

12.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Peníze. Ilustrační foto.
1 15

Minimální mzda se od ledna zvýší na 12 200 korun

Jiří Hynek, Realisté
3 15

Realisté navrhují na Hrad šéfa asociace obranného průmyslu Hynka

AKTUALIZOVÁNO

Španělská policie identifikovala řidiče vraždící dodávky z La Rambla

Řidič dodávky, který má na svědomí čtvrteční vražedný útok na populární barcelonské třídě La Rambla, byl konečně ztotožněn. Uvedla to agentura DPA s odkazem na španělskou policii. 

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

/VIZUALIZACE/ Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení