VYBERTE SI REGION

Zemřel dudák Josef Režný, který svůj život prožil naplno

Strakonice - Český národopis přišel v pondělí 10. prosince 2012 o výraznou osobnost, legendárního dudáka ze Strakonic, zakladatele tamního dudáckého festivalu.

12.12.2012
SDÍLEJ:

Ve věku 88 let zemřel 10. prosince 2012 legendární český dudák a rodák ze Strakonic Josef Režný.Foto: Archiv MěKS Strakonice

V pondělí 10. prosince 2012 přišel český národopis o výraznou osobnost, která se zasloužila zvláště o rozvoj folklorních tradic českého jihozápadu a českého dudáctví. Ve věku 88 let zemřel pan Josef Režný ze Strakonic.

Je snad nemožné říci, zda byl pan Režný více muzikant, organizátor, folklorní sběratel, kapelník, spisovatel, muzejník či ještě něco dalšího. Byl to zkrátka člověk činorodý, osobnost, jejíž působení bylo nepřehlédnutelné. Charakterizovalo jej to, že když se pro něco rozhodl, dělal to s plným nasazením a jeho ideje se mu dařilo proměňovat ve skutečnost. K tomu mu napomáhala i manželka Julie, která nejen že mu vytvářela rodinné zázemí, ale byla mu oporou i v národopisné práci. Dokonce ilustrovala některé manželovy publikace.

Josef Režný se narodil 2. února 1924 ve Strakonicích, kde prožil celý svůj život. 
K hudbě jej vedli již od dětství rodiče. Začal hrát na housle, později na violu a časem zvládl i kontrabas. S tímto nástrojem našel uplatnění ve studentském orchestru strakonického gymnázia. Na konci roku 1942 se ještě jako student gymnázia stal basistou Strakonické dudácké kapely Jiřího Malkovského. Roku 1949 založil Josef Režný Národopisný soubor, naučil se hrát na dudy a vystupoval tu jako dudák. Z Národopisného souboru se posléze utvořil Prácheňský soubor lidových písní a tanců, kde se Režný stal jeho uměleckým vedoucím.

Nasbíral tisíc písní

Zájem o lidovou kulturu se u něj začal stále více prohlubovat. Nejen že studoval dostupnou literaturu a archivní prameny, ale sám začal s terénními výzkumy a sběratelskou činností v oblasti Prácheňska. Podařilo se mu nasbírat na 
1 000 lidových písní, z nichž necelá polovina byla publikována, vytvořit 128 záznamů 76 různých tanců, pořídit nahrávky a notové přepisy hry dudáků. Přestože hudba byla jeho hlavním zájmem, zapisoval také nářečí, přísloví, pořekadla a zvyky.

Postupem času se stal jedním z předních odborníků v oboru lidových hudebních nástrojů se zaměřením na dudy. Léta se soustavně věnoval výzkumu a dokumentaci dud a dudácké hudby nejen v naší, ale i v evropské kulturní tradici.

Byl předsedou Ústředního poradního sboru pro soubory lidových hudebních nástrojů ÚDLUT Praha a Krajského poradního sboru SLPT. Působil jako instruktor některých souborů, sbormistr, učitel hry na dudy v různých dudáckých kurzech. Bohatá byla i jeho přednášková činnost. Vystřídal několik civilních povolání, naposledy pracoval jako ředitel Městského muzea ve Volyni.

Do dějin našeho regionu se zapsal mimo jiné tím, že se stal spoluzakladatelem a organizátorem Jihočeských slavností písní a tanců ve Strakonicích (1955-1961) a posléze Mezinárodních dudáckých festivalů (MDF) ve Strakonicích. Kvůli svým politickým postojům byl však na řadu let z organizace dudáckých festivalů vyřazen a plně se mohl zapojit opět po roce 1989.

Předal lásku k hudbě

Dovolte mi osobní vzpomínku. Pana Režného jsem sice znala řadu let jako výborného dudáka a vedoucího Prácheňského souboru, ale bližší spolupráci jsme navázali až při práci na publikaci o MDF ve Strakonicích a to před více než deseti lety. Tehdy mě ohromil nejen svými širokými znalostmi z různých vědních oborů, ale také svým profesionálním přístupem při psaní výše zmíněné knihy.

Přestože mu v té době bylo již téměř 80 let, pracoval velmi usilovně a systematicky. Své poznámky si psal ručně tužkou a různě si je doplňoval poznámkami. Pokud s něčím nebyl spokojen, byl schopen už napsaný text nahradit úplně novým a to tak, aby byl nejen plný informací, ale také čtivý. Společná práce s panem Režným byla pro mě velká zkušenost a jsem moc ráda, že jsem mohla být u vydání i jeho několika dalších publikací. Za dobu svého působení vyšlo Josefu Režnému kromě řady odborných článků a statí i několik zajímavých monografií.

Lidová kultura byla v jeho životě opravdu důležitá a je hezké, že lásku k hudbě a 
k folkloru se mu podařilo předat mladším generacím, a to 
i ve své vlastní rodině. Na závěr si dovolím převzít část citátu Jana Wericha: „Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl…" A to se panu Josefu Režnému podařilo. Svůj život prožil naplno a plody jeho práce tu s námi zůstávají dál. Je teď na nás, jak se nám je podaří zachovat a snad i dále rozvíjet.

IRENA NOVOTNÁ
Autorka je etnografka

Autor: Redakce

12.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Polský nejvyšší soud odmítl vydání Polanského do USA

Varšava - Polský nejvyšší soud dnes odmítl žádost o vydání světově uznávaného režiséra Romana Polanského do USA, kde mu hrozí trest kvůli sexu s nezletilou dívkou. Soudci zamítli stížnost podanou generálním prokurátorem a potvrdili verdikt soudu nižší instance. Dnešní rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání, informovala agentura PAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies