VYBERTE SI REGION

Zonyga: Budu hlavní kat. A Kaiserův mafiánský řidič

Břeclav - Vítěz televizní pěvecké soutěže X Factor Jiří Zonyga má za sebou hektický rok. A neodpočine si ani v jeho závěru. Čtyřiačtyřicetiletý rocker z Břeclavi bude na Silvestra vystupovat společně s dalšími známými zpěváky na Václavském náměstí v Praze.

27.12.2008 1
SDÍLEJ:

Jiří ZonygaFoto: DENÍK/Ivars Gravlejs

Zároveň se pomalu chystá na svou první muzikálovou roli. Málokdo ovšem ví, že mezitím už zvládl i první herecké krůčky před kamerou.

Je pravda, že se objevíš v novém českém filmu?
Ano, bude moje filmová premiéra. Asi před měsícem a půl jsme natáčeli první scény, další se mají dotáčet někdy v červnu. Je to spíše nízkorozpočtový film, taková crazy komedie o mafiánech. Hraju tam osobního šoféra a bodyguarda Oldřicha Kaisera, který je mafiánským šéfem. Oslovil mě režisér a přítel Gábiny Osvaldové. Nějak jsem se mu do toho ranku hodil. Jezdím tam s bavorákem a běhám se samopalem. Všem, co mě nemají rádi, můžu prozradit, že mě nakonec Rusové zastřelí. Ale pozor, mimo mě tam nehrají žádní nováčci, kromě Oldřicha Kaisera i Aňa Geislerová, Vladimír Marek, Pavel Toman a další celkem známí herci. Bude to taková sranda, určitě to spousta lidí spíš odsoudí, ale to je úplně jedno.

Hlavně jsi ale dostal roli v jednom z muzikálů, o čemž se dlouho spekulovalo…
Původně se spekulovalo o úplně jiném muzikálu, o Johance z Arku, a roli kapitána Laira, kterou předtím dělal Kamil Střihavka. Ale Touha má pořád úspěch, takže obnovená Johanka se bude hrát až někdy od konce září. Nechtělo se mi tak dlouho čekat. Navíc se vrací Kamil, takže ani nevím, kolikátou alternaci bych dostal. A čekat kvůli nějaké třetí alternaci na Laira a odmítat něco jiného, by bylo hloupé. Člověk v této branži musí vzít zavděk čímkoliv, aby nezapadl někde do propadliště dějin. Když přišla nabídka z Kladiva na čarodějnice, dlouho jsem neváhal. Je to taky historie, ještě navíc naše a velmi ponurá, a to já mám rád. Byl jsem rozhodnutý, že do toho půjdu, ještě než mně nabídli nějaké finanční podmínky. Už jsem byl podepsat smlouvu. Navíc divadlo Millenium je nádherné, je to vlastně koloseum, jeviště je dole a řady s diváky se zvedají nahoru, což je vážně působivé.

Jakou postavu budeš v Kladivu na čarodějnice hrát?
Dostal jsem roli kata. Jsou tam tři alternace a já jsem dostal hned tu první, což mě, musím přiznat, zahřálo u srdce. Budu hlavní kat. Nevím, jestli jim tak připadám, ale velmi o to usilovali. Druhý kat bude Lešek Semelka a třetí Petr Dopita. Já si ale nemyslím, že je to zase až taková pecka, že jsem nad nimi. Je to také o tom, kolik má kdo času, třeba Lešek hraje ještě v Kleopatře. Navíc se může klidně stát, že zjistí, že zpívat snad umím, ale že herectví je v čudu. Ale doufám, že to nějak zvládnu. Komediant jsem byl vždycky. Potkám se tam i s dalšími lidmi z X Factoru, Martina Pártlová dostala nějakou alternaci na roli kněžny a Kamča Nývltová má v muzikálu taky vystupovat. I Ondra Ruml byl na konkurzu, ale nevím, jak dopadl. Stoprocentně má být v Johance z Arku, kde se spolu máme dokonce mlátit, což by bylo zajímavé. On jako Raymond, já jako Lair, pokud to tedy tak dopadne. Kladivo na čarodějnice je jistá záležitost, kdežto Johanka z Arku je stále ve hvězdách.

Stále bydlíš v Břeclavi, kde máš sice svůj klid, na druhou stranu je to ale do Prahy dost daleko, nebo ne?
Není to zase tak hrozné, dá se tam dostat za dvě a půl hodiny autem nebo za tři a půl hodiny vlakem. Absolutně mi to sedí, neplánuji se do Prahy napakovat. V dubnu a v květnu se má zkoušet muzikál, to tam budu určitě pobývat víc, ale to není zase až takový problém. V Břeclavi se cítím dobře, lidé mě tady znají, už si na to zvykli. Občas mě sice i tady někdo osloví na ulici a řekne si o fotku a o podpis, ale většinou je to jenom takové to pokukování a ukazování prstem. Břeclav je v pohodě. Třeba před Vánocemi jsem ale byl poprvé v jednom kšeftě v Mikulově a byli z toho celí vedle.

Patříš k lidem, kteří o svátcích rozesílají spousty esemesek?
Nejsem zastáncem nějakého přehnaného esemeskování. Nejsem z těch, kdo by seděl a tomu ještě, tomu ještě, tomu ještě, tomu jsme nenapsal… To by bylo nekonečné. Dělám to tak, že když mi od někoho nějaká esemeska přijde, přepošlu mu svoje přání. Protože píši texty, tak si vždycky vymýšlím nějaké svoje říkání. To rozesílám. Ale vždycky jenom odpovídám. Esemeskování je sice pohodlnější, ovšem takové trochu neosobní. Rodině a blízkým rozesíláme klasické pohlednice. O tyto věci se u nás stará spíše manželka. Nakoupí hromadu pohlednic a rozesílá je rodině a známým. Mně to dá jenom podepsat.

Už víš, kde budeš trávit Silvestra?
Silvestr bude pracovní, ale příjemný. Budu vystupovat živě v Praze na Václaváku, kde si zazpívám spolu s Petrem Bendem, Ondrou Rumlem, Sámerem Issou a dalšími. Budeme tam mít směsku písní, takový set od Petra Nováka, kdy každý zpíváme část jeho písničky a potom máme jednu společnou. Každý tam také budeme zpívat něco sami za sebe. Já samozřejmě Husličky, protože si to Nova přeje a ta písnička je dobrá, mám ji rád. Myslím, že se to celkem podařilo, že to bude fajn.

Čím vlastně platíš za svůj vzestup, za popularitu? Časem, nebo něčím jiným?
Už jsem to řekl několikrát – dřív jsem jezdil s kamionem a byl jsem pryč mnohem častěji, než jsem teď. I na Silvestra, pravidelně, to ovšem jako muzikant. Hrával jsem s různýma kapelama, takže jsem na to zvyklý. I když je fakt, že manželka na Silvestry jezdila se mnou, kdežto teď jet nechce. Jednak je tady malá Tamarka a za druhé na akcích, které jsme dělali dříve, byl čas se aspoň nějak bavit. Na Václaváku ho moc nebude. Jsme tam na plný úvazek v práci a musíme si plnit to, co máme. Samozřejmě program má nějaké dimenze, takže budu muset stát někde za jevištěm a čekat, až přijde moje chvíle. Ale i když si to odzpívám, pak zase bude možná nějaké závěrečné defilé nebo něco, to člověk nikdy neví, takže tam bych rozhodně na Helenu čas neměl. Proto jedu sám.

Co tvoje nová deska Kus cesty zbývá? Jak se prodává?
Pokud statistiky nelžou, anebo nelžou ti, kteří mně o nich říkají, tak už se jí prodalo ke čtyřem tisícům kusů. A to je za tak krátkou dobu, myslím si, docela dost. Navíc v době ekonomické krize, kdy mají mnozí lidé asi jiné starosti, než kupovat nějaké cédéčko. Dneska je to s prodejem hudebních nosičů tak v háji, že za sedm a půl tisíce prodaných desek už je nějaká cena, tuším platinová. Třeba se k tomu dopídím, ale nechci předbíhat.

Má vůbec dneska smysl vydávat cédéčko? Není lepší dát nahrávku volně na internet a potom marketink kolem dělat trochu jinak?
Ta druhá cesta je asi lepší, ale já jsem to měl daný díky soutěži, že deska bude vydaná tímto způsobem. Mám teď skvělou doprovodnou kapelu, kluky Seven z Českých Budějovic, tak doufám, že příští rok všechno zůstane tak, jak je, a podaří se mi s nimi nahrát další desku. A u té už se určitě budeme rozmýšlet, jak to udělat. Ale krize možná skončí, všem se nám začne dařit velmi dobře, cédéčka zase půjdou na odbyt a za vyšší cenu. I když tomu moc nevěřím.

Mluvíš o nové kapele. Znamená to, že všechny tvé dřívější projekty spí, nebo úplně skončily?
Hodně se spekulovalo o mně a obnovené brněnské kapele Taxi. Neubíralo se to ale tím směrem, jakým bych chtěl, navíc dva kluci hrají i jinde, takže se nám pokřížily termíny a bylo by to tak donekonečna. Tudy cesta nevede. Proto jsem zkoušel složit kapelu z mých bývalých spoluhráčů. Jeden celek, ať už Elbereth, Rock Song nebo Avast, bych si nevzal, ale měl jsem vyhlédnutých pár muzikantů, že bych z nich udělal jednu kapelu, takovou regionální, slováckou. To se ale nedařilo, nešlo to skloubit. Když mně pak nabídli spolupráci Seven, vůbec jsem neváhal. Jsou to výborní muzikanti, kytarista Honza Běhunek, který dříve hrál s Kreysonem, je obrovsky zkušený. V Rusku dokonce Seven hráli před Uriah Heep. Dal jsem jim cédéčko, přijelo se na zkoušku a kluci zmákli všechno úplně perfektně.

S žádnou z břeclavských kapel tedy nepokračuješ?
Ne. Sice teď psali v bulváru, i když tam byli vyfoceni kluci ze Seven, že to byla kapela Avast, ale další den už to bylo opravené. Se Seven říkáme, že jižani se spojili.

Kde je problém? Mezilidské vztahy, nebo něco jiného?
I mezilidské vztahy. Mezi muzikanty existuje bohužel nevraživost, jeden závidí druhému. Nemám chuť ani sílu to řešit. Ani na to nemám čas. Roli hrál i fakt, že Seven fungují velmi dobře, je to sehraná kapela. I kdybych dal v Břeclavi a okolí dohromady dobré muzikanty, o čemž jsem přesvědčen, tak kapela by se teprve musela sehrávat. Měl bych to sice víc po ruce, ale vždycky někdo musí dojíždět. Takto zajedu jednou za čas do Českých Budějovic, tři dny se tam s nimi zavřu a uděláme úplně suprový program. A potom budeme stejně jezdit někde po republice, a doufám že i po Slovensku, což jsme teď tak trochu konzultovali s Igorem Timkem z No Name. On to tam sice moc nechválil, ale už jsem dostal nabídku na jedno vystoupení do Žiliny, tuším někdy v březnu, tak uvidíme. Jaro pro mě bude kvůli tomu muzikálu dost náročné, musím to všechno tak nějak poskládat, aby to zapadalo.

Ještě nějakou změnu chování lidí kolem sebe jsi zaznamenal? Nezačali se třeba objevovat rádoby kamarádi s žádostí o půjčky?
Prásk hřebíček na hlavičku. Ano, objevují se. Co k tomu říct, když lidi, které často ani pořádně neznám, si klidně řeknou o nějaké prachy? Zavolají a říkají: Zdar, já jsem ten a ten, víš, znáš mě. Tam jsme spolu byli, a já bych potřeboval půjčit na to a na to. To se nedá, to bych nedělal nic jiného. Ani těm lidem nevěřím. Někteří si asi myslí, že mám všeho na rozhazování a že kdybych jim snad něco věnoval, tak by se mně nic nestalo. Ale ono to tak není.

Co manželka a fanynky? Jak snáší, že jich v poslední době dost přibylo?
No jasně, rozšířilo se to. I předtím se jich na zábavách okresního nebo krajského kalibru pár našlo, jenomže teď mám fanynky zhruba tak od šesti do sedmdesáti let. Nevím, jestli je to tím, že se mladí stydí, ale nejvíc za mnou chodí právě těch babiček. U této práce se s tím musí tak nějak počítat, že je občas člověk někde středem pozornosti. Manželka s tím nemá problém. Dokonce mi teď řekla, když si všimla, že jsem od X Factoru zase nějaké kilo nabral, že když zchudnu, budu mít víc fanynek. A já jsem opravdu rozhodnutý, že musím jít s váhou hodně dolů, aniž bych to měl někde ve smlouvě. Dan Hůlka teď zhubl kvůli smlouvě, Petr Rychlý kvůli seriálu… Já jsem nic takového nepodepsal a říkám si, že když může hrát kata Lešek Semelka, tak ho určitě můžu hrát taky. Jeho proporcí jsem ještě nedosáhl a ani bych nechtěl. V zápřahu, který přinese muzikál a koncertování po celé republice, je fyzička nutná.

Plánuješ si nějaké předsevzetí do nového roku?
Ne, nedávám si žádná předsevzetí. Když jsem chtěl přestat kouřit, tak jsem prostě ze dne na den řekl, že přestanu kouřit. Ve spojitosti s novým rokem nad něčím takovým vůbec nepřemýšlím. Podle mého je to blbost říct: Od Nového roku začnu tak a tak. Když to chci udělat, tak to udělám třeba v polovině roku, to je přece úplně jedno.

Tak alespoň prozraď, čeho bys v příštím roce rád dosáhl? S čím budeš spokojený?
Hlavně bych chtěl vydat další desku. A budu spokojený, pokud na žebříčku popularity neklesnu níž, než jsem teď. To by mi úplně stačilo. Stoprocentně mě čeká muzikál, turné s kapelou Seven a snad i nová deska. Nějaké nápady máme, já i Honza Běhunek, přesto ještě možná oslovím i Jirku Janoucha a další autory. Chci každopádně dělat muziku a rád bych, aby se mi dařilo alespoň tak jako doposud.

Autor: Michal Šupálek

27.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies