VYBERTE SI REGION

Zpěvák Petr Kolář: A proč ne – chtěl jsem udělat ne úplně hodnou desku

Praha /ROZHOVOR/ – Zpěvák Petr Kolář svou aktuální studiovou desku s názvem A proč ne (Supraphon) vydal sice už koncem loňského roku, v rozhovoru se k ní ale vracíme až teď, protože vydařené věci je potřeba připomínat. Navíc, Petr nový materiál postupně zařadí i do svého koncertního programu, s nímž teprve za fanoušky vyrazí, takže se o ní ještě bude určitě hodně mluvit.

26.1.2016
SDÍLEJ:

TAK TO MÁM. Nejsem z těch, co za producentem přijdou a řeknou: „Prosím tě, udělej mi třináct písniček a až je budeš mít hotové, tak mi zavolej.“ Ne. Já chci do věcí kecat, radit se o nich s někým druhým, říká Petr Kolář. Autor: Michal Matyáš/Supraphon

Ohlasy na novinku jsou zatím veskrze kladné, soudě třeba z YouTube…

Četl jsem je. Pár lidí se odvážilo napsat svůj názor, rozhodně to nejsou nějaké statisíce…

Všechno, co jste chtěl, vlastně říkáte v první písničce, která dala albu i název.

Přesně tak. Ten, kdo dobře poslouchá, to tam všechno najde. Není potřeba k tomu dávat vodítko.

Co vás k tomu vedlo, vrátit se k dřívějším časům a natočit poctivou rockovou desku?

První impuls vzešel od fanoušků. Totiž – písničky z předposlední desky, která vyšla v roce 2011, jsou zvukově uhlazenější, celkově je to album hodné. Když je ale s kapelou hrajeme na koncertech, zpívám je jako bigbít, což jsem si ve studiu při jejich předchozím nahrávání nedovolil. Lidé mi na to konto začali říkat, že v živém podání znějí ty písně líp, že se jim tvrdší přístup víc zamlouvá… Začalo mi to vrtat hlavou, až jsem dospěl k závěru, že by bylo dobré udělat zase ne úplně hodnou desku, kde bych nebyl svázaný, protože ono to tak vždycky při studiové práci je, že se člověk úplně neodváže tak jako na koncertě. V případě novinky A proč ne mám pocit, že se mi to povedlo – což potvrzují i ony ohlasy – a mám z toho radost.

Mnozí tvrdí, že se jedná o váš návrat od popu k bigbítu, je to tak z vašeho pohledu?

Není, protože bigbít jsem dělal vždycky. I první deska, na které je popovější píseň Ještě že tě lásko mám, je jinak celá bigbítová. Všechno je to prostě rock, akorát možná může někde znít uhlazeněji, ale pořád je to ten kořen, který mám rád. Jak říkám, jen je někdy znát míň a někdy víc.

Tak teď je znát víc.

A to jsem rád, chtěl jsem nahrát desku s tímto syrovějším zvukem.

Obsahuje třináct věcí, za jejichž produkcí stojí kytarista a zpěvák Miloš Dodo Doležal. Jaká ta spolupráce s ním byla?

TAK TO MÁM. Nejsem z těch, co za producentem přijdou a řeknou: „Prosím tě, udělej mi třináct písniček a až je budeš mít hotové, tak mi zavolej.“ Ne. Já chci do věcí kecat, radit se o nich s někým druhým, říká Petr Kolář. Hned, co jsme se s Dodem dohodli, že s ním desku natočím, jsem k němu jel a neměl jsem předem vymyšlenou ani notu, ani slovo. Vyloženě jsem se těšil až na společný proces tvoření. Nejsem totiž z těch, co za producentem přijdou a řeknou: „Prosím tě, udělej mi třináct písniček a až je budeš mít hotové, tak mi zavolej." Ne. Já chci do věcí kecat, radit se o nich s někým druhým, přijímat od něj návrhy, rady, mít prostě na vlastní názory odezvu, abych v nich ve finále nezabředl… To by pak k ničemu dobrému nevedlo.

Takže jak to vaše tvoření vypadalo v praxi?

Vzali jsme do rukou kytary a hráli jsme – pokud to šlo, protože bylo léto, tak venku, když pršelo, tak ve studiu. Různě jsme jamovali a všechno si nahrávali. Jednotlivé záznamy jsme pak dávali dohromady a ve chvíli, kdy jsme měli pocit, že je jich hodně, znovu jsme si je pouštěli a hledali v nich melodie, akordy… Tímto způsobem jednotlivé písničky vznikaly, byla to velmi příjemná spolupráce. Dodo má rád stejnou muziku jako já – naživo sice dělá tvrdší věci, ale doma poslouchá hudbu sedmdesátých, osmdesátých let, na které jsme oba vyrůstali – takže naše myšlení a smýšlení je hodně podobné, v tom jsme se sešli.

To je z těch písniček evidentní, že jste se spolu naladili… A to jste se před tím ani osobně neviděli, jak říkáte.

Je to asi dva tři roky zpátky, co Miloš připravoval nějakou desku s vánočními rockovými baladami, a vzpomněl si na mě, nebo ho na mě někdo navedl. Zavolal mi, jestli bych na ni nenazpíval jednu věc. Souhlasil jsem, a když jsem ho pak viděl ve studiu, jak produkuje, jak pracuje se zvukem, napadlo mě, že bych ho mohl oslovit i pro své album. Ale řekl jsem mu to asi až o rok později. Od té chvíle jsme navázali tam, kde jsme skončili, a začali jsme pracovat, celý ten proces trval zhruba rok.

Sám jste kecal, abych použila vaše slovo, jak do textů, tak do hudby.

Přesně tak. S texty, se kterými jsem si úplně nevěděl rady, nebo mě napadla jen sloka či refrén, mi pomáhal Michal Bureš. Je to takový prokletý básník a překladatel, fajn člověk, kterého znám z osmdesátých let. Až oklikou jsem se pak dozvěděl, že s Dodem spolupracuje v rámci textů už dvacet let. Takže se všechno krásně propojilo, aniž by člověk chtěl. V tomto trojúhelníku jsme vytvořili všechny písně.

Jak se ty texty rodily, byl to někdy boj?

Jsem ten typ, co vždycky píše texty na hudbu. Teprve na základě pocitu z ní mě to takzvaně trkne k tématu toho kterého textu. Jsou lidi, kteří to dělají obráceně, ale já to mám takto už od čtrnácti let – akord a slovíčko, akord a slovíčko… A samozřejmě, většinou ty texty mají vývoj, nevznikají na první dobrou. Tady se patří říct, že mi jeden text napsal Martin Němec, kapelník Precedensu, s nímž spolupracuju na každé desce. Už se z toho stala tradice.

Album A proč ne obsahuje i bonus v podobě duetu s Karlem Gottem To jenom láska zastaví čas. Jak k tomu došlo?

Přišlo to nečekaně během prázdnin, kdy jsme byli v plném proudu nahrávání, už jsme měli pohromadě všechny nápady. Najednou zazvonil telefon a ozval se Karel, že připravuje desku duetů a že by si na ní přál mít také jeden se mnou. Super, byl jsem z toho nadšený a mile překvapený. Ptal jsem se ho: „A co uděláme, máš něco?" Načež mi poslal nějaký hit ze zahraničních zdrojů… Říkal jsem mu: „Jo, to je pěkné, ale mám takovou myšlenku, že by bylo dobré mít mezi všemi těmi světovými songy, které jsi na album vybral, také původní český duet." A Karel odpověděl: „Myslíš, že tady ještě někdo umí něco složit?" Já jeho pohled chápu, protože byl zvyklý spolupracovat s Karlem Svobodou a dalšími renomovanými autory, kteří byli takzvaně sázkou na jistotu – i když je pravda, že v poslední době se Karlovi daří objevovat mnohé mladé nadějné tvůrce… No, takže jsme s Milošem přichystali píseň – já jsem nazpíval svůj part, Miloš ten Karlův – a jel jsem s ní za Karlem domů na Bertramku. Pustil jsem mu ji a on říkal, tohle beru. Písničku jsme hned nahráli a v září nejdřív vyšla na jeho pětialbu duetů, tak jak jsme se dohodli, a následně na mé novince.

V té písničce zní Karel Gott jinak – přidal na hlase, prostě se z něj stal taky rocker. K tomu jste ho navedli?

Inspirovalo ho k tomu prostředí studia v Žirovnici na Pelhřimovsku, kde jsme nahrávali, které je vyzdobené rockovými artefakty a tudíž lehce evokuje tu starou tvrdší hudbu. Karel si sám přál, abychom náš duet pojali jako rockovou baladu, za což jsme byli rádi, protože nám to zapadlo do našeho konceptu – a když si ho poslechnete, tak zjistíte, že ta písnička z ostatních nevybočuje, i když jde o bonus. Prostě se chtěl, jak někde říkal, trošičku stylizovat do mého žánru, což se mu povedlo. Rozhodně jsme ho do ničeho netlačili.

K duetu jste natočili pěkný klip v pěkné krajině…

Kolem Karlštejna, krajina je tam opravdu nádherná, vyšlo nám i počasí, nebyla zima, svítilo sluníčko. A další záběry jsme pořídili ve starých továrních halách ve Vysočanech, které využívá hodně filmových štábů – ještě pořád tedy něco lidem přinášejí.

A jak se vám vezlo mistra na motorce?

Pohybovali jsme se na veřejné silnici, takže jsme někdy museli zastavit dopravu, o život jdoucí to ale nebylo, dával jsem na Karla pozor. On ví, že s motorkami – tahle byla z roku 1929 – nemá takovou zkušenost, takže se mi plně svěřil do rukou. Pojetím toho klipu jsme chtěli vyjádřit, co vlastně celý život děláme – cestujeme od města k městu a hrajeme pro lidi v sálech. To je to, co nás oba baví.

Co pro vás samotného nová deska znamená? Můžeme připomenout, že je návratem na domácí půdu, protože tu předchozí jste natáčel v Americe.

Když to shrnu, znamená pro mě radost. Mám pocit, že je to z ní i patrné. Trošku jinak na ní zpívám, jsem na ní svůj, protože Miloš je nekompromisní a dostal ze mě přirozenost, kterou – jak jsem říkal na začátku – někdy ve studiu potlačuju. Ale ne záměrně, spíš proto, že mám pocit zodpovědnosti, jsem perfekcionista, chci být dobrý, nechci nic přetáčet. „Na tyto věci se vykašli," nabádal mě Miloš. „Výraz je strašně důležitý…" Já to vím! Akorát jsem to neukočíroval, nebo jsem dělal s lidmi, kteří mi to tak urputně neříkali, anebo říkali, že je to dobré. A já jsem se jimi nechal uchlácholit. Takže se budu opakovat – jsem maximálně spokojený, na desce zpívám tak jako na živém koncertu, kdy se člověk může odvázat, uvolnit. Jsem rád i za to, v jakých konstelacích vznikla. A chci, aby tu radost z ní měli i posluchači.

Takže teď budete nový materiál zařazovat i do koncertního programu.

Určitě, něco budu muset na druhé straně vyhodit, abychom nebyli moc dlouzí, ale nějak se s tím poperu. Předpokládám, že budeme hrát takových čtyři pět nových věcí a postupně chci přidávat další, protože je potřeba, aby se dostaly mezi lidi. Víme, jak to dneska chodí. Teprve až když lidé písničky slyší na koncertě, více si je osvojí.

Kdy to bude?

Ještě s tím chvíli počkáme, až se lidé s albem seznámí. Osobně si myslím, že není na první poslech. Mám mimochodem takové ohlasy i od kamarádů, kteří jsou ortodoxní bigbíťáci a znám je třicet let. Říkají, že až když jej slyšeli potřetí, tak jej tam chtěli zase dát znova.

A vy, oblíbil jste si zvlášť nějakou píseň?

Všechny mám rád. Jsou to hezké věci, už jsem tu desku slyšel tisíckrát. Dnes přijdu a nevadí mi to, poslouchám ji dál, nejsem procesem té práce otrávený. Někdo řekne: „Jsem tak rád, že to mám za sebou, a teď poslouchejte!" Tak něco takového v mém případě absolutně nehrozí!

Autor: Gabriela Kováříková

26.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bouřky dnes hrozí hlavně v Jeseníkách a Beskydech

Praha - Hlavně v horských oblastech Jeseníků a Beskyd se dnes mohou objevit intenzivní bouřky, které mohou doprovázet přívalové srážky a silný nárazový vítr. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu platí pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj od dnešních 11:00 do 21:00. Přívalový déšť může zatopit níže položená místa či sklepy.

Katolická církev za rok investovala do škol přes 100 milionů Kč

Praha - Katolická církev za poslední rok investovala do škol více než 100 milionů korun. Peníze byly využity především na rekonstrukce objektů současných škol a školských zařízení, ale také na nákup budov. Dnes o tom informoval František Jemelka z tiskového střediska České biskupské konference.

Policisté obvinili řidiče vodního skútru ze smrti dívky na Orlíku

Písek - Písečtí kriminalisté obvinili devatenáctiletého řidiče vodního skútru ze smrti mladé ženy. Když v červenci jela se svým přítelem na loďce po hladině orlické nádrže, obviněný do loďky skútrem narazil, řekla mluvčí písecké policie Kamila Čuřínová Ingrišová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies