VYBERTE SI REGION

Zrní: Kapela musí dělat, co ji baví. To je základ

Třebíč /ROZHOVOR/ - Se svoji nejnovější deskou Následuj kojota začátkem března na Béčko přijela kapela Zrní. Kladenská pětice se těší uznání kritiky i přízně publika, v červenci si zahraje s Janáčkovou filharmonií na Colours of Ostrava a chce se prosadit v zahraničí. I o tom si s redaktorem Deníku povídal zpěvák Jan Unger.

8.4.2015 1
SDÍLEJ:

Kladenskou skupinu Zrní tvoří pětice muzikantů. Kromě zpěváka Jana Ungera (vlevo) to jsou kytarista Jan Juklík (uprostřed), baskytarista Jan Caithaml (vpravo), houslista Jan Fišer Ondřej Slavík, který ovládá bicí, akordeon a beatbox. Foto: Barbora Dvořáková

Začátek rozhovoru se poněkud opozdil, Zrní si totiž dali hodně záležet se zvukovou zkouškou. „Konkrétně Béčko je docela složitý prostor na zvučení. Aby to bylo pěkné, stojí za to si s tím vyhrát," přemýšlel zpěvák. Delší čekání se nakonec vyplatilo, zvuk se povedl, což, jak pravidelní návštěvníci Béčka dobře vědí, nebývá úplně pravidlem. Plný klub se tak mohl nerušeně ponořit do „Něžnýho artbrutu a kladenskýho uhelnýho zenu."

Začátkem března se objevila informace, že na Colours of Ostrava budete hrát s Janáčkovou filharmonií, navíc na hlavním pódiu a hned po hlavní hvězdě festivalu Björk. Nejste z toho trochu nervózní?

Je to super! Nervózní nejsme a těšíme se moc. Samozřejmě to pro nás bude zodpovědnost vůči pořadatelům Colours, abychom naplnili jejich očekávání a jejich přání, nechceme je zklamat. Není to nervozita, je to spíš přijetí zodpovědnosti. Chceme to udělat hezké.

Říct vám před pár lety, že budete ve společnosti jmen jako je Björk, Caribou, Swans nebo Kasabian, asi byste tomu moc nevěřili, že?

Tak to ne (usmívá se). Až když jsem to dával na náš facebook, došlo mi, že to vypadá fakt skvěle. Je to od pořadatelů hrozně hezké, věří nám, že na to máme.

Jak celý nápad vznikl?

Ředitelka Colours Zlata Holušová za námi přišla po jednom našem akustickém koncertu na Nouvelle Prague. To je showcaseový festival, kde se setkávají promotéři a dramaturgové různých akcí z celého světa a krom konferencí a diskusí zde vystupují i nadějné kapely. No a na tom pražském jsme byli českými headlinery. Když nás tam Zlata slyšela, hned se nás ptala, co bychom říkali, kdyby nás spojila s Janáčkovou filharmonií a našla nám na Colours nějaké pěkné místo. Nabídla nám to sama hodně spontánně.

Kdyby s návrhem na hraní s filharmonií nepřišla Zlata Holušová, napadlo by to vás samotné? Přece jenom nejste zdaleka první česká kapela, která si zahraje s orchestrem a ne vždy to dopadlo úplně dobře.

My jsme poslední dobou přemýšleli, co dál s kapelou, abychom nezapadli do stereotypních kolejí. Přece jenom ročně objíždět pořád dokola přes sto klubů, to pak začne být takové, že vyložíš, naložíš, vyložíš, naložíš… Nám se to ještě neděje, ale tušíme, že by se to stát mohlo, a proto jsme chtěli vymyslet nějaké nové projekty a někam to posunout. Zrovna o hraní s orchestrem jsme uvažovali taky, ale rovnou jsme si řekli, že bychom neradi, aby to bylo jenom pro efekt.

V pořadu Kombo na ČT art jste říkal, že nechcete, aby byl orchestr jenom laciný doprovod.

Protože často to je tak, že orchestr je ke kapele jenom jako smyčcová vata, aby to nabralo nějakou vážnost, což nechceme. My bychom rádi využili pestrosti všech možných nástrojů a posunuli naši hudbu někam dál.

Nyní se o Zrní také mluví v souvislosti se snahou prosadit se v Evropě. Je to cíl, za kterým nyní nějak systematicky jdete?

Oslovil nás jeden opravdu významný agent evropských kapel a řekl, že nám věří a že máme na to v Evropě se prosadit. Je pro to ale potřeba udělat nějaké věci, musíme nazpívat kompilační album v angličtině, abychom s ním mohli oslovovat konkrétní promotéry festivalů. Dal nám prostě řádku rad, o kterých jsme si řekli, že je do roka splníme. Není to o tom, že když si chce kapela zahrát za hranicemi, tak tam jednoduše vyrazí a po pár koncertech se vrátí domů. Musí to mít nějaký koncept, zahraniční promotéři by měli vidět, že má kapela reálný plán v dané zemi opravdu fungovat. Třeba že tam má vlastní label.

Když už jsem zmínil Kombo, tam také zazněl váš názor, že u písniček nejsou nejdůležitější slova, ale celková energie. Proč tedy kompilační album v angličtině?

Na tom se shodla spousta lidí právě na Nouvelle Prague, že čeština může být pro zahraniční publikum exotická a příjemná a že je hlavní energie. Zároveň nám ale říkali, že je dobré mít pět písniček v angličtině, aby bylo vidět, že chceš komunikovat. Je to často praktikovaný model, dělala to Björk nebo další severští muzikanti, že mají pár písniček v angličtině a zbytek ve svém rodném jazyce. Takhle to chceme taky.

Podobný model z českých kapel praktikují Dva. Koncertují hodně v zahraničí, mají jasný koncept, nyní i úspěch a přitom zpívají vymyšleným jazykem.

A nikomu, myslím, nechybí, že jim nerozumí. Z vlastní zkušenosti taky vím, že zahraničním kapelám nerozumím zdaleka všechno a když jsem byl mladší, nerozuměl jsem nic. Stejně mě to bavilo, protože cítíš, co kapela chce svojí hudbou říct.

Pojďme k vaší nové desce Následuj Kojota. Je jiná, než předchozí alba, na první poslech neobsahuje výrazné hity, je složitější. Byl to váš záměr, nebo to vyplynulo ze situace?

Přirozeně vyplynulo, že se to stalo naším záměrem (usmívá se). Kapela prostě musí dělat, co jí baví, to je úplně základní. Potom to bude bavit i lidi. Předchozí deska nás nějak zviditelnila a my byli na rozcestí, jestli toho využít a udělat třeba popovější album, ale spíš jsme chtěli jít opačným směrem. Hledat a experimentovat tak, aby nás to bavilo, a to je pro nás hlavní. Myslím, že tahle cesta se vyplatí vždycky.

Baví vás být slavní?

My nejsme slavní (usmívá se). Nás prostě baví hrát spolu a tohle neřešíme.

Loni jsem vás slyšel na festivalu v rumunském Banátu a přišlo mi, že jste se tam strašně hodili. Vrátili byste se tam znovu?

Pro příští rok o tom uvažujeme, ale teď to neumím říct. Takové akce se nám fakt líbí a máme je rádi, ale je to těžké skloubit s jinými festivaly. A upřímně to bylo docela náročné, hlavně několikahodinová cesta autobusem. Ale bylo to super, na Banát vzpomínám hrozně rád.

Kde vůbec hrajete raději? Festivaly nebo kluby?

Hlavní je vždycky konkrétní akce. Může být skvělý festival venku a špatný koncert v klubu a naopak. Kdybych to měl zestručnit, tak mám radši kluby, ale je to vážně o konkrétním místě a na festivalu třeba i o tom, kdo tam hraje další. Aby to nebyl jenom pivní fastfoodový festival, což většina festivalů bohužel je. A tam se cítím divně, připadám si jako nějaká prostitutka. Líbí se mi na festivalech, které se pořádají proto, aby představily dobrou hudbu, ne ty, které mají přitáhnout co nejvíce lidí za každou cenu.

Autor: Tadeáš Mahel

8.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Chybí brigádníci. Firmy nabízejí rekordní odměny

Praha - Předvánoční nákupní horečka se dostává do finální fáze a e-shopy, obchodní řetězce a další obchody čím dál hůře shánějí brigádníky. Ti si letos kvůli situaci na pracovním trhu přijdou na rekordní odměny, vyplývá z ankety mezi personálními agenturami. V Praze brigádníci inkasují až 160 korun za hodinu.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies