Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ZRNÍ: Touze po slávě je snadné propadnout. Ale je to past

Kapela Zrní vydala novinku Jiskřící. Se čtyřmi Jany (Ungrem, Juklíkem, Caithamlem a Fišerem) a Ondrou Slavíkem hovořil Deník o změnách zvuku oceňované skupiny, nejsilnějších hitech nové nahrávky, videoklipech i roli zobcové flétny v moderní muzice.

20.4.2017
SDÍLEJ:

POHROMADĚ. Kladenské Zrní tvoří zleva Jan Fišer, Jan Juklík, Jan Unger, Ondřej Slavík a Jan Caithaml.Foto: archiv kapely

Nová nahrávka Jiskřící mi přijde zvukově jiná než ta předchozí. Například první skladba Před náma je hodně alternativní. Jsou v ní nelibé zvuky, možná mi připomněla Beatles a jejich A Day in the Life, taky jste nahrávali pozpátku?

JJ: Ano, v téhle písni je hodně linek pozpátku. Třeba sampl, který běží na pozadí téměř celou dobu.

OS: Nahrávání tohohle samplu vzniklo při takovém zážitkovém týdnu, který pro nás zorganizoval náš kamarád Kuba Čermák. Dostali jsme od něj spoustu úkolů a jedním z nich bylo instrumentálně znázornit každého z nás. Zrovna tohle byl náš zpěvák Honza Unger. Jenom je teda pozpátku.

Jak u vás vzniká deska? Podílíte se všichni?

JU: Spousta věcí vzniká společnou improvizací. Děje se to na soustředěních, na týden se zašijeme na chalupu a tam nonstop hrajeme. Takhle vyrobíme spoustu materiálu, který následně posloucháme a zjišťujeme, kde jsou dobrá místa a jádra, okolo kterých jde budovat písničku. S některými písněmi přijdu sám a s klukama potom hledáme aranži.

JF: A pak je taky zásadní, co s tím nakonec udělá náš producent Ondra Ježek, který s námi spolupracoval už na třetí desce. A na Jiskřící se podílel ještě spolu s Jonatánem Pastirčákem.

Jaké písně tipujete na singly, tahouny?

JC: Ještě nemáme tolik reakcí, deska je venku chvíli. Ale je fakt, že na těch několika koncertech, co už proběhly, funguje Igor skvěle.

Právě, videoklipy jsou dnes větším promo materiálem než cokoliv jiného.

OS: Včera padl takový nápad, že bychom mohli mít klip natočený ke každé písničce z desky. A mohli bychom to pojmout nízkonákladově. Točit třeba na mobil. Jít hlavně po nápadu.

JF: Natáčení je náročné finančně, časově i manažersky. A už několikrát se nám stalo, že jsme něco natočili, stálo nás to hodně času i peněz a pak jsme s tím ve výsledku nebyli spokojení.

JJ: Takže teď chceme jít cestou, že se spojíme s lidmi, kterých si umělecky vážíme a kteří budou mít chuť nějakou písničku z desky ztvárnit. Ale zatím o tom jen přemýšlíme, uvidíme.

Obecně zníte jinak na desce a živě. Rádi improvizujete. Je to tak, že si tím třeba oživujete starší skladby, které hrajete již poněkolikáté?

JU: U těch starších si to můžeme dovolit, protože je máme už hodně zažité. A máte pravdu, oživujeme si je, aby nás stále bavily.

Vaše hudba obstojí i na samplech a album Jiskřící je ještě o něco více elektronické. Jak je tvoříte a nahráváte?

OS: Vždycky jsme to dělali svým dřevním způsobem, i protože tomu tolik nerozumíme. Už na albu Následuj kojota bylo samplů dost, ale byly to hlavně venku nahrané zvuky a z nich poskládané beaty a smyčky.

JC: Na Jiskřící se to změnilo, protože ji s námi dělal Jonatán, a ten dělá čistě elektroniku.

JJ: Některé samply jsme si nahráli sami ve zkušebně, rozhodně ne v hi-fi kvalitě. Třeba sbory v Igorovi jsme nahráli v kruhu na mobil, protože to má tu svou špinavost a specifický zvuk.

OS: Na Kojotovi jsme zase v lese mlátili kládami o sebe a je z toho základní beat jedný písničky.

A jak to teď funguje live na koncertech?

JF: Funguje. Před prvním koncertem turné jsme týden cvičili, učili se samply hrát a i s klukama zvukařema nastavovali zvuk, aby to fungovalo. Některé elektronické věci nahrazujeme živým hraním, některé beaty třeba Ondřej hraje na octapad.

Také na vás oceňuji využívání flétny, startovního nástroje pro děti v základní umělecké škole, který se v dnešní moderní hudbě příliš nevyužívá. Přesto třeba namátkou Jethro Tull a Rolling Stones ji vytěžili parádně.

JJ: Jasně, Stouni mají nejhustší flétnu.

JU: Já k ní mám blízko, protože jsem byl primárně flétnista. Třináct let jsem chodil na základní uměleckou školu. A tak se přirozeně infiltrovala i do kapelního zvuku. Baví mě na tom, že ji v moderní současný hudbě téměř nikdo nepoužívá. Baví mě na ni hrát repetitivně, minimalisticky a nepoužívat ji tradičně, třeba napodobovat elektroniku.

Autor: Hana Langrová

20.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Euro, ilustrační foto
4

Duel Deníku: Měla by Česká republika přijmout euro?

Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto.
1 6

Někteří nynější poslanci nemají obhajobu mandátu jistou

Nastavme pojištění pro nemocnice jako povinné ručení u aut, navrhují poslanci

Pojištění odpovědnosti je příliš drahé, stěžují si české špitály. Suma roste i těm, které chyby nedělají. Nejčastěji se dostávají do sporů porodníci a chirurgové, tvrdí právník.  

DOTYK.CZ

Kolonie o sto lidech na Měsíci. To je vize Bernarda Foinga pro rok 2040

Během několika desetiletí se objeví první "měsíční miminka" - děti, které budou žít se svými rodiči na Měsíci. Tvrdí to Bernard Foing, jenž svou vizi osídleného Měsíce představil na Evropském kongresu planetárních věd v lotyšské Rize.

Dokumenty v kinech: Rodina v háji a stáří v samotě

Hned dva české dokumenty se sešly v kinech. Oba na aktuální téma. Rodinné modely a život ve stáří. 

Čtyři možnosti, jak vyřešit spaní v obýváku

Někdy to zkrátka jinak nejde. Nejčastějším kompromisem v malém bytě je spojení obývacího pokoje s ložnicí dohromady. V článku si přiblížíme čtyři možnosti, jak to elegantně vyřešit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení