VYBERTE SI REGION

Zuzana Lapčíková: Měla jsem Vánoce už v červenci

Litoměřice /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – Hudby Zuzany Lapčíkové, virtuozní cimbalistky s citem od Pána Boha, si asi sever Čech letos moc neužil. Vybavuje se mi „pouze“ litoměřický koncert z cyklu Rebelující dámy české hudby. Netuším, jak to dělá. Ale hudebnice narozená v roce 1968 ve Zlíně, zpěvačka, skladatelka a pedagožka, která se podílela na asi 40 CD (Hradišťan, Stivín, George Mraz, BROLN, Janáček, CD sólová…) je zárukou hudební kvality – ať sáhne na cokoliv. Přirozeně i v případě své letošní novinky „Marija Panna přečistá“ (Supraphon 2010) s adventními i vánočními písněmi z Moravy. Protože jde o Zuzanu Lapčíkovou – a ta si přizvala neméně skvělé hudebníky – je ta deska zvláštní, originální, čistá. Krásná… A když jsem jí řekl, že hitem CD by mohla být i píseň „Kriste, synu přemilý“, reagovala s radostně udiveným smíchem: „Ano? Je od Komenského!“ Umět se zastavit v čase adventu, Vánoc. Být blíž, ne–li Bohu, jistě svým blízkým. Zklidnit se, docenit odkaz předků. I díky tiché hudbě zpěvačky a cimbalistky Zuzany Lapčíkové - snad vám tyto pocity přinese i náš rozhovor…

23.12.2010
SDÍLEJ:

Zuzana LapčíkováFoto: Deník/Radek Strnad

Zuzano, vaše novinka má formu mše… jistě ne náhodou!

Originálně vymyslet a sestavit repertoár na vánoční CD je oříšek. Vánočních alb a programů už byly vytvořeny spousty v nejrůznějších variantách. Moje pojetí asi ani není tak docela má zásluha, materiál se rozčlenil víceméně sám. Při sbírání písní na desku a úvahách o její koncepci mi zcela přirozeně vyšla forma profánní mše nebo řazení podle mešního ordinária. Materiál je přitom pestrý: nejedná se jen o písně kancionálové či jen inspirované moravskou lidovou melodikou, jsou tam i komponované skladby. Ale znovu říkám: mešní ordinárium mi z toho všeho vzešlo úplně přirozeně

Měla jste aranžmá písní promyšlená předem, či vznikala při společném muzicírování a nahrávání?

Repertoár jsem měla dopodrobna promyšlený, kolegům jsem ho přinesla už seřazený tak, jaké jsem si představovala pořadí písní na nahrávce; v tom pořadí jsme písně i natočili. Mám štěstí na muzikanty, s nimiž hrávám: jsou nesmírně empatičtí a citliví, rychle rozkódují, o co mi v muzice jde a napojí se na stejnou hudební vlnu. Ve studiu vznikla neskutečně krásná atmosféra, ze které budu ještě dlouho žít, bude mi dodávat energii. Asi k tomu přispělo i téma Vánoc. Od prvních chvil natáčení jsme věděli, že nám to půjde dobře. Předpověděl nám to můj kolega, klavírista Ondrej Krajňák: když jsme den před nahráváním zkoušeli, prohlásil: To pôjde dobre! A tím to bylo vyřešené.

Jaké je točit vánoční desku v červencových vedrech?

O pojetí desky jsem přemýšlela dlouho, až jsem zjistila, že lépe dovedu pracovat pod časovým tlakem. Když už se čas nachyloval, byl čím dál zhuštěnější a blížil se termín natáčení, nebylo úniku. Před natáčením jsme byli 10 dní v Turnově na mezinárodních smyčcových kurzech, tématem vánoční desky jsem žila velice intenzivně, pozvolna jsem se do něj dostala. Pak přišla čtyřicetistupňová vedra, ale my pracovali ve studiu s výbornou klimatizací, horka k nám nedoléhala. O to lépe jsme se naladili na jinou kalendářní dobu a meditativní náladu. Měli jsme Vánoce už v červenci.

Odkud koledy z CD pocházejí?

Ze sbírek moravských lidových písní, z moravských kancionálů, několik už jich znám tak dlouho, že ani nevím, odkud jsou. A několik jsem si jich zkomponovala s nápěvem i pojetím, v jakém na desce zaznívají.

Na desce se úžasně propojuje lidová a „umělá “hudba. A tou „umělou“ nemyslím jen vaše kompozice…

V tom člověka vždy směruje vkus. Z alba znějí například písně pocházející z Komenského kancionálu. Říkala jsem si: „To je přesně ten jeden jediný dílek, který mi v logice mého řazení do profánní mše chybí. Ten tam musí být!“ Pocházejí z doby, kdy byly intenzivně používané a často se praktikovaly při mších. Nevím, lze–li tento repertoár považovat za hudbu „vyšší“ či naopak tím, že byl často používán, za lidový. Každopádně byl zlidovělý. To prolínání je přirozené i na CD.

Do bookletu CD napsal krásný přípis Miloš Štědroň. Má málo výhrad, jednu z nich „Proč právě bicí zde?“ Co byste mu odpověděla?

Miloš Štědroň onu otázku krásně rozvádí: kolik farářů, tolik věr; kolik mlynářů, tolik měr. Zase je to otázka vkusu. Přesně vím, o kterém místě mluví – je z Glorie, v textu se tam praví, jak pastýři s pokorou poklekají před betlémem. Nechtěla jsem, aby CD sklouzlo do té obecně známé sentimentální polohy, k tomu, čím jsme ve vánoční náladě často obklopováni. Myslím taková ta klišé typu oveček, pastýřů s troubami a komet. Já to celé chápu trochu jinak a proto jsem ten hrot chtěla ulomit. Mám pocit, že bicí, které by na vánoční desce málokdo čekal, jsou tu využívané účelně. Ani Kamil Slezák, fenomenální hráč s dosud nedoceněnou zahraniční zkušeností, toto místo nepředpokládal. Hraje v něm zcela spontánně. A ono řazení nám na albu dává takový, řekněme, zlom. A ještě k Miloši Štědroňovi: cítím, že mě začal konečně pokládat za velkou holku. Dosud mě pořád chválil, jakoby chránil; teď napsal i kritické připomínky, snad mě tedy bere za dospělou, což mě těší.

Složení kapely, se kterou jste desku nahrála, je pestré, moravské koledy hrajete i s romskými muzikanty!

Na koncertech hráváme v kvintetu, na desku jsem si přizvala ještě jednoho muzikanta. Kdybych to měla rozčlenit etnicky, jsme česko-moravsko-slezsko-slovensko-–romský sextet. Polovina kapely je romská, všichni ti cikánští muzikanti jsou ze slavných muzikantských rodů. Říkají, že hrají už tisíc let. Mám pocit, že v jejich hudebním chápání, přístupu k hudbě, v každém tónu je cítit obrovské zázemí mnoha generací hudebníků. Hrát je pro ně něco jako jíst, dýchat či spát. Něco zcela přirozeného.

Fascinují vás Vánoce a postava Panenky Marie? Či je to pro vás citlivé téma? Je pěkné slyšet, jak zpíváte na CD s takovým zaujetím, až posvátným nadšením…

Kdykoliv člověk zpívá jakýkoliv repertoár, nemůže svůj projev oddělit od své osoby, či osobnosti, takže jde o přeneseně takový duševní výprodej. Nejsem natolik nesoudná, abych přesvědčivě zpívala o něčem, co by v mém životě nefungovalo.

Jak vidíte možnost a vhodnost hraní písniček z nové desky? Je pojata jako vánoční – takže zase až za rok? Či i jako zpestření během roku? Či nelze hrát jen jednu či dvě písničky, všechny k sobě patří?

Je to otázka individuálního vkusu. Jestli se bude někomu repertoár líbit a bude si jej chtít poslechnout i během roku, myslím, že se nic nevhodného nestane. Vedle písní vánočních jsou tam i texty existenciální, duchovní, platné neustále.

Řekněte, čím je daná stylová pestrost CD? I vašimi spoluhráči?

Určitě výběrem repertoáru, každá z písní si říká o své vlastní stylové uchopení, a pak určitě sestavou kvinteta, se kterým koncertuji a natočila jsem tuto nahrávku. Jsou to velmi empatičtí muzikanti a úžasní instrumentalisté.

Na natočení alba jste se připravovala dlouho. Lze říci, že jste k tomu sbírala odvahu?

Myslím, že jste to vystihl. Chtělo to odvahu, ačkoliv od počátku své muzikantské dráhy hrávám vánoční či předvánoční koncerty, natáčela jsem několik vánočních desek, tato nahrávka je moje první autorská vánoční deska a člověk má respekt vůči závažnosti tématu.

Podařilo se vám už zahrát i kompletní hudbu z nové desky Marija Panna přečistá v chrámu, kam samozřejmě patří? A umocnil ten prostor vyznění a působivost hudby?

V době adventu jsme s kvintetem několikrát koncertovali, dokonce i v barokní kapli, ale z CD Marija Panna přečistá jsme hráli pouze několik skladeb, protože nechceme konkurovat zvukovému ataku všemožného vánočního repertoáru.

RADEK STRNAD, ZDENĚK BROUČEK

23.12.2010
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies