VYBERTE SI REGION

Podaří se Prostějovu přilákat turisty?

Prostějov - Turisté do Prostějova příliš nejezdí. Podle Petra Kratochvíla, vedoucího regionálního odboru z příspěvkové organizace Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, totiž nemají za čím.

18.9.2009
SDÍLEJ:

Prostějovská radniceFoto: archiv

Přesto právě pro návštěvníky z tuzemska i zahraničí upravuje radnice prostory místního zanedbaného zámku. Vznikající informační centrum turistického ruchu, které přijde obecní a evropskou pokladnu dohromady na patnáct milionů korun, chce město otevřít hned příští rok. Nejde o zbytečně vynaložené peníze? Pavel Drmola, prostějovský místostarosta zodpovědný za kulturu, tvrdí, že ne.

„Poptávka po tom, kde v Prostějově získat informace, je, a to i o víkendech. Protože je však o sobotách a nedělích naše infocentrum sloužící přímo na radnici zavřené, chodí se návštěvníci ptát do muzea. Vybudováním turistického informačního centra v zámku jim tedy nejenže nabídne informace dostupné po celý týden, ale navíc budou si tam moci prohlédnout i artefakty v menší galerii,“ vysvětlil Drmola. Jaké budou náklady na provoz centra, si nevybavil. „V projektové dokumentaci to ale jistě uvedeno bude,“ ubezpečil.

Město podle jeho slov pracuje na projektu, který by mohl v budoucnu zámek ještě víc otevřít veřejnosti. „Jde o myšlenku spolupráce s Hradcem Králové, Libercem, Českými Budějovicemi, Brnem a Horažďovicemi. Jednotlivá města budou mezi sebou spolupracovat na nejrůznějších kulturních aktivitách, vyměňovat si kupříkladu představení, vystoupení či výstavy a mluvit mezi sebou o zkušenostech a reakcích na ně,“ informoval již před časem Martin Ježek, externí pracovník jihočeské společnosti GPL-invest, který žádosti o dotace na obnovu zámku koordinoval.

Zatím jsou počty zájemců o shlédnutí sbírek historie a umění jsou v Prostějově zatím na úrovni malé obce Deštné v Orlických horách. Do tamního muzea totiž ročně zavítá zhruba sedm tisíc lidí, do hlavní budovy Muzea Prostějovska přijde přibližně o tisícovku lidí víc. Rozpočet muzea v Deštné přitom činí půl milionu korun na rok, Muzeum Prostějovska, které financuje kraj, potřebuje pro svůj chod více než deset milionů korun.

Muzeum v Deštné těží ze své polohy. Obec je totiž nejnavštěvovanějším střediskem rekreace a zimních sportů v Orlických horách. Naopak prostějovský okres toho nemá mnoho k nabídnutí. Plumlovská přehrada, kdysi oblíbená rekreační nádrž, je zamořená sinicemi. Blízký plumlovský zámek se daří rekonstruovat jen pomalu a panské sídlo v Čechách pod Kosířem by mělo začít sloužit jako rozšířený Mánesův památník, hanácké národopisné muzeum a konferenční centrum s možností ubytování až v roce 2015.

Rekreační ruch však nemohou spasit jen evropské, krajské a obecní peníze. Přispět by měl i privátní sektor. Podnikatelům na Prostějovsku se ale v tomto oboru podnikat podle všeho nechce. „Ač má Prostějov dlouhou tradici v oděvnictví a může se pochlubit ojedinělým folklorem i nářečím, firmy do zviditelnění těchto oblastí investovat ve větší míře nemíní,“ všiml si Lukáš Andrýsek, předseda městské komise pro podnikání a cestovní ruch.


Autor: Radim Havlík

Místo události:
18.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies