VYBERTE SI REGION

Bagrováním narušený ekosystém Jordánu je stále v šoku

Tábor -  Zřejmě ještě v roce 2017 budou Jordán odborníci bedlivě sledovat. Pak se má jeho ekosystém stabilizovat. Teď mu pomáhají i dravé ryby. 

20.7.2016
SDÍLEJ:

Jordán v Táboře. Foto: Archiv TD

Nikdy v minulosti se odborníci o Jordán s takovou intenzitou nezabývali jako poslední dva roky, kdy skončilo jeho odbahnění. Vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer předpokládá, že jejich sledování radnice využije ještě v příštím roce. „To už by se měly ekosystém a chování Jordánu stabilizovat. Jestli sledování skončí, bude ale záležet na rozhodnutí radních. Rozbory ale nejsou levné," předpokládá Jan Fišer.

Z minulosti:
Jako první odborník u nás se přehradními nádržemi a tedy i Jordánem zabýval 
v počátku 20. století profesor táborského gymnázia Rafael Maria Boušek. Mapoval jeho dno i znečištění, měřil hloubku. Skutečné výzkumy začaly po 2. světové válce.

Podle výsledků rozborů není dle táborského mikrobiologa a člena týmu odborníků Vladimíra Říhy ekosystém Jordánu stále 
v dobré kondici. Jak však upozorňuje, jejich zájmem nejsou rozbory spadající do kompetence hygieniků, kteří sledují, kde se lidé mohou bez obav koupat. Monitoring, který hradí městská kasa, sleduje rostliny a živočichy pod hladinou.

„Musíme konstatovat, že chemické a biologické parametry stále nejsou dobré. Naštěstí fosfor a další látky, které způsobují kvetení, zůstávají ve spodní části a nedostávají se do horní vrstvy," upřesňuje Vladimír Říha.
Bagrováním narušenému ekosystému v nádrži teď hlavně pomáhají odběry vody, kterou čerpá například Štičí líheň Esox, a částečně i vybagrované kubíky usazeného sedimentu.

Rychlý efekt úbytku bahna ale odborníci nečekali. „To rozhodně ne, zásadně se skutečně nic nezměnilo, ani nemohlo. Cesty nápravy se stále ještě hledají," přiznává Vladimír Říha.

Co to pro Jordán tedy znamená?
Že ty parametry jsou stále špatné, ale důležité je, že Tábor nabral směr snížit z povodí přísun fosforu a já věřím, že se nedočkáme situace jako na Vajgaru v Jindřichově Hradci, kde se bagrováním vůbec nic nezlepšilo. My máme našlápnuto, protože srážecí zařízení, které přístup fosforu z povodí nejvíce omezí, je už naprojektované na čističky jak v Borotíně, tak Chotovinách. Toto zařízení by obsah fosforu snížilo možná až na deset procent současného objemu.

A ten je jak velký?
Teď nám ho jdou z povodí ročně zhruba tři tuny, zhruba polovinu zachytí vlastní ekosystém povodí, druhá se dostává až do Jordánu a s tou se musíme vyrovnat. Se srážecím zařízením bychom objem snížili o stovky kilogramů. Chceme snížení objemu řešit jak v povodí, na čističkách, tak na samotném vstupu do nádrže Jordán.
Předpokládejme, že srážecí zařízení už na Jordánu je, kdy se zlepšení projeví?
Než se efekt v povodí projeví, trvá velmi dlouho, třeba až deset a více let. Abychom nějaký efekt měli, plánujeme srážecí zařízení na vstup do Malého Jordánu. To už máme naprojektováno a vedeme diskuzi o jeho umístění.

To přinese efekt rychleji?
Ano, to se projeví okamžitě po uvedení do provozu a mohlo by přísun fosforu snížit až o 75 procent z té poloviny, kterou povodí dnes nezachytí. Předesílám, že zachycené sraženiny jsou neškodné. Parametry Malého Jordánu ale podstatně zlepší až jeho odbahnění. Teď je v něm odhadem asi 40 tisíc kubíků sedimentu.

Pokud se vás dnes zeptám, jaká je voda v Jordánu, co mi odpovíte?
Na přístupu z Náchoda už bychom teď mohli zachytit začátek zelenání, ale jinak se koupu téměř denně a vidím, že vizuálně je voda dobrá. Odbahněním se zcela jistě snížila zásobárna sinic a ekosystém je tím šokován. Pokud ale nic neuděláme, ustálí se a nic podstatného se už nezmění. Efekt investice by tedy byl jen dočasný. Hodně nám pomáhají i rybáři, kteří do Malého Jordánu nasazují ryby tak, aby převažovaly dravé. Ty vyžírají plevelné rybky, a tím jak jich je méně, nespotřebují tolik potřebného zooplanktonu (složka planktonu, jenž se dělí na zoo a fytoplankton), který vodu filtruje a zbavuje sinic a řas. Jde o tak zvanou biomanipulaci, která ač není vidět, je velmi účinná.

Autor: Alena Šatrová

20.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies