VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bagrováním narušený ekosystém Jordánu je stále v šoku

Tábor -  Zřejmě ještě v roce 2017 budou Jordán odborníci bedlivě sledovat. Pak se má jeho ekosystém stabilizovat. Teď mu pomáhají i dravé ryby. 

20.7.2016
SDÍLEJ:

Jordán v Táboře. Foto: Archiv TD

Nikdy v minulosti se odborníci o Jordán s takovou intenzitou nezabývali jako poslední dva roky, kdy skončilo jeho odbahnění. Vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer předpokládá, že jejich sledování radnice využije ještě v příštím roce. „To už by se měly ekosystém a chování Jordánu stabilizovat. Jestli sledování skončí, bude ale záležet na rozhodnutí radních. Rozbory ale nejsou levné," předpokládá Jan Fišer.

Z minulosti:
Jako první odborník u nás se přehradními nádržemi a tedy i Jordánem zabýval 
v počátku 20. století profesor táborského gymnázia Rafael Maria Boušek. Mapoval jeho dno i znečištění, měřil hloubku. Skutečné výzkumy začaly po 2. světové válce.

Podle výsledků rozborů není dle táborského mikrobiologa a člena týmu odborníků Vladimíra Říhy ekosystém Jordánu stále 
v dobré kondici. Jak však upozorňuje, jejich zájmem nejsou rozbory spadající do kompetence hygieniků, kteří sledují, kde se lidé mohou bez obav koupat. Monitoring, který hradí městská kasa, sleduje rostliny a živočichy pod hladinou.

„Musíme konstatovat, že chemické a biologické parametry stále nejsou dobré. Naštěstí fosfor a další látky, které způsobují kvetení, zůstávají ve spodní části a nedostávají se do horní vrstvy," upřesňuje Vladimír Říha.
Bagrováním narušenému ekosystému v nádrži teď hlavně pomáhají odběry vody, kterou čerpá například Štičí líheň Esox, a částečně i vybagrované kubíky usazeného sedimentu.

Rychlý efekt úbytku bahna ale odborníci nečekali. „To rozhodně ne, zásadně se skutečně nic nezměnilo, ani nemohlo. Cesty nápravy se stále ještě hledají," přiznává Vladimír Říha.

Co to pro Jordán tedy znamená?
Že ty parametry jsou stále špatné, ale důležité je, že Tábor nabral směr snížit z povodí přísun fosforu a já věřím, že se nedočkáme situace jako na Vajgaru v Jindřichově Hradci, kde se bagrováním vůbec nic nezlepšilo. My máme našlápnuto, protože srážecí zařízení, které přístup fosforu z povodí nejvíce omezí, je už naprojektované na čističky jak v Borotíně, tak Chotovinách. Toto zařízení by obsah fosforu snížilo možná až na deset procent současného objemu.

A ten je jak velký?
Teď nám ho jdou z povodí ročně zhruba tři tuny, zhruba polovinu zachytí vlastní ekosystém povodí, druhá se dostává až do Jordánu a s tou se musíme vyrovnat. Se srážecím zařízením bychom objem snížili o stovky kilogramů. Chceme snížení objemu řešit jak v povodí, na čističkách, tak na samotném vstupu do nádrže Jordán.
Předpokládejme, že srážecí zařízení už na Jordánu je, kdy se zlepšení projeví?
Než se efekt v povodí projeví, trvá velmi dlouho, třeba až deset a více let. Abychom nějaký efekt měli, plánujeme srážecí zařízení na vstup do Malého Jordánu. To už máme naprojektováno a vedeme diskuzi o jeho umístění.

To přinese efekt rychleji?
Ano, to se projeví okamžitě po uvedení do provozu a mohlo by přísun fosforu snížit až o 75 procent z té poloviny, kterou povodí dnes nezachytí. Předesílám, že zachycené sraženiny jsou neškodné. Parametry Malého Jordánu ale podstatně zlepší až jeho odbahnění. Teď je v něm odhadem asi 40 tisíc kubíků sedimentu.

Pokud se vás dnes zeptám, jaká je voda v Jordánu, co mi odpovíte?
Na přístupu z Náchoda už bychom teď mohli zachytit začátek zelenání, ale jinak se koupu téměř denně a vidím, že vizuálně je voda dobrá. Odbahněním se zcela jistě snížila zásobárna sinic a ekosystém je tím šokován. Pokud ale nic neuděláme, ustálí se a nic podstatného se už nezmění. Efekt investice by tedy byl jen dočasný. Hodně nám pomáhají i rybáři, kteří do Malého Jordánu nasazují ryby tak, aby převažovaly dravé. Ty vyžírají plevelné rybky, a tím jak jich je méně, nespotřebují tolik potřebného zooplanktonu (složka planktonu, jenž se dělí na zoo a fytoplankton), který vodu filtruje a zbavuje sinic a řas. Jde o tak zvanou biomanipulaci, která ač není vidět, je velmi účinná.

Autor: Alena Šatrová

20.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1 7

Češi mají ve vesmíru svou první nanodružici. Vědcům zatím dělá radost

Stařenka v domově důchodců - ilustrační foto
13 7

Rozdíl mezi výplatou a důchodem je v Česku skoro nejvyšší v EU

Britové se pyšní novou válečnou lodí. Jde o největší plavidlo Jejího Veličenstva

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Ze skotských doků v Rosythu vyrazila ke své první cvičné plavbě nejnovější chlouba královského námořnictva HMS Queen Elizabeth. Jde o doposud největší a nejpokročilejší britské válečné plavidlo v historii. Světlo světa spatřilo po osmi letech vývoje. Dokáže nést čtyřicet letadel a může na ní působit až tisíc mariňáků.

Vedení ODS schválilo program i kandidátky, chce hájit svobodu a demokracii

Vrcholné orgány ODS dnes definitivně schválily program i kandidátky pro podzimní volby do Sněmovny. Na tiskové konferenci po jednání výkonné rady a republikového sněmu ODS to řekl předseda strany Petr Fiala. Podle něj jde ODS do voleb s cílem hájit svobodu a demokracii. Fiala se domnívá, že tyto hodnoty jsou v ohrožení.

AKTUALIZUJEME

V čele ANO bude ve středních Čechách Babiš. Pilný na Vysočině kandidovat nebude

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude lídrem pro sněmovní volby ve středních Čechách. Žádost tamních oblastních organizací dnes potvrdilo předsednictvo hnutí. Babiš chtěl původně kandidovat až z posledního místa a neúspěšně k tomu vyzval i šéfy ostatních stran. Hnutí to dnes oznámilo v tiskové zprávě.

Rakouský prezident přijel do Prahy vlakem, Sobotka ho vítal na nádraží

Na první návštěvu České republiky ve funkci rakouského prezidenta přijel do Prahy vlakem Alexander Van der Bellen. Na pražském Hlavním nádraží ho uvítal hradní ceremoniář Miroslav Sklenář a jednotka Hradní stráže. V historickém salonku nádražní budovy se pak s Van der Bellenem setkal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V úterý se sejde i s prezidentem Milošem Zemanem, ten se ale plánovaného podnikatelského fóra nezúčastní kvůli návštěvě Vysočiny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies