VYBERTE SI REGION

Běženci u sousedů zlobí

SJÍŽDĚJÍ SE. O příštím víkendu budou mít v Lohu, který patří k obci Thurmansbang v Bavorském lese, zimní sraz vyznavači těžkých motorek. Očekávání jim trochu kazí jen počasí - teplo nemají rádi… 30 nebo 40 nadšenců už je na místě několik dnů.

26.1.2016
SDÍLEJ:

Těžké motorky míří do Bavorského lesa.Foto: Deník/repro PNP

Linec – „V minulých týdnech se vyskytly přibývající problémy se skupinou Severoafričanů v oblasti Hlavního nádraží v Linci," řekl hornorakouský policejní prezident Andreas Pilsl pro deník OÖN. Skupinu tvoří asi 40-50 mužů z Maroka ve věku 18-30 let, kteří byli vráceni do Rakouska z Německa, sdělil mluvčí policie David Furtner. Maročanů Němci vrátili k sousedům zatím asi 200.
Přestupky řádící skupiny na nádraží sahají od rušení veřejného pořádku přes nebezpečné vyhrožování po těžké ublížení na zdraví. Napadeni byli i tři spolupracovníci Červeného kříže v přilehlém rozdělovacím centru pro uprchlíky, kteří museli být ošetřeni v nemocnici. Podezřelí jsou většinou těžce opilí.
V centru nyní permanentně slouží osm policistů. Prezident Pilsl uvedl v lineckém deníku příklad Severoafričana, který 13. ledna napadl na nádraží ostrým předmětem afghánského žadatele o azyl a zranil ho na zádech. Stíhán byl na svobodě. Devět dní poté odcizil z obchodu láhev whisky a plechovky piva a při zadržování kladl bezpečnostní službě odpor. Teprve pak byl zatčen a nyní je na nervové klinice, pokračují OÖN.
Dvakrát, třikrát denně musí volat policii také běženecké centrum charity. I tady už je měsíc skupina Maročanů.
Odsun pachatelů do zemí původu dosud podle Pilsla není možný. Na nádraží prý ale policie užije všech zákonných možností k udržení pořádku. Její prezentace bude masivně zvýšena, důvodně podezřelým z přečinů bude moci odebírat mobily a hotovost. „Musejí přítomnost policie ,pocítit´," říká. Dodává, že v budoucnu mají být Severoafričané bez šance získat v Rakousku azyl vraceni už na slovinské hranici.

„Nevzdělané" Horní Rakousy?

V roce 2013 mělo 12,9 procenta Hornorakušanů mezi 25 a 64 lety ukončené vysokoškolské vzdělání. „Tím je tato spolková země pod rakouským průměrem 15,8 % a v pořadí spolkových zemí s Vorarlberskem sedmá. Menší podíl akademicky vzdělaných má jen Burgenlandsko s 11,4 %. Na špici je Vídeň vykazující 23,7 % před Solnohradskem 15,3 %," uvádějí OÖN.
Na druhé straně je v Horních Rakousích obzvlášť hodně lidí, kteří mají jen povinnou školu – každý pátý šel po základní škole hned do zaměstnání. Více jich je jen ve Vídni (23,8 %) a ve Vorarlbersku (23,5 %).
Podle Ernsta Fürsta, šéfa hornorakouské statistiky, to má historické důvody. „Horní Rakousy byly až do šedesátých let spíše agrární zemí, v okresních městech tehdy nebyly žádné vyšší školy," říká. Také první univerzita, Keplerova, byla založena až v roce 1966. Vzdělanost dnešních 30-34letých skýtá už zcela jiný obraz.
Zástupce zemského hejtmana pro vzdělání Thomas Stelzer (VP) volá po diferencovanějším pohledu. „Nepotřebujeme univerzitní diplomy za každou cenu, ale ze statistiky je patrná, že něco udělat musíme," říká. Důležité je podle něho také orientovat se na potřebu, co do počtu zaměstnanců s odbornou kvalifikací jsou Horní Rakousy v rakouské špičce. 39,1 % lidí je vyučených. Rakouský průměr je jen 35,1 %.
Z hornorakouských měst má největší podíl akademiků Linec – 20,2 %, pak okres Urfahr – venkov 17 %. Celorakousky dokončilo univerzitu 15,7 %, tedy asi každý sedmý, jen každý pátý má nanejvýš základní vzdělání.

Pátý nejoblíbenější je mops

„Život bez mopse je možný, ale nedává smysl," řekl už slavný německý karikaturista, později režisér a filmový herec Loriot. „A Bavoři očividně tento názor sdílejí," píše deník PNP. V této zemi se totiž tento psí druh zařadil podle dat pojišťovny domácích zvířat Agila mezi pět nejoblíbenějších. Vede „voříšek", tedy kříženec, následují labrador, francouzský buldoček a zlatý retrívr. Mops je v této ušlechtilé společnosti pátý. Žebříček vychází z registrace štěňat narozených v roce 2015 a pojištěných psů. Těch má Agila asi 200 000.

Sněhurku ošklivku odlije sousedům Čech.Sněhurka se prosadila

Téměř tři metry vysokou abstraktní „Sněhurkou" šokoval sochař Peter Wittstadt před rokem město Lohr. Měla stát před novou městskou halou, ale více občanům se zdála ošklivá a městské radě moc drahá. Spor o vkus a peníze vyvolal velkou mediální ozvěnu v celém Německu a skulptura nakonec vyhrála. „Dnes (v úterý) bude ve 13 hodin ulita v bronzu v jedné české slévárně," napsala bez bližších podrobností PNP. Deník zjistil, že sochu odlévá Roman Pecher ze Staré Vody. Na sklonku léta by měla být instalována před halou, ujistil starosta Mario Paul.

Rehabilitovali kněze

Po více než 76 letech rehabilitoval zemský soud ve Vídni hornorakouského kněze a pedagoga Johanna Grubera.
Byl jako vedoucí katolického ústavu pro slepce zatčen gestapem v roce 1938. Za politické a údajné mravnostní delikty byl nacisty roku 1939 odsouzen ke dvěma letům těžkého žaláře. Protože se proti rozsudku odvolal, byl v roce 1940 uvržen do vazby, následně dodán do koncentračního tábora v Dachau a pak přemístěn do lágru v Gusenu. „Svůj rozhodný odpor proti nacistickému režimu nevzdal dokonce ani tam a kromě svépomocné organizace vězňů organizoval svým způsobem zpravodajskou službu. Proto byl v roce 1944 v Gusenu utýrán k smrti," napsaly OÖN.
Dodávají, že přestože v lágru, kde ho nazývali Andělem v pekle, udělal pro spoluvězně tolik dobrého a byl jimi dokonce navržen k prohlášení za svatého (náš list informoval), pořád na něm i po smrti lpěl stín odsouzeného mravnostního delikventa. Politickou část jeho rozsudku zrušil Zemský soud v Linci už v roce 1999, nyní obdobně naložil vídeňský soud ve věci výroku o jeho údajných mravnostních prohřešcích. „Soud vyšel z vlastních šetření prokazujících, že i toto obvinění bylo politicky motivováno," uvádějí OÖN.

Pomáhají zaměstnancům

308 734 lidí požádalo loni osobně, telefonicky nebo mailem o radu hornorakouskou Zaměstnaneckou komoru. Většina dotazů mířila k výpočtu mezd, přesčasů, příplatků a diet, uvádějí OÖN. 208 000 rad se týkalo pracovního a sociálního práva. Sedm z deseti intervencí šlo přes telefon, přičemž 86 procentům volajících komora pomohla už při prvním kontaktu. 70 procent žadatelů o radu nemuselo čekat, řekl v listě zástupce ředitele komory Franz Molterer. 53 000 osob přišlo ke sjednanému termínu na některé ze třinácti center komory v zemi. Tato jednání trvala v průměru 20 minut. Po mailu bylo zpracováno 6667 dotazů či žádostí.
Pro své členy komora vybojovala ve sporech loni 50 milionů eur, při insolvencích dalších 35 milionů.

Divadlo bez polštářků

Na bezpečnostní předpisy narazilo Divadla hudby v Linci. Poté, co se podařilo k září optimalizovat návštěvu vozíčkářů v hlavním sále tak, že nebudou muset jako dosud sedět před nebo za osobou, která je doprovází, ale vedle ní, musí řešit, co s dětmi, aby taky něco viděly, pokud před nimi sedí dospělý. Nejjednodušší řešení, zapůjčování polštářů „pod zadek", zakazuje zemské nařízení k bezpečnosti veřejných produkcí, které stanovuje, že „volně průchodná šíře mezi řadami k sezení musí být minimálně 50 centimetrů".
„Jak je v divadlech obvyklé, jsou i v Divadle hudby zamontována automaticky se zdvihající sedadla. S polštářkem na nich by nemohla vyskočit do původní pozice, takže by se nepodařilo docílit požadovaného půlmetrového volného průchodu," líčí list.
Navrhované polštářky zemský úřad proto odmítl. Ředitel divadla Uwe Schmitz-Gielsdorf marně argumentoval, že za 30 let, kdy působí v divadelních provozech, nezažil potřebu vyklizení hlediště – a taky nikdy ne tak úzkoprsé vyžadování bezpečnostní normy na centimetr, dodávají OÖN.

Žalovala dítě

Německá lyžařka neuspěla ve Feldkirchu s žalobou na šestiletou dívenku o náhradu škody. Chtěla vysoudit 38 000 eur, protože jí kladla za vinu způsobení jejího pádu a zranění. V lednu 2011 se na svazu srazila s dítětem, které projíždělo zatáčku při lyžařském kurzu. Utrpěla těžká zranění a od té doby nemůže lyžovat. Nejprve žalovala otce děvčátka a učitele lyžování za zanedbání povinnosti dozoru, ale neuspěla. Obdobně soud odmítl i její žalobu proti školačce, jejíž vinu shledal jen nepatrnou, píše PNP.

Autor: Vladimír Majer

26.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ČSSD bude chtít od začátku roku 2018 zvýšit minimální mzdu

Praha - ČSSD bude chtít od ledna 2018 zvýšit minimální mzdu a na rok 2018 zajistit důstojný růst platů ve veřejné sféře. Na tiskové konferenci po jednání širšího vedení strany to řekl předseda sociální demokracie a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ústřední výkonný výbor dnes za zavřenými dveřmi projednával přípravu na březnový sjezd ČSSD i obrysy nového programu.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies