Za válečnými hroby leží silné příběhy. Osmadvacetiletý americký pilot Raymond F. Reuter zemřel ve svém letounu jen tři týdny před koncem druhé světové války. Se svým letounem pronásledoval nepřátelské stíhačky Messerschmitt a když se dostal nad letiště v Plané, dostal zásah od pozemní protiletadlové obrany. Zřítil se na zem jen kilometr od Boršova nad Vltavou.

Na místě dopadu má americký letec od loňského srpna nový pomník, moderní keramickou skulpturu v podobě postavy vypouštějící z rukou motýla. „Motýl symbolizuje krásu letu, svobodu a zároveň křehkost života," popsal symboliku díla při odhalení sochy její autor, ak. sochař Petr Fidrich.

Právě za zvelebení tohoto pietního místa a vůbec příkladnou péči o válečné pomníky dostala obec Boršov nad Vltavou tento týden ocenění od zástupců krajského úřadu a ministerstva obrany.

Jak uvedl starosta obce Jan Zeman, péči o pomníky vnímá jako povinnost. „Hřbitov, hrob, památník jsou vizitkou místa. Válečnou historii bychom si měli připomínat, nemůžeme se odstřihnout od toho, co bylo. A nyní na pozadí posledních dní je to ještě naléhavější," řekl Jan Zeman.

Dva popravení

V Boršově jsou celkem dva válečné hroby a třetí se právě připravuje. „V poříčském parku nedaleko vlakového nádraží je pomník Václava Tuttera, který byl popraven v tzv. druhé heydrichiádě v roce 1942," připomíná Jan Zeman tragickou smrt boršovského rodáka. Shodou okolností byl Václav Tutter učitelem Jana Zelenky Hajského, který se podílel na přípravě atentátu na Reinharda Heydricha. Pamětní deska byla původně na veřejně nepřístupném soukromém objektu a starosta Zeman inicioval její přesunutí právě do poříčského parčíku.

Druhým boršovským válečným pomníkem je již zmiňované pietní místo amerického letce Raymonda Reutera. Na jeho počest také běhají Boršovští každoročně zhruba desetikilometrový závod Reuter run.

Letos chystají Boršovští další připomínku na válečné události, tentokrát první světové války. V červnu slavnostně odhalí pamětní desku, která sama o sobě má zajímavý osud, stejně jako Martin Krejčí, jejž připomíná. Tento rodák z boršovské místní části Poříčí byl členem italských legií. „V červnu 1918 se při třetí bitvě na Piavě dostal na nepřátelskou stranu k Rakušanům a tam byl jako zběh z rakousko-uherské armády druhého dne, 22. června, popraven," vypráví Jan Zeman a dodává, že ve stejné datum bude letos odhalena mosazná pamětní deska. Tu pořídila v roce 1930 Československá obec legionářská a osadila ji na rodný domek Martina Krejčího.

„Když přišli Němci v roce 1939, příbuzní Krejčího z obavy hodili desku do rybníka. Po válce v roce 1945 se z rybníka zase vytáhla a vrátila se zpět na dům," pokračuje Jan Zeman. V moderní době byl však dům srovnán se zemí a deska se ztratila. Před nedávnem se však zase objevila.

„Jednou se mi na obci ve dveřích kanceláře objevil pan Karel Severa a v ruce přitáhl tu mosaznou desku, která váží asi 30 kilogramů. Desku jsme vyčistili a budeme ji umisťovat na symbolické místo v poříčském parku, kde ji osadíme na podstavec, který by měl připomínat italské alpy, kde se válčilo," dodává starosta s tím, že na pomníčku bude i několik informací o první světové válce.