VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budějovická radnice chce lesopark Stromovka do svého vlastnictví

České Budějovice – Maminky s kočárky, jezdci na kolečkových bruslích nebo cyklisté a také lidé, kteří se jdou jen obyčejně pěšky projít. Tisíce takových návštěvníků míří každý den do lesoparku Stromovka na okraji Českých Budějovic. Město se o park stará, ale nepatří mu v něm skoro žádné pozemky.

22.5.2014
SDÍLEJ:

Českobudějovická Stromovka.Foto: Deník/Radka Doležalová

Proto chce teď požádat stát o bezúplatný převod zhruba 47 hektarů do svého vlastnictví. Podle primátora Juraje Thomy by pak radnice chtěla park vylepšit.

Záměr už schválila rada města, teď jej musí potvrdit zastupitelstvo. „Jde v podstatě o identickou žádost, kterou město na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových poslalo už v roce 2004," říká primátor Juraj Thoma 
a dodává, že nyní je žádost jen rozšířena o další pozemky včetně části rybníka Bagru 
a napájecí stoky k němu.

„Právě fakt, že město ve Stromovce nevlastní v podstatě žádné pozemky je důvodem, proč se v tomto rozsáhlém 
a pěkném parku neinvestuje do vybavení, jako je tomu například v parku Na Sadech nebo v obnoveném Háječku," vysvětluje smysl žádosti Juraj Thoma. Zmíněných 47 hektarů má účetní hodnotu přibližně 63 milionů korun.

Velký potenciál má Stromovka podle Jana Kece, který se zabývá projektováním 
a budováním zahrad. Je přesvědčen, že Budějovičtí by  ocenili úpravy rybníka Bagr. „Mohlo by z něj vzniknout přírodní koupací jezero podobné tomu v Borovanech. Je to stále oblíbenější  typ koupališť, která se sama čistí pomocí kořenového systému," navrhuje Jan Kec.

Stromovce by prospěl vyčištěný Bagr

Jak by se mohla proměnit budějovická Stromovka, pokud by ji město jen neudržovalo, ale také vlastnilo? Možná více, než by se na první pohled zdálo.

Pro převzetí pozemků 
ve Stromovce kvůli snazší péči a možnosti dalších úprav je například radní Eva Hajerová. „Zejména pro obyvatele sídlišť je to důležité místo 
k odpočinku," uvědomuje si budějovická radní. Jednou 
ze změn, kterou park potřebuje jako sůl, je podle Evy Hajerové vyčištění vodní nádrže Bagr. „I když z toho těžko bude koupaliště, když vám do vody náhodou vběhne pes, nebudete ho muset pak doma umývat jarem," poukazuje  na jeden z nedostatků lesoparku.

Stromovce by podle profesionálního zahradníka Jana Kece slušely i další změny, například vybudování hřiště, kde by si lidé mohli zahrát třeba kuličky a podobné hry. „Vedle pravidelně sečených ploch, kde by lidé seděli, dělali pikniky, by tu mohly být také květnaté louky, zákoutí s vyšší trávou. Město by také mělo myslet na majitele psů. Osobně bych byl pro to, část Stromovky vyhradit pro venčení a ve zbytku naopak nastavit takový režim, aby zůstal čistý," nastiňuje své představy Jan Kec.

Dnes je podle primátora Juraje Thomy lesopark udržován jako veřejně přístupný  na základě smluv se státem a dalšími soukromými vlastníky. „O údržbu se stará město," říká primátor a dodává že soukromým vlastníkům platí Budějovice za pronájem přibližně 16 hektarů 892 000 korun ročně. Kdyby stát své pozemky převedl na město bude se podle Juraje Thomy znovu jednat i odkoupení pozemků soukromých vlastníků.

Už teď má město v plánu například revitalizaci rybníku Bagr a doplňkové vybavení, například veřejnými toaletami . Při včerejší anketě Deníku mezi návštěvníky Stromovky se ale ukázalo, že majetkové poměry v lesoparku obyvatelé města ani moc neřeší. Drtivá většina z včera dotázaných  netuší, že park nepatří městu, byť se o něj dlouhodobě stará.

Součástí parku měla být i zooStromovka byla založena na Dlouhých loukách v letech 1956 až 1960. Součástí byla 
pionýrská dráha stavěná v letech 1957 a 1958. Původní půdorys Dlouhé louky mezi vojenskou silnicí, Zlatou stokou a sádkami pochází ale 
z roku 1947. Dne 5. února 1948 se usnesla rada města vybudovat na Dlouhé louce ústřední sportovní stadion, jezdeckou dráhu, polní tělocvičnu, lukostřelecký areál, zoologickou zahradu, koupaliště a vegetační bludiště.

Po 25. únoru 1948 měla radnice starosti sama se sebou, čímž se na Dlouhých loukách nic nedělo. Až před rokem 1955 se vybagrovala 
v západní části poměrně hluboká nádrž, která se zaplnila spodní vodou a malým přítokem ze Zlaté stoky. Podle podrobné mapy, zobrazující stav v roce 1955, nevedla k jezeru (k Bagru) žádná cesta. Do roku 1958 se kolem Bagru  velmi budovalo. Pionýrská dráha byl hlavní politický úkol města. V Bagru se postavily dvě náplavky, později stranou šatny a kiosky. Ostatní zařízení jako ZOO, bludiště atd. se nikdy nepostavila.

Název Stromovka se začal kolem roku 1957 používat nejprve oficiálně, starousedlíci  odolávali, pro ně to byly Dlouhé louky a Bagr jezero, ale termíny Stromovka a Bagr se ustálily i neoficiálně. V prvních letech byl Bagr centrem koupání. Kromě občerstvení a šaten u Bagru byla postavena poblíž restaurace Oáza.

Po roce 1968 za ruské okupace Bagr zpustl a Stromovka zarostla a přerostla.  Zrušila se Zlatá stoka. Nová doba pro Stromovku začala po roce 1990.

Autor: Edwin Otta, Hana Svítilová

22.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies