VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český Krumlov děkoval všem, kteří mu před deseti lety pomohli nad vodu

Český Krumlov – Náměstím Svornosti zní fascinující africké bubny. Lidé se pomalu dostávají do varu a vlní se v temperamentním rytmu vydatně podporováni černošským zpěvákem.

1.10.2012
SDÍLEJ:

KAM PANENKY, KAM JDETE? Na to se nadšeného davu ptali černošští muzikanti sdružení Mbunnda Afrika, v němž hostovali hudebníci z Konga a Guinee. Za přízeň počasí se prý pomodlil i jejich šaman. Foto: Deník/ Zdeněk Zajíček

Pak přichází překvapení. Aniž se změní jediná nota bubenického podkladu, černoši sborem zpívají: „Kam panenky, kam jdete? Kam jdete? Kam jdete? Která mójé budété, budeté má?" Salva smíchu a potlesku diváků.

Tak vypadalo jedno z mnoha představení Mezinárodního folklórního festivalu, který se koná souběžně se Svatováclavskými slavnostmi v Českém Krumlově, jak jinak, než vždy ve dnech kolem Svatého Václava.
„Čeština je těžký jazyk," zhodnotil po vystoupení zpěvák sdružení Mbunnda Afrika (v českém překladu Bubny z Afriky), který si říká Charlie. „Více českých písniček, které by se k našim rytmům hodily, jsme nenašli," dodal se smíchem k výběru české pochodové lidovky do repertoáru své kapely.
Podle pořadatelů se černošký šaman prý modlil, aby vyšlo i počasí. To se mu podařilo, ale jen zčásti. Ve chvíli, kdy se na pódiu začalo oficiálně vzpomínat na dobu před deseti lety, začaly z nebe padat první kapky.

Spojení slavností, festivalu i několika dalších akcí dohromady mělo tentokrát širší rozměr.  Svatováclavské slavnosti totiž vznikly po povodních v roce 2002 jako poděkování všem, kteří tehdy pomáhali městu a jeho obyvatelům odstranit následky velké vody. Soupis pomocníků by byl dlouhý. Jen seznam těch, kteří poslali peníze podle svých možností, dává několik stran strojopisu. Dohromady tehdy od nich přišlo 14 milionů. K tomu i dva miliony od Výboru UNESCO.

Za tehdy pomáhajících pět stovek hasičů vystoupil na pódiu Pavel Rožboud, velitel českokrumlovské základny Hasičské záchranné služby. Přišel ve stejnokroji, který hasiči používají při zásazích. „Omlouvám se za to oblečení, ale je to pro mne připomínka toho, co se tenkrát stalo. Tyhle montérky jsem měl tehdy na sobě několik dní bez přestávky. A to celkem třikrát po sobě, protože nás zasáhly tři povodňové vlny," dodal ke své výstroji. Z celé republiky tehdy dorazilo 42 jednotek hasičů, evakuováno bylo 1500 Krumlováků.
Kromě mnoha dobrovolníků, kteří tehdy přijeli do města, pomohli i vojáci. Vedle jednotek z boletického výcvikového prostoru, z Kroměříže nebo 74. Záchranné a výcvikové základny Bučovice, nasadila tehdy armáda i síly a prostředky Výcvikové základny v Českém Krumlově, mimo jiné i vytvořením centra pro náhradní ubytování a zajištění potřeb evakuovaných osob. „Všem tedy posíláme velký dík," zaznělo z pódia.

Autor: Zdeněk Zajíček

1.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies