„Náš názor je stejný od počátku řešení problematiky točny. Konstrukce stavby a náročnost provozu je neslučitelná s významem zámecké zahrady. Její místo u letohrádku Bellaria má ráz degradující, poškozuje materiální strukturu a snižuje hodnoty zahrady jako výjimečného díla člověka," společně sdělili Pavel Slavko a Jiří Olšan.

Poradenství při hledání optimálního řešení, jak s točnou naložit, od ICOMOSu uvítali také. Jejich cílem je zmírnit případný negativní dopad na výjimečnou světovou hodnotu Českého Krumlova.

„Stanovisko monitorovací zprávy přesně vystihlo všechny problémy, kolem kterých se bezradně motáme přes dvacet let," říká kastelán Pavel Slavko. „Skutečnost se vždy nějak zakamufluje, chytře se manévruje tam, či onde. Nikdy se neřekne vše jasně. Veřejnost to ani nevnímá. Máme totiž dvě možnosti: respektovat výlučné souvislosti, díky nimž jsme na seznamu světového dědictví UNESCO, nebo z tohoto úžasného spolku můžeme čestně vystoupit; pak můžeme dělat, co chceme," kritizuje kastelán politické zacházení s fakty.

„Monitorovací mise zhodnotila všechny závěry od roku 2005 a znovu doporučuje zachovat a dodržet všechny historické hodnoty v zámecké zahradě. Nedoporučuje stavět otáčivého hlediště v místě zámecké zahrady. ICOMOS vyjádřilo znepokojení, že ve vyjednávací komisi není zastoupena odborná složka památkové péče. Schází se pouze politická reprezentace a za nás bývá přítomna jen generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková," podotkl Pavel Slavko.

Jiří Olšan připojil: „Určitě musí být v porotě architektonické soutěže zastoupeni odborníci na historické zahrady, památkovou péči, neboť projekt zasahuje do kulturního a památkového prostředí. Výrazně ovlivní prostředí kulturní památky materiálem, konstrukcí, provozem."

I proto kastelán i vedoucí správy a údržby zámeckých zahrad stále upřednostňují nalezení jiné lokality pro točnu, a sice mimo hranice památky UNESCO. „Politický 
a odborný pohled by měly být v rovnováze," vysvětlují.

Jaký postup nám radí zahraniční experti Ve své zprávě Mezinárodní rada památek a sídel (ICOMOS) sděluje: „Podle názoru mise není pochyb o tom, že otáčivé hlediště v Českém Krumlově má silný nepříznivý dopad na barokní zahradu a ještě více na krásný a jedinečný pavilon Bellaria, přičemž oba představují atributy výjimečné světové hodnoty statku. To je v souladu se stanoviskem monitorovací mise ICOMOS z roku 2005 a s rozhodnutími Výboru pro světové dědictví od roku 2005."

Poradní mise ICOMOS vítá zřízení komise s co nejširším zastoupením zúčastněných stran a jejich pružnost při hledání řešení, ale vyjadřuje politování nad tím, že v komisi nejsou zastoupeni představitelé Českého komitétu ICOMOS nebo jiných institucí či sdružení památkové péče. To je bod, na němž by ministerstvo kultury mohlo zapracovat. Otázkou je, proč se tak nestalo již v minulosti při jednáních o osudu točny.

Experti z ICOMOSu se domnívají, že je nezbytné, aby podmínky soutěže na nové rozebíratelné hlediště byly pozměněny tak, aby umožnily zvážit přemístění nového otáčivého hlediště. „Doporučujeme revizi Koncepce obnovy zahrady tak, aby zahrnovala ustanovení, která by zajistila náležitou ochranu a zachování všech atributů, které vyjadřují výjimečnou světovou hodnotu statku. Obecná Koncepce obnovy zámecké zahrady by neměla počítat se současným umístěním divadla, ale naopak, umístění divadla by mělo vycházet z koncepce."

Než dojde k převažujícímu nápadu uspořádat mezinárodní architektonickou soutěž, experti navrhují podmínky soutěže na nové rozebíratelné hlediště – již uvedené v těch předchozích – revidovat. „Měl by existovat požadavek týkající se soutěžního týmu, který by se měl skládat nejen z architektů, ale i z odborníků na zahrady a krajinu, jakož i na ochranu a obnovu památek."

Problém musíme řešit doma

TOMÁŠ JIRSA, senátor parlamentu České republiky:
Otázka českokrumlovské točny se bohužel v parlamentu hlasovat nebude, protože kdyby se o ní hlasovalo, tak jsem si jist, že veřejný zájem na jejím zachování je tak velký, že by hlasování bylo jednohlasné pro točnu.
Moje role je tedy být součástí neformálního týmu starostů, hejtmana a ředitele divadla, týmu, který jednak uplatňuje politický vliv na ministerstvo kultury a mediálně vysvětluje, jak to s točnou opravdu je. Znovu opakuji, je to pouze snaha českých památkářů krumlovskou točnu zlikvidovat, za UNESCO se pouze schovávají. Je to problém, který jsme v UNESCO sami otevřeli, a musíme si ho vyřešit doma.
Otáčivé hlediště považuji za úžasný českokrumlovský fenomén a zrušit ho bych považoval za neštěstí.

Platí česká legislativa

JIŘÍ ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje:
Jsem rád, že všechna jednání české pracovní komise ohledně nového Otáčivé hlediště v Českém Krumlově směřují ke kompromisu, který respektuje jednak politickou vůli a veřejný zájem, ale také vychází vstříc k doporučením či závěrům poradní mise Mezinárodní rady památek a sídel. Obecně nyní platí podle české legislativy, že točna může být tam, kde je. Tím dobrým kompromisem je vybudovat moderní krumlovskou točnu na stávajícím místě v zámecké zahradě, ale může se také v architektonické soutěži, již vypíše město České Budějovice, najít takové řešení, které vyhoví žádosti ICOMOSu a posune točnu o asi sedm osm metrů.

PAVEL POKORNÝ