VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chtěla být zvěrolékařkou, skončila jako zdravotní sestra v Německu

Jižní Čechy – Práce v zahraničí, kde se člověk musí spolehnout jen sám na sebe a své schopnosti, výrazně prospívá rozvoji osobnosti. Tuto zkušenost má za sebou také třiadvacetiletá zdravotní sestra Nikola Šafránková, která pochází z Němčic na Prachaticku.

3.3.2015 1
SDÍLEJ:

Nikola Šafránková pracovala jako zdravotní sestra v dolnobavorském Straubingu. Nyní uvažuje o tom, že bude sbírat zkušenosti také v Rakousku.Foto: Jan Ziegler

Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Českém Krumlově a později navazující Vyšší odbornou školu (VOŠ) zdravotnickou v Českých Budějovicích. „Práce zdravotní sestry v Německu mně dala hodně, a to nejen kvůli penězům, kterých se tam vydělává daleko víc než u nás. Tuto zkušenost doporučuji všem," uvedla.

Přitom původně se spíš než lidem chtěla věnovat zvířatům. Jejím snem bylo stát se zvěrolékařkou. „Ano, to je pravda, ale na veterinární univerzitě v Brně je těžká fyzika a chemie. Proto jsem svoji lásku tak nějak přenesla ze zvířat na lidi, ale rozhodně toho nelituji," podotkla.
Dobré vzdělání je základem

Důležité pro její budoucí uplatnění bylo i kvalitní vzdělání, kterého dosáhla na VOŠ zdravotnické v Českých Budějovicích. „Tato škola mně dala hodně, a to jak v teorii, tak 
v praxi. Poznala jsem mnoho odborných pracovišť v různých zdravotnických zařízeních, od psychiatrie až po ortopedii. Důležitá také pro mě byla stáž v Německu, kterou zařizovala škola a kde jsem poznala německé zdravotnictví. To rozhodlo o tom, že jsem tam po škole šla pracovat," řekla Šafránková.

Německo nabízí poměrně dost pracovních příležitostí. To je lákavé zvláště pro Jihočechy, kteří sem mohou za slušně placenou prací i dojíždět. Kromě patřičného vzdělání musí člověk mluvit německy minimálně na komunikativní úrovni. To je zároveň i výzva rodičům, kteří chtějí, aby jejich děti měly 
v budoucnu dobře placenou práci. Proto je dobré, aby se kromě povinné angličtiny učily jako druhý jazyk němčinu. V Německu si pak člověk musí udělat jazykovou zkoušku tzv. B2 (v Rakousku to není povinné) a požádat o uznání vzdělání.

Práce zdravotní sestry se liší podle toho, jestli pracuje 
v nemocnici nebo domově důchodců či na klinice. „V domově důchodců nemohou sestry dělat odborné věci, například nesmí odebírat krev ze žíly, zavádět či podávat infuze, zavádět ženský močový katetr, připravovat a podávat injekce kromě několika výjimek. Na tyto úkony je vždy zván lékař či urolog. Avšak 
v nemocnici fungují sestry tak jako u nás se stejnými kompetencemi. Kdežto v domovech důchodců sestra podává léky, vede dokumentaci, podává inzulín inzulínovým perem, 
a hlavně pečuje o klienty, krmí je, přebaluje, mění polohu na posteli a tak dále," vysvětlila mladá zdravotní setra, která v minulém roce pracovala v domově seniorů v dolnobavorském Straubingu.

Asi největší rozdíl mezi českým a německým zdravotnictvím je v počtu pracovníků. „Oni mají víc středního personálu. Například u nás na oddělení se zhruba čtyřiceti klienty sloužilo ve směně čtyři až pět zdravotních sester, v Čechách bývají tak dvě. A to platí i v nemocnicích a na klinikách. Potom také těm lidem můžete poskytovat větší péči. Třeba jejich koupání tam bývá daleko důkladnější, u nás se to hodně odbývá. Když jsem tam přišla poprvé, tak jsem umyla přidělené klienty rychle, jak jsem byla zvyklá. Kolegové mě pak napomenuli, že takhle ne, musím je mýt pomaleji, důkladněji a promasírovat," usmívá se Šafránková.

Ta byla také spokojena s kolektivem spolupracovníků, který tvořili většinou cizinci, protože Němci nemají o takovou práci moc zájem. „Například vrchní sestra byla z Rumunska," dodala.

Dobře vycházela i s klienty, kteří se k personálu chovali mile a oceňovali, že se o ně dobře stará. Problém jí dělal pouze bavorský dialekt. 
„I když člověk umí dobře německy, tak se mu dá těžko rozumět," směje se.

Překvapením pro českou sestřičku bylo, že jejím německým kolegyním stačí pouze maturita a nemusí mít další vzdělání, takže po odborné stránce jsou na tom daleko hůř než Češky. Přesto berou větší plat než cizinky, které sice mají lepší přípravu, avšak chybí jim německé uznání vzdělání. Pak to ovšem pocítí na výdělku, protože kvalifikované zdravotní sestry mají nástupní plat 2200 euro, kdežto ostatní jen 1700.

A co s volným časem? „Občas jsme zašli někam do hospůdky nebo do krytého bazénu, který byl hned vedle. Ten byl hodně levný, stál pouhá tři eura na tři hodiny," řekla.

Nikola Šafránková ve Straubingu nedávno skončila, ale v zahraničí hodlá pracovat dál. Nyní uvažuje o Rakousku.

„Také proto, že je tam snadnější uznání vzdělání, které už mám hotové. Ve Vídni se dá totiž vyřídit na počkání, kdežto v Německu to trvá půl roku. Navíc Rakousko je také platově výhodnější," uzavřela mladá zdravotní sestra.

JAN ZIEGLER

Autor: Redakce

3.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimir Putina a Shinzo Abe
27

Rusové s Japonci velí ve věci jaderného programu Severní Koreje ke klidu

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
31 12

Sobotka počká na Babišovo vysvětlení do konce dubna, pak rozhodne

Česká reprezentace na úvod porazila Finsko

Vítězstvím 3:2 nad Finskem vstoupili čeští hokejisté do závěrečného turnaje Euro Hockey Tour, kterým jsou Carlson Hockey Games v Českých Budějovicích. Druhý zápas odehraje náš národní tým v sobotu proti Švédsku (17).

Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad Dalíkem kvůli právní kvalifikaci

Nejvyšší soud zrušil odsuzující verdikt nad lobbistou Markem Dalíkem poté, co vyhověl jeho dovolání i dovolání šéfa žalobců Pavla Zemana. Případ vrátil pražskému vrchnímu soudu, který Dalíka poslal na čtyři roky do vězení za pokus o podvod. Odvolací soud bude muset znovu přezkoumat právní kvalifikaci, na jejímž základě byl odsouzen. Oznámil to předseda trestního kolegia NS František Púry. Podle něj může soud trest zmírnit, ponechat stejný i zpřísnit.

Policie zatkla ve vládní čtvrti v Londýně muže ozbrojeného noži

V britské vládní čtvrti v Londýně došlo ve čtvrtek 27. dubna k incidentu, při němž policie zadržela muže, jenž byl ozbrojen dvěma noži. Informovala o tom BBC. 

Jihokorejci chtějí stavět Dukovany. Nezdržujeme a nezdražujeme, slibují

Tři roky poté, co ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína, začíná jaderný maraton nanovo. Zatím jen opatrně a zdvořilostním představováním. Bitva o jednu z největších zakázek v dějinách ČR ale bude možná ještě ostřejší než minule.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies