Divočáci škodí na nejenom na polích, ale i fotbalistům

A nejde pouze o osetá pole. O ničitelských schopnostech divočáků vědí své například i fotbalisté v Plavsku. Jejich hřiště je u lesa a neoplocené. Co dokáže černá zvěř udělat 
s upravovaným trávníkem?

Podle člena výkonného výboru TJ Sokol Plavsko Jiřího Budína vše začalo předloni na podzim, kdy divočáci „zryli" kus hřiště. „Poslední listopadový zápas s Novou Vsí jsme museli odehrát na hřišti soupeře.  A vloni na podzim zničili už čtvrtinu hřiště. Teď, jak to povolilo, tak jsme drny obrátili zpět. Za měsíc začíná sezona a je otázkou, zda se nám podaří trávník obnovit, aby nebyl změklý a někdo se nezranil," říká Jiří Budín.

Myslivci se podle jeho slov asi tři týdny střídali na posedu, ale prasata se prý neukázala. Rozvěsili na stromy pachové odpuzovače, ale také to nepomohlo. „A na  oplocení nemá peníze ani obec, ani my. Jedině zkusit získat nějakou dotaci," dodal Jiří Budín.

Ve vyšší nadmořské výšce, minimálně nad 600 metrů, jako leží například Kunžak, sice divočáků také přibývá, ale škody podle hospodáře Mysliveckého sdružení Jitro Jiřího Doupníka v tak velké míře nezpůsobují. „Je to dané skladbou plodin, máme daleko více pastvin. Kukuřice a řepka, které jsou pro divočáky zajímavější, se tu pěstují na podstatně menších plochách," říká Jiří Doupník.

Podobně hovoří i člen Mysliveckého sdružení Nová Včelnice František Kříž, 
i když přiznává, že v lesích je vidět zvýšená činnost divočáků. „Pro družstvo ale škody nejsou tak velké."