VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divoké koně znovu vrátili do přírody také jihočeští vědci

Milovice, České Budějovice – První dny v novém prostředí, více než 1200 kilometrů od svého původního domova v anglickém Exmooru, má za sebou skupina čtrnácti divokých koní. O jejich přítomnost v bývalém vojenském prostoru Milovice se společně s ochranářskou společností Česká krajina zasloužili také vědci 
z Jihočeské univerzity.

7.2.2015
SDÍLEJ:

Divocí koně si zvykají na české pastviny.Foto: Gita Matlášková

„Moderní genetické analýzy tisíce let starých kostí koní před a po domestikaci ukázaly, že původním zbarvením divokých koní v celé Eurasii byl hnědák," říká Miloslav Jirků z Institutu parazitologie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Je spoluautorem studie nazvané Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny, na které se čeští vědci podíleli.

Vědci pokládají za vzhledem nejvíce podobné původnímu evropskému divokému koni anglické plemeno Exmoor pony. „Psaní studie zabralo asi dva roky, ale podklady jsme dávali dohromady nejméně od roku 2010," pokračuje Miloslav Jirků. „Zkompletovali jsme existující objevy učiněné různými vědci z celého světa od historických až po nejnovější a poprvé je prezentujeme uceleně," vyzdvihuje unikátnost projektu.

„Na této práci mě bavilo hlavně to, že i u tak nejdůležitějšího zvířete z hlediska rozvoje lidské civilizace zůstává nezodpovězeno tolik zásadních otázek. Mnohé z nich byly až teprve v posledních pěti až deseti letech zodpovězeny díky raketovému rozvoji genetických analýz subfosilního kosterního materiálu z dávno vyhynulých zvířat. Samozřejmě, že mě baví obrovské množství nových informací na straně jedné a na druhé straně spousta myšlenek, které po jejich načtení začnou vyvstávat v mysli," usmívá se vědec.

Za koňmi podobnými těm, které kdysi dávno lovila hladová Mamutíkova tlupa a které maloval i známý malíž Zdeněk Burian, nemusíte už tedy cestovat do pravěku jako kluci ze známého filmu režiséra Karla Zemana, nebo někam daleko za hranice, ale do Milovic.

„Autentické koně můžeme vidět v národním parku Exmoor v Anglii, na Iberském poloostrove, místy i na Balkáně. Skutečně autentická, byť možná druhotně, je však jen hrstka plemen – Exmoorský pony a některá plemena z Iberskeho poloostrova. Ostatní plemena byla tolikrát vzájemně promíšena, že vzhledově jsou divokému předku na hony vzdálená," pokračuje vědec, kterému cesta do pravěku zprostředkovaná prohlídkou světoznámých jeskynních maleb uniká.

„Paleolitické jeskynní galerie jsem bohužel zatím neměl možnost navštívit, možná ani nikdy mít nebudu. Ty originální jsou, pokud vím, vesměs již léta nepřístupné. Velké množství návštěvníků 
a jimi zvyšovaná vlhkost, protože vydýcháme spoustu vody a CO2, vedly k degradaci maleb. V současnosti jsou proto přístupné kopie těchto jeskyni, nikoliv originály," dodává Miloslav Jirků.

Klisny z ostrovů si už zvykají na středoevropské podmínky v aklimatizační ohradě ve středočeských Milovicích na Nymbursku, kde se dřív léta úspěšně aklimatizovali sovětští vojáci.

„Zdá se, že se koně cítí v novém prostředí bezpečně, odpočívají vleže a využívají celý prostor ohrady," popisuje první kontakty koní s novým domovem Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, která vede v lokalitě etologický výzkum.
Ten je soustředěný zejména na sociální vazby mezi jednotlivci a jejich personalitu a kognitivní schopnosti a podílejí se na něm z uctivé vzdálenosti vědci z pražské Univerzity Karlovy a také z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Chceme, aby si nadále koně zachovali svou původní divokost," vysvětluje Martina Komárková. Tito koně žijí v tzv. harémech, kdy si hřebec, který do Milovic přijede až na jaře, opečovává své stádo klisen s hříbaty. Když uskupení vzniká, hřebec k sobě přiláká prvních několik klisen, vytvoří si řád, kde každý člen získá pozici na to na základě faktorů, jako jsou bojovnost, zkušenost, věk či kondice. Jeho pozice ve stádě je pak poměrně stálá.

„Nově příchozí se musí utkat se členy stáda, aby se zařadil na své místo v hierarchii. Díky tomu koně neplýtvají silami na půtky a mohou se soustředit na přežití," říká Martina Komárková

„Koně patří mezi zvířata 
s dobrou pamětí, která si udržují dlouhodobé sociální vazby včetně přátelských. Vypozorovali jsme, že některé klisny jsou si bližší než jiné a společně tráví většinu času, ať už pastvou nebo při odpočinku," láká Martina Komárková 
k návštěvě Milovic i jihočeské milovníky čtyřnohé cválající krásy.

Autor: Radek Gális

7.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Autonomní Audi A7 samo ujelo téměř 900 kilometrů v provozu.
14

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Terorista Carlos neboli Šakal dostal v Paříži další doživotní trest

Venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, dnes u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Carlos už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies