VYBERTE SI REGION

Dominantou milevského betlému je kostel sv. Bartoloměje

Milevsko /FOTOGALERIE/ - V Milevském muzeu je do prvního ledna 2014 otevřena výstava betlémů. Návštěvníci vůbec poprvé mohou vidět milevský betlém.

27.11.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
20 fotografií
Vernisáž výstavy betlémů v Milevském muzeu.

Vernisáž výstavy betlémů v Milevském muzeu. Foto: Deník/Klára Černá

Místní muzejníci si splnili přání. V keramické dílně manželů Pichových v Milevsku nechali vyrobit milevský betlém – jeho součástí je kostel sv. Bartoloměje a také řemeslníci, kteří v Milevsku prokazatelně působili – pekař, provazník, hostinský  či švec. Zájemci si ho poprvé mohli prohlédnout v úterý odpoledne, kdy se v muzeu konala vernisáž výstavy betlémů. Kromě milevského betlému, který chtějí muzejníci doplňovat, je tu k vidění dalších dvaadvacet betlémů. Jsou ze soukromých sbírek i z muzeí. Ze dřeva, keramiky i papíru.

„Po milevském betlému jsme velice toužili," řekl na vernisáži výstavy ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář. „Spousta okolních muzeí svůj vlastní betlém má, kolegové z Písku nebo v Jindřichově Hradci. My jsme se ptali: Proč by Milevsko nemohlo mít svůj betlém?" doplnil ředitel.

Původně se muzejníci rozhodli pro dřevěný betlém. „Říkali jsme si: Dřevo je ušlechtilý materiál, tvárný, je ho relativně dost a je dosažitelný. Začali jsme se poptávat našich spřátelených řezbářů třeba na Šumavě. K našemu velkému překvapení a musím říci trochu i nepříjemnému se všichni řezbáři začali v tu chvíli kroutit jako užovky. Panáčky, ty uděláme, ale kostel, ten ne," vyprávěl ředitel, proč ze dřevěného betlému  sešlo.

„Nakonec jsme si říkali: Proč se člověk pořád rozhlíží po světě, když nejjednodušší řešení se obvykle nabízí doma. Takže jsme zaťukali tady přes ulici na Ateliér Radost manželů Pichových, kde jsme se dohodli velice rychle," vysvětlil Vladimír Šindelář.

Věra Pichová pracovala na výrobě keramického betlému tři měsíce. „Nejdřív vznikl model kostela sv. Bartoloměje. Protože jsem ke kostelu neměla žádné plánky, tak jsem začínala tím, že jsem kolem něj chodila a fotografovala ho ze všech stran a úhlů a podle toho vypracovala jednotlivé výkresy, ze kterých jsem vycházela při výrobě z hlíny," popsala Věra Pichová.

Keramička tedy musela přepočítat všechny poměry. „To bylo asi nejtěžší," usmívá se Věra Pichová. „Nejsem architekt ani technický pracovník. Tohle opravdu byla technická záležitost. Když se základní poměry nedodrží, tak kostel vypadá ve třetím rozměru úplně jinak," upozorňuje Věra Pichová.

Kostel sv. Bartoloměje, který v dílně vytvořili, je uvnitř dutý. „Nabízí se dva způsoby, jak postupovat. Buď se udělá plná plastika z hlíny a potom se rozřeže na části. Každá se vydlabe a následně se všechny spojí a je z toho plastika. Nebo se staví už od základů dutá plastika, takže se nemusí vydlabávat. Tato stavba nabízela druhý způsob, kdy keramik staví z hlíny stejně jako zedník z cihel. Dole jsou základy a na nich vyrůstal kostel," vysvětlila Věra Pichová, pro kterou bylo podle jejích slov náročné vypočítat plochu střechy. Není ze země vidět. „To mi dalo docela práci," podotkla keramička, která na kostel spotřebovala patnáct kilogramů hlíny.

„Když byl model kostela hotový, pustila jsem se do výroby Svaté rodiny a potom do figurek jednotlivých řemeslníků. Když jsem jako poslední dokončila anděly, zjistila jsem, že Svatá rodina se k ostatním postavičkám nehodí, je stylově úplně odlišná. Tak jsem tu původní dala stranou a udělala jsem novou," prozradila  Věra Pichová.

Když byly všechny figurky suché, čekal je první výpal na 850 stupňů Celsia, kterému se říká přežah, a poté byly  výrobky natřené červenou hlínou a nakonec prošly druhým výpalem na 1100 stupňů. „V naší peci výpal trval osm až deset hodin a potom se pec ještě dvanáct hodin chladí. Když se otevře, tak nastane dlouho očekávaný okamžik, kdy buď máte velikou radost, nebo najdete hromádku střepů. V tomto případě to dopadlo dobře. Jsme rádi a snad se vám betlém bude líbit," uzavřela Věra Pichová.

Výstavu betlémů si zájemci mohou v muzeu prohlédnout do prvního ledna 2014. Muzeum je otevřeno denně kromě  pondělí.

Autor: Klára Černá

27.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies