VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dříve než tělocvičnu si vybudovali 
v Nové Vsi krásné letní cvičiště

Nová Ves – V Nové Vsi u Českých Budějovic byla Tělocvičná jednota Sokol založena 13. dubna 1919. Ustavující schůze se zúčastnilo 95 mladých lidí z obce a okolí. Již předtím zde fungoval ochotnický kroužek.

31.3.2015
SDÍLEJ:

Nejen stolní tenis se dnes hraje v sokolovně v Nové Vsi, schází se zde za cvičením i ženy nebo žáci.Foto: Archiv T. J. Sokol Nová Ves

„V roce 1920 se poprvé objevuje v naší jednotě žactvo. Cvičení mužů je silně ovlivněno nácvikem na VII. všesokolský slet. Cvičilo se nejen v nevyhovujícím sále hostince, ale také venku," uvádí dnešní hospodář jednoty Jiří Hošna.

První veřejné cvičení se uskutečnilo v červnu 1921 na louce pod myslivnou, nářadí zapůjčila jednota v Mladém. 
O čtyři roky později byl zakoupen pozemek na cvičení 
a již napřesrok se zde cvičilo. Divadelní představení se odehrávala převážně v borovnickém mlýně. Okrskové cvičení přivítala novoveská jednota v roce 1929, na sokolském cvičišti byly vysazeny lípy. „Problémy našim sokolům toho roku způsobila rekonstrukce hospody, jejíž sál využívali pro cvičení v době nepříznivých klimatických podmínek," doplňuje Jiří Hošna.

T. J. Sokol Nová Ves Dnes působí v místním Sokole oddíl stolního tenisu, který má čtyři družstva dospělých. Hráčskou základnu tvoří sportovci nejen z Nové Vsi, ale i okolních obcí a Českých Budějovic. Žáci se věnují nácviku gymnastiky 
a sportovních her pod vedením cvičitele Jiřího Hošny.Tři dny 
v týdnu zde cvičí ženy aerobik, zumbu či pilox. Svou činnost vyvíjí také oddíl všestrannosti 
v čele se starostou jednoty Petrem Tvarohem. Již tradiční jsou jejich vánoční výstupy na Kleť a březnové lyžování v Rakousku.

V roce 1932 se konal IX. všesokolský slet, u kterého nemohli chybět ani sokolové 
z Nové Vsi. Velmi důležitým počinem toho roku byl pronájem pozemku, na levém břehu Zborovského potoka od Lesní správy v Nových Hradech za účelem sportování. Letní cvičiště bylo opatřeno šplhem, žebříkem a hrazdou v roce 1934. Na podzim v roce 1936 se výbor a pak i mimořádná valná hromada usnesla, že koupí budovy nábytkářské výrobny 
i s přilehlými pozemky od Českobudějovické záložny. Pozemek mezi železniční tratí a budovou původní truhlárny byl přebudován na cvičiště, samotnou budovu místní zrekonstruovali na sokolovnu, která svému účelu slouží dodnes.

„Velmi významným datem pro naši jednotu se stal 5. červen 1938, kdy byla slavnostně otevřena naše sokolovna. Z tohoto období pochází i obraz Sokolská rodina, který sokolům z Nové Vsi věnoval Josef Sonnleitner," vypráví Jiří Hošna. Po vzniku protektorátu se omezovala činnost spolků, ubylo i sportovních akcí. Roku 1940 si sokolové pořídili ještě nové kulisy. Povolovány byly pouze besídky, koncerty a divadelní představení s předem schváleným programem. Po oficiálním zákazu Sokola v roce 1941 přišli sokolové 
z Nové Vsi o sokolovnu, náčiní i pokladnu.

Po konci druhé světové války byla činnost Sokola v Nové Vsi obnovena. „V úterý 
29. května se v sokolovně sešli dospělí bratři a sestry, ve středu dorostenci a dorostenky, ve čtvrtek žactvo – zapisovali se noví členové a zase se cvičilo," přibližuje chvíle po válce Jiří Hošna. Po únorových událostech roku 1948 docházelo k postupnému slučování sportovních organizací v jednotnou tělovýchovnou organizaci. „Spousta členů si pod novým názvem Tělovýchovná jednota Sokol Nová Ves ani neuvědomovala nebo nepřipouštěla změny. A tak se i nadále pořádaly šibřinky s půlnoční scénou, nacvičovalo se na celostátní spartakiádu, která nahradila všesokolský slet," vypráví Jiří Hošna a dodává, že v sokolovně se sice hojně cvičilo, ale obraz Sokolská rodina v ní už nevisel.

Když se po roce 1989 obnovila Česká obec sokolská, podařilo se v roce 1998 obnovit 
i jednotu v Nové Vsi. Po listopadových událostech roku 1989 se zásadně změnily poměry ve společnosti. Sokolovnu získali do své správy členové jednoty až 
v roce 1999. „Její stav odpovídal událostem a činnostem, kterých byla během mnoha desetiletí nesvobody svědkem. Proto bylo velice důležité, krom získání stabilní členské základny, sokolovnu uvést do provozuschopného stavu," doplňuje Jiří Hošna.

První větší investici představovala instalace plynového kotle a etážového topení, které v roce 1999 pořídila 
na své náklady obec Nová Ves. V roce 2001 za nemalé finanční podpory z župy bylo zrekonstruováno osvětlení. Rok nato, taktéž díky župní dotaci, zasvítila novotou fasáda. V roce 2005 se podařilo po velikém úsilí hospodáře Aloise Neumanna získat grant 
z rozpočtu Jihočeského kraje na celkovou rekonstrukci parketové podlahy v sále sokolovny. V roce 2006 pak do své funkce nastoupil současný hospodář Jiří Hošna. „Tehdy se díky dalšímu grantu podařilo opravit střechy budovy. 
O rok později jsme zrekonstruovali i toalety," doplňuje současný hospodář.

Autor: Jana Klomfarová

31.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
53 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies