Onoho nešťastného dne se ve Vltavě na jezu utopili tři muži. Podle médií se topil nejprve starší muž a dva mladší se ho snažili zachránit, nebo se topili otec se synem a skočil pro ně třetí muž, který později zemřel v nemocnici.

Podle očitého svědka se však tragédie odehrála tak, jak o tom od počátku informoval Deník.

Uvést vše na pravou míru se znovu snaží dlouholetá družka utonulého staršího muže, neboť nepřesné informace ji 
i rodinu jejího partnera velmi sužují a deprimují.

„Lidé se mě na to stále ptají, mají v tom chaos," posteskla si Vlasta Slípková z Loučovic, která žila se svým partnerem Emerichem Morongem bezmála dvanáct let. A tragická událost, kdy rázem přišla 
o pracovitého a hodného přítele, se jí odehrála přímo před očima. A bude ji mít před očima do konce života.

Tehdy v sobotu 17. srpna byl krásný letní den. Jen málokdo zůstal sedět doma, a tak i Vlasta Slípková, kterou trápila záda, navrhla po obědě svému příteli Imrovi, aby se šli projít ven a sednout si chvíli na lavičku u řeky.

Pohledem na řeku se ale dlouho nekochali, protože brzy k ní dorazil Imrův pětatřicetiletý syn s kamarádem. „Začala jsem nutit Imru k odchodu," říká paní Vlasta. Bylo totiž jasné, že mladíci mají upito a obávala se nepříjemností. „Imra se však nezvedal, protože se synem chtěl prohodit pár slov," vyprávěla s velkým pohnutím paní Vlasta.

Oba mladíci pak odešli 
k nedaleké partě kamarádů, která popíjela alkohol na břehu Vltavy.

Družka utonulého: to Imra zachraňoval mladíky

Během chvilky se však vrátili, svlékli trička a skočili šipku nad jez do řeky. Nebylo to poprvé, skákali tam často.

K nelibosti otce, protože to bylo nebezpečné. „První do vody skočil kamarád, za ním Imrův syn. Plavali, ale proud je přitáhl k jezu. Najednou koukám a říkám Imrovi, hele, ten mladík má hlavu nějak pod vodou. Myslela jsem si, že se předvádí. Ale za chvíli totéž 
i Imrův syn. Proboha, vždyť se topí! Vykřikla jsem," líčila Vlasta Slípková.

Co se dělo dál, bylo jako 
v hodně krutém snu. Její Imra neváhal a skočil do vody, aby kluky zachránil. Jenomže ten den v korytě teklo víc vody než jindy, a to spolu s dalšími okolnostmi udělalo své.
„Plaval jenom kousek, když mu to u jezu vtáhlo nohy dolů pod jez. Neumím plavat, křičela jsem na kluky, co leželi na břehu, ať mu jdou na pomoc. Vrhli se na pomoc mladíkům, dva k Imrovi," říká zdrceně Vlasta Slípková.

Mezitím však zmizel pod vodou i Imra. Zachránci tahali muže ven za ruce, ale pořád se jim nedařilo dostat mu hlavu nad vodu. Paní Slípková mezitím volala záchranku a pořád na ně křičela, ať mu dostanou hlavu nad vodu, pak skočila do vody sama, i když ani kloudně nevěděla, jaká je tam hloubka. Ale věděla, že je tam pod vodou kámen, na který se postaví. „Tahala jsem Imrovi hlavu ven za vlasy, ale všechno marné. Nemohli jsme s ním hnout, jako by tam byl zaklíněný. Nešlo to a nešlo!" Hlavu mu nad vodu nedostali, ani když přijel na pomoc vodák, paní Vlastu odstrčil a tahali ho pak ven tři silní chlapi.

Co se dělo s topícími se mladíky už přitom paní Vlasta nestíhala tak sledovat. Čtyřiatřicetiletý Aleš někam odplaval, jak se později ukázalo, zřejmě ho voda nějak protáhla jezem, ale Imrův syn vězel pořád pod vodou, ani jeho se nedařilo dostat ven. Pak přijeli záchranáři, vytáhli Imru a ostatní na břeh, i když měli sami co dělat a zahájili oživování. „Půl hodiny se Imru snažili oživit. Dávali mu kyslík, masáž srdce, šoky. A já celou tu dobu seděla a modlila se. Prosila jsem je, ať mi ho zachrání… Objevil se tam i kněz a šel se k Imrovi také modlit. Věřila jsem, že to pomůže, zázraky se přece dějí…," nemohla domluvit paní Vlasta.

Bohužel, jak dnes všichni vědí, ten den skončil pro všechny tři muže smrtí. Imru a jeho syna už nikdo neprobudil. U Aleše se zdravotníkům podařilo obnovit životní funkce, ale jeho stav byl velice vážný. Za několik dní nato zemřel.

„Je mi hrozně smutno z toho, že všichni tři přišli náhle během chvilky o život. Je neuvěřitelné, že tu je člověk plný života a za chvilku nato není. V několika minutách se mi rázem změnil život. Pořád se z toho nemohu vzpamatovat. A smutno je mi z toho, jak je to celé podáváno veřejnosti a nikdo se za to ani neomluví."

Jak Deník již informoval, ukázalo se, že v jezu skutečně byla díra, jak se povídalo, přesněji – že chybělo jedno hrazení. A to spolu v kombinaci s vyšším průtokem vody udělalo z jezu past, z níž nebylo v lidské moci se dostat kvůli obrovské síle proudu protékajícího jezem.

Policie případ stále vyšetřuje

„Případ vyšetřujeme," sdělil mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner na dotaz, v jakém stádiu vyšetřování je. „Více nemohu říct, stejně jako nemohu zveřejnit výsledky pitvy. Vyšetřují se všechny okolnosti případu, jako například stavba jezu, jaký byl stav vody, meteorologické podmínky, kdo je vlastníkem jezu, kdo ho měl kontrolovat a jestli ho vůbec měl někdo kontrolovat a další a další věci. Bude trvat dlouho, než v tom bude trochu jasno," přiblížil.